Článek
Za výjimečný nepovažují Velcade (bortezomib) jen odborníci, ale i pacienti. "Po letech trápení jsem měla pocit, jako bych se zase vrátila zpátky do normálního života," řekla mi podnikatelka z Prahy, které pomohl až nečekaně.
Měla mnohočetný myelom, tedy druhý nejčastější typ rakoviny krve. Prodělala chemoterapii a ozařování. Jenže jí selhaly ledviny. To někdy bývá jeden z příznaků nemoci. A musela tedy chodit na dialýzu. Pak prodělala další chemoterapii, ale nemoc se stále vracela. Když jí lékaři nasadili bortezomib, zmizely všechny příznaky nemoci úplně a nemusela podstupovat ani dialýzu. Je pravda, že efekt léku bývá u různě postižených lidí různý. Žena patřila k těm pacientům, kterým lék pomohl výrazně a na relativně dlouhou dobu.
Nečekaně rychle
Bortezomib dosahoval pozoruhodně dobrých výsledků už ve chvíli, kdy lékaři jeho účinky při léčbě pacientů s mnohočetným myelomem teprve testovali v klinických studiích. Americká FDA (Food and Drugs Administration), obvykle velmi přísná a opatrná instituce, ho schválila ve zkráceném řízení. Od jeho objevu k zavedení do praxe tak uběhlo neuvěřitelně rychlých osm let. Obvykle to trvá kolem patnácti roků.
Lék, na rozdíl od klasické léčby (chemoterapie a ozařování), neničí zdravé buňky. Působí cíleněji. Pacienti ho mnohem lépe snášejí. Má také méně vedlejších účinků.
Záludný zabiják
Mnohočetný myelom je záludný tím, že se dlouho nijak neprojevuje. K tomu obvykle dojde až v pozdějších stadiích, když se u pacienta objeví:
* bolesti obratlů nebo jiných kostí
* zlomeniny
* poruchy imunity a časté infekce
* nebo dokonce selhání ledvin
Včas zachytí lékaři nemoc spíš náhodně. Vytipovat dopředu pacienty se zvýšeným rizikem, které by pravidelně sledovali, zatím není možné. To byl jeden z důvodů, proč po dosavadní léčbě (chemoterapii, ozařování, případně transplantaci vlastních kmenových buněk) přežilo 10 let jen 5 % pacientů. Dnes má tuto šanci asi 20 % z nich. Odborníci z České myelomové skupiny, která se snaží soustředit léčbu této choroby do specializovaných center, předpokládají, že v roce 2010 by to mohla být dokonce třetina z nich.
Tato léčba vás nedeptá
Lékaři dlouho nemohli přijít na to, proč učitelku bolí záda. Když začala mít problémy s ledvinami, bylo to brzy jasné: mnohočetný myelom, který narušuje tvorbu krve. "To musí být omyl!" nemohla uvěřit. "A proč zrovna já?" zlobila se. Trpěla depresemi, nakonec se s chorobou smířila a začala s ní za pomocí lékařů bojovat. Je to těžký boj. Lidé kolem ji připadali divní, protože byli zdraví. Často měli tak malicherné problémy.
Po chemoterapii jí vypadaly vlasy. Připadala si, jako kdyby měla nějaké stigma. Ale hlavně ji deptalo depresivní nemocniční prostředí, utrpení a trápení dalších pacientů i to, že nemoc nemá konec. Byla jako spirála, která se stále zužuje: chemoterapie a ozařování, dva roky klidu, znovu chemoterapie, pak už jen rok, kdy se cítila lépe a zpátky do nemocnice. Slova nedokážou vyjádřit hloubku pocitů, které pacient zažívá.
Když jí lékaři začali píchat bortezomib, chodila do nemocnice jen na injekce. Snášela ho dobře. "Tahle léčba je úplně o něčem jiném," řekla mi. "Nedeptá vás psychicky, takže se lépe vyrovnáte se všemi problémy i s chorobou."
Brzy se začala cítit stejně dobře jako před tím, než se u ní nemoc objevila. Bylo to pro ni něco hromného. Svátek. Lékaři ji ale upozornili, že se choroba může zase vrátit. Po dvou letech se skutečně vrátila. "Míň se jí bojím, když vím, že tu je tenhle lék," říká.
Zachovat střízlivost
"Přes všechen optimismus je nutné zachovávat střízlivost," říká MUDr. Jan Štraub, primář hematologické kliniky ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. "Bortezomib je lék velice drahý, takže ho mohou dostat jen přesně vytipování pacienti." Řadě pacientu pomohl málo nebo téměř vůbec. A má vedlejší účinky. "U některých pacientů se objevuje zhoršené čití, brnění, nejistota při chůzi, bolesti rukou a nohou," říká doktor Štraub. "Jiní pociťují únavu, další nevolnost, žaludeční problémy, zácpu, průjem nebo jiné zažívací potíže."
Éra nových léků
Bortezomib považují odborníci za průlomový lék proto, že se v léčbě myelomu asi třicet let neobjevila zásadní novinka. Nový je hlavně mechanismus jeho účinku. Vědci ho mohli objevit, protože pochopili procesy, ke kterým dochází v buňce. Bortezomib v ní blokuje jakési demontážní linky, na kterých se štěpí nepotřebné nebo nechtěné bílkoviny na jejich základní kameny: aminokyseliny.
A to, zjednodušeně řečeno, brání růstu a množení některých zhoubných nádorů. Zdá se, že by mohl pomáhat i při léčbě zhoubných nádorů plic a prostaty. Není však už dnes jediným lékem svého typu. Spolu s gefinitibem, imatimibem a dalšími fascinujícími objevy současné farmacie ukazují směr, kterým se bude ubírat celá řada nových léků a nejen na zhoubné nádory.