Zákeřné papilomaviry útočí až po letech

S papilomaviry se setká víc než 80 procent z nás. To, že jsme se jimi nakazili, naprostá většina z nás nezaznamená. Infekce se totiž nijak neprojevuje. Tím jsou tyto viry záludné. Imunitní aparát se s nimi ve většině případů obvykle úspěšně vypořádá. Není tomu ale tak vždycky.

Imunita některých lidí si s nimi neporadí tak, jak by měla. Viry zůstanou přítomné v organismu a čekají na svou příležitost. Obvykle řadu let.

Jakmile začne být imunitní systém z nějakého důvodu oslabený, začnou viry postupně měnit zasažené tkáně. Například na sliznici děložního čípku infikované ženy proběhnou změny, které odborníci označují jako prekancerózní, tedy přednádorové. A v takto postižené tkáni pak postupem času snadno vznikne karcinom děložního čípku, který je druhým nejčastějším zhoubným nádorem u žen.

Lidské papilomaviry však nehrozí jen karcinomem děložního čípku. Mají na svědomí také:

To ovšem není jediný zdravotní problém, který HPV dokážou vyvolat. Jinou častou potíží jsou například rozsáhlé shluky bradavic na různých místech pohlavních orgánů, ženských i mužských, ale třeba také na konečníku. Komplikují pak lidem pohlavní život, nebo jim v něm dokonce brání. Navíc jsou vysoce nakažlivé a často se vracejí.

Lékaři upozorňují v souvislosti s HPV také na alarmující nárůst rakoviny kořene jazyka, mandlí, hrtanu a dalších orgánů, obecně řečeno: úst a hlavy. Dřív se s těmito nádory setkávali u starších pacientů, kteří hodně kouřili a pili alkohol, hlavně pak ten tvrdý. Případně zanedbávali ústní hygienu a měli navíc ještě špatnou životosprávu.

Dnes se tento typ nádorů stále častěji objevuje u mladších a mladých lidí, kteří navíc nekouří ani nepijí přehnaně alkohol. Lékaři se domnívají, že příčinou je vysoká obliba orálního sexu, a tedy i nákaza HPV.

Podle profesora Jana Klozara, otorinolaryngologa, který se zabývá chirurgií hlavy a krku, způsobuje tento virus víc než polovinu nádorů úst a hrtanu.

Ostatně i populární herec a filmový producent Michael Douglas, který prodělal rakovinu kořene jazyka, v jednom z rozhovorů varoval, že vedle kouření a pití alkoholu je orální sex velmi podstatným rizikovým faktorem.

Nejúčinnějším způsobem, jak infekci předcházet, je očkování vakcínami proti HPV. Existují tři vakcíny, které chrání proti dvěma, čtyřem anebo devíti nejrizikovějším kmenům HPV. Víc se o nich dozvíte na www.hpv-college.cz.

Kdy jsou zdarma a kdy si na ně pacienti přispívají nebo si je platí, zjistíte na webu či infolince své zdravotní pojišťovny, případně vám to vysvětlí lékař.

Odborníci doporučují očkovat vakcínami proti HPV nejen dívky, které chrání hlavně před karcinomem děložního čípku, ale také chlapce. U nich to doporučují proto, aby se nestali přenašeči viru. Vakcína u chlapců navíc předejde vzniku už zmíněných nádorů a také shlukům bradavic na intimních místech.

Pediatři doporučují očkovat děti mezi 12. až 13. rokem, tedy ještě před zahájením pohlavního života. Jakmile se totiž člověk nakazí některým z rizikových kmenů, vakcína pak už proti němu neúčinkuje. Tuto vakcinaci zdravotní pojišťovny plně hradí.

Pokud rodiče nechají dítě očkovat po 15. roku života, musí na vakcínu přispět. Kolik, to zjistí na internetových stránkách své zdravotní pojišťovny.

Loni se v ČR nechala očkovat téměř třetina chlapců a kolem 60 procent dívek. U nich má ale zájem o vakcínu sestupnou tendenci: v roce 2012 to bylo 75 procent.

Celková proočkovanost dívek je v ČR jen asi 50 procent. V Austrálii očkování absolvovalo asi 80 procent dvanáctiletých děvčat a chlapců.

