Zapomínání nebo něco víc? 6 varovných příznaků ztráty paměti

„Určitý stupeň ztráty paměti lze považovat za normální, zvláště s ohledem na věk. Jak lidé stárnou, mohou pociťovat mírnou zapomnětlivost, která se například projevuje potížemi se zapamatováním jmen. Tyto změny obvykle nejsou důvodem k obavám,“ řekla pro HuffPost Carmen Carriónová, neuropsycholožka a docentka neurologie na Yale School of Medicine.

„Neurony začínáme ztrácet ve 30 letech. Časem se stáváme méně efektivní v učení,“ doplnil Michael Rosenbloom, neurolog z UW Medicine Memory and Brain Wellness Center ve Washingtonu.

Některé formy ztráty paměti jsou však abnormální a mohou naznačovat větší problémy. Níže neurologové uvádějí hlavní příznaky a přidávají několik rad, co dělat, pokud máte obavy.

Jak čas plyne, věci jako mobilní telefony, počítače, a dokonce i auta vyžadují neustálé vzdělávání. Ve srovnání s dobou před 30 lety mají automobily záložní kamery, funkce GPS a některá jsou plně elektrická.

Pokud zjistíte, že se snažíte naučit něco nového, ale nedaří se vám to, může to podle odborníků naznačovat problém.

„Častým příkladem je, že dostanete nové zařízení a nemůžete se s ním naučit,“ objasňuje Charles Bernick, neurolog z Lou Ruvo Center for Brain Health na klinice v Clevelandu.

Je normální, že potřebujete nějaký čas, než si zvyknete na nový telefon nebo notebook, ale pokud je to pro vás zcela nemožný úkol, možná bude lepší promluvit si se svým lékařem.

Pokud vám dělají problém věci, které vám dříve šly samy, může se jednat o varovné znamení. Příkladem je, že zapomenete recept, který jste vařili dlouhá léta zpaměti apod.

Další oblastí, kde si lidé mohou všimnout abnormální zapomnětlivosti, jsou finance. Může se projevovat tím, že zapomenete zaplatit, uskutečníte platbu dvakrát nebo máte jiné potíže se správou financí.

„Pokud člověk opravdu začíná mít problémy nebo mu i každodenní činnosti připadají o něco obtížnější, je to signál, že se něco děje,“ upozorňuje Charles Bernick.

„Zapomnětlivost se může promítnout i do jiných každodenních činností, jako je osobní hygiena či domluvené schůzky. Znepokojivým příznakem může být i zapomínání na pravidelné návštěvy lékaře nebo připalování jídla v důsledku zapomnětlivosti apod.,“ dodává Michael Rosenbloom.

Nelze očekávat, že si budete pamatovat všechny rozhovory, které jste kdy vedli, a neměli byste si dělat starosti, pokud na ně občas zapomenete. Co je však důvodem k obavám?

„Za normálních okolností, když člověk vede konverzaci, se očekává, že si alespoň vzpomene, že k ní došlo… ale řekněme, že uplyne hodina a člověk na rozhovor zapomene, to je znepokojující,“ vysvětluje Rosenbloom s tím, že konverzaci a její obsah by si člověk měl automaticky vybavit kdykoliv během dne, kdy se udála.

Je naprosto normální, že se čas od času ztratíte, například když prozkoumáváte místo, kde jste nebyli desítky let, nebo když navštívíte nové místo.

Ale ztratit se na známých místech může být někdy známkou abnormální ztráty paměti. „Skutečně výmluvným znamením je se ztratit ve svém rodném městě nebo ve městě, kde aktuálně dlouhodobě bydlíte,“ varuje Ulrich Mayr, profesor neurověd na University of Oregon.

Je také zcela normální, že se čas od času opakujete a vyprávíte historky nebo fakta lidem, kteří je již slyšeli. Pokud to však děláte příliš často, může to být opět varovné znamení. Zejména pokud opakujete otázky nebo příběhy ve stejný den, nebo dokonce v rozmezí několika minut.

Pokud vás někdo z vašich známých upozorní na problémy s pamětí, nebojte se brát jeho obavy vážně. „Subjektivní zkušenosti s vlastní pamětí nejsou příliš spolehlivým ukazatelem toho, co se skutečně děje,“ konstatuje Mayr.

Jinými slovy, u blízké osoby je pravděpodobnější, že dokáže přesně rozpoznat problémy, jako je opakování příběhu nebo potíže s každodenními úkoly.

„Ve skutečnosti bych bral obavy druhých mnohem vážněji, než kdyby za mnou někdo přišel a řekl: ‚Ach, moje paměť už není tak dobrá, jako bývala‘,“ uzavírá Mayr.