Článek
Jde o prášek ze směsi polymerů, upravený pomocí speciální technologie tak, že vytvoří v ráně krytí, které obsahuje nanokapiláry, tedy extrémně malé póry s průměrem 4–7 miliardtin metru, tedy nanometrů (nm).
Díky této úpravě získal řadu mimořádných vlastností. Zdravotníci s ním obvykle pracují tak, že ho nasypou do vyčištěné a vydezinfikované rány, aby vznikla vrstva vysoká zhruba 1–2 mm a pak ji zvlhčí fyziologickým nebo dezinfekčním roztokem. Prášek nasaje vlhkost a polymery se spojí do celistvé hmoty.
Pružná vrstva dokonale vyplní všechny nerovnosti
„Dokonale při tom vyplní všechny nerovnosti v poraněné tkáni a vytvoří na ní pevnou pružnou vrstvu, tedy jakýsi obvaz. Ten má v sobě miniaturní póry, jejichž velikost lze měřit v nanomilimetrech,“ vysvětluje MUDr. Ivo Bureš, předseda České společnosti pro léčbu rány. „Říká se jim nanokapiláry. Absorbují a odvádějí sekret.“
Schopnost kapilár odvádět tekutiny je tak mimořádná, že se pod pružnou vrstvou vytváří mírný podtlak. V pórech a na povrchu pružné vrstvy navíc dochází k odpařování vlhkosti. Ve vrstvě se jí naopak udržuje 68 až 69 procent, což vytváří vhodné prostředí pro léčbu rány.
Kapilárám pomáhá v odvádění zánětlivých výpotků deoxycholát sodný, který prášek také obsahuje. „Tato látka rozpouští vazby bílkovin a narušuje obaly buněk tuků i bílkovin nasátých do pórů obvazu,“ říká doktor Bureš. „Zefektivňuje tím čištění rány.“
Kyslík se dostane až ke tkáním, bakterie ne
Díky schopnosti kapilár odvádět sekreci intenzívně se rána lépe čistí a rychleji hojí. „Póry v obvazu umožňují také přístup kyslíku k hojícím se tkáním,“ vysvětluje doktor Bureš. „Díky své velikosti k nim naopak nepropustí bakterie a jiné mikroorganismy. I to přispívá k lepšímu hojení.“
Lékaři mohou dát na povrch obvazu silikonovou mřížku nebo netkaný textil, aby ho zpevnili. Dělají to, když hrozí, že si pacient obvaz naruší nebo strhne. Zpevnění však částečně zhoršuje popsané vlastnosti polymerové vrstvy.
Vydrží i čtrnáct dnů
Zatímco většinu obvazů mokrého hojení musí zdravotníci nebo pacienti měnit každých 2–5 dnů, vrstvu z polymerů vyměňovali čeští lékaři zatím po 5 až 10 dnech. Výrobce novinky však uvádí, že v zahraničí to často dělají i po 14 až 30 dnech. Rozdíl je dán její lepší schopností odvádět vlhkost a sekrety, které produkuje rána.
„Pokud je nutné obvaz sundat, udělá to zdravotník pomocí pinzety,“ říká doktor Bureš. Když je změklý kvůli tekutinám, které už nestíhá odvádět, může ho snadno setřít tampónem, a ránu opláchnout fyziologickým roztokem (sterilní roztok, který obsahuje vodu a 0,9 % chloridu sodného).
Tam, kde se začne hojit a zacelovat, tedy schnout, tam se obvaz sám odloupává v drobných částečkách, aby nevadil a zbytečně nezvlhčoval uzdravenou kůži.
Kdy ano a kdy určitě ne
| Prášek z polymerů lze využít na rány jako je třeba: |
|---|
| Bércový vřed, špatně se hojící diabetická noha a proleženiny atd. |
| Plošná povrchová poranění: hlubší odřeniny, popáleniny 2. stupně, obnažené tkáně vzniklé po odběrech kožních štěpů apod. |
| Rány vytvářející zánětlivé výpotky krevních a mízních cest. |
| Ale také ty chirurgického charakteru, které jsou ovšem čisté, bez odumírající tkáně. |
Pružná vrstva polymerů chrání nemocné místo a přitom pacientovi