Záludných příušnic u nás prudce přibývá

Příušnice dokážou vyvolat u dospělého muže zánět varlat a následnou neplodnost. Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že toto riziko je nízké. Navíc se podařilo výskyt nemoci výrazně omezit.

Do roku 1987, než se u nás začali povinně očkovat kojenci, onemocnělo příušnicemi 40 000 až 100 000 lidí ročně. Šlo převážně o děti ve věku 5 až 10 let. Pak počet nemocí začal prudce klesat. A v posledních letech zase vzrůstá. V roce 2004 to bylo pouze 244 nemocných, v roce 2005 se jich objevilo už 1803 a letos jen za první čtyři měsíce nahlásili lékaři 2500 případů příušnic.

U většiny pacientů má nemoc lehčí a středně těžký průběh. S vážnými komplikacemi, jako je zánět:

Neplodnost ohrožuje pouze několik málo nemocných mužů. Pro ženy není nemoc tak nebezpečná. Přesto se vyplatí příušnice nepodceňovat.

To, že se její průběh podobá chřipce a podobným virózám, není náhodou. Příušnice totiž také vyvolává vir. Choroba je záludná tím, že u některých lidí probíhá téměř bez příznaků (cítí se unavení a večer mohou mít mírně zvýšenou teplotu).

Typickým příznakem je horečka, která dokáže snadno vystoupat až na 40 °C. Většině nemocných se zduří příušní nebo slinné žlázy. Mají sucho v ústech, špatně se jim polyká. Někdy je také trápí bolesti hlavy a zvracení (může to být signál, že choroba vážněji zasáhla mozkové blány nebo slinivku).

Zánět varlete bývá obvykle jednostranný, vzácněji oboustranný. Ten většinou doprovázejí silné bolesti.

Počet nemocných nestoupá jen u nás, ale třeba i v Rakousku. Vážná situace je například v sousedním Polsku, kde příušnice dostane pětsetkrát více lidí než v ostatních zemích EU. Polští lékaři odhadují, že letos může onemocnět víc než 200 000 lidí. V Polsku je ale příčina jasná: nedostatečné očkování.

Problémy s očkováním se podepsaly i na epidemii ve Velké Británii. Mezi lidmi tam totiž vyvolala paniku poplašná zpráva, která sem dorazila z americké Kalifornie. Tvrdila, že trojkombinace MMR, tedy očkování, které chrání děti před příušnipříznacích spalničkami a zarděnkami, u nich může díky obsahu látky thimerosal zvýšit riziko vzniku autismu (neschopnost adaptace a navazování vztahu s druhými lidmi).

Výrobce vakcíny na přání britské vlády thimerosal z očkovací látky odstranil. Navíc dánští vědci prokázali, že trojkombinace riziko autismu nezvyšuje, ale naopak o 8 procent snižuje.

U nás je situace neporovnatelně lepší. Hlavně díky povinnému očkování malých dětí (95 % populace). Dostávají moderní trojkombinaci kolem druhého roku svého věku. Ale i v ČR začíná počet příušnic stoupat. Proč, to se lékaři a hygienici snaží zjistit.

Jisté je, že účinnost vakcíny není stoprocentní. U některých dětí se nevytvoří dostatečné množství protilátek. Pokud však onemocní, mívá u nich choroba mírnější průběh.

MUDr. Michael Vít, hlavní hygienik ČR, se domnívá, že potíže mohl vyvolat starší typ vakcíny. Také mohlo dojít k tomu, že při přepravě nebo skladování očkovací látky došlo ke zvýšení teploty. Vakcína vyžaduje -2 až -20 °C, jinak se může snížit její účinnost. Mutaci viru lze podle dosavadního šetření vyloučit. Pokud jde o rizikovou skupinu mladých lidí ve věku 15 až 23 let, která v postižených krajích onemocní nejčastěji, může se nechat u lékaře přeočkovat. Vakcína bude stát asi 60 až 80 Kč.

V každém případě je důležité, aby nemocný zůstal při prvních v klidu a teple, tedy nejlépe v posteli. Tím obvykle předejde vážnějším komplikacím. Závažnost onemocnění stoupá s počtem komplikací. Ty se většinou zvyšují s věkem, kdy člověk příušnice dostane.

Jakmile se objeví horečky a další příznaky. Ale zejména pokud dítě zvrací, začíná mít strnulou šíji, případně ho bolí břicho, hlava nebo varlata. Nemocný bývá infekční deset až čtrnáct dnů. Léčení trvá zhruba dva týdny. Dalších deset až čtrnáct dnů bývá nutných na rekonvalescenci.