Podle Vladimíra Dvořáka, předsedy České gynekologické a porodnické společnosti ČLS, se tam za 10 let podařilo snížit výskyt HPV a genitálních bradavic o 90 procent a prekancerózních stavů o 85 procent.

I když očkování přináší největší efekt předtím, než lidé zahájí sexuální život, smysl má i po něm. Problematických HPV virů je řada, a vakcíny proto mohou přinést výrazné snížení rizika rozvoje některého z HPV onemocnění.

Vakcinace je však pouze jednou z forem prevence. Tou další jsou preventivní prohlídky žen na gynekologii, tzv. screening, který jim zdravotní pojišťovny platí jednou ročně.

„Alarmující je, že téměř polovina žen na tyto prohlídky nechodí,“ varuje Dvořák.

Karcinomům na děložním čípku, které dokáže způsobit infekce HPV, předcházejí totiž předrakovinové stavy. Ty lze obvykle odhalit pomocí mikroskopu a stěru z čípku. Díky němu lze zjistit i závažnost změn (má pět stupňů).

Přesně určit přítomnost virů je možné pomocí HPV testu i analýzou DNA. A to ještě předtím, než dojde k přednádorovým změnám tkání. Stanoví také míru ohrožení. Doporučuje se ženám starším 30 let, které chtějí mít jistotu, že nejsou infikované některým z vysoce rizikových typů HPV.

Mladším ženám se nedoporučuje. Výskyt HPV infekce je totiž mezi mladými lidmi vysoký a nemusí nic znamenat. Problémy způsobuje infekce, která trvá řadu let a může vést k rozvoji onemocnění.

Na preventivní prohlídky by neměly chodit jen mladé ženy, ale i ty starší. Rakovinu děložního čípku lékaři často zachytí právě u těch, které přestaly na gynekologii docházet. Navíc tyto prohlídky mohou odhalit nádory, které nevyvolal HPV. Proto by na ně měly chodit i očkované ženy.

Ale vraťme se zpátky k létu a k sexuálním radovánkám. K přenosu HPV není nutný pohlavní styk. Někdy stačí kontakt kůže a sliznic, třeba při pettingu.

Prezervativ, který vás docela spolehlivě ochrání před různými sexuálními nákazami, snižuje v případě HPV riziko přenosu infekce jen zhruba o polovinu. Nákaza se může přenést i z oblastí, které nepokrývá.

Je potřeba zdůraznit, že samotná nákaza HPV nemusí nutně znamenat problém. Organismus většiny lidí si s ní umí poradit. Ale nikdy nevíte, jestli i vy budete mezi tyto lidi patřit. A tak lze považovat za součást rozumné prevence jak určitou sexuální uměřenost, pokud jde o střídání partnerů, tak používání prezervativů. A to i s ohledem na riziko nákazy dalšími pohlavními chorobami.

Udává se, že vyšší riziko nákazy HPV a dalšími sexuálně přenosnými chorobami hrozí všem, kteří měli příliš mnoho sexuálních partnerů, řekněme víc než 15.

Problém statistik je ale v tom, že pánové rádi nadsazují, ženy naopak ubírají. Háček navíc není jenom v počtu partnerů, jako spíš v míře jejich promiskuity.

K tomu, aby žena v budoucnosti řešila problémy s prekancerózním stavem nebo s rakovinou děložního čípku, stačí kontakt s jedním nakaženým mužem. O opakovaných infekcích nemluvě.

Orální sex získal velkou popularitu zvlášť v posledních letech. Podle statistik ho za život vyzkouší aspoň 70 procent lidí. Řada z nich ho nepovažuje za žádný sex, a tedy vlastně ani za nevěru. Je prý oblíbenou praktikou nevěrníků.

Jeho nespornou výhodou je, že při něm nemůžete otěhotnět, ale můžete se při něm nakazit některou z pohlavních infekcí včetně už zmíněného HPV.

Podle studie zveřejněné v odborném časopise Canadian Journal of Human Sexuality ho ženy poskytují mužům dvakrát častěji, než je tomu naopak.

Pánové se ale snadněji nakazí a hrozí jim až čtyřikrát vyšší riziko rakoviny nebo jiných komplikací. Podle doktora Ashishe Deshmukha z Floridské univerzity je tomu tak proto, že se jejich imunitní systém neumí viru dostatečně efektivně bránit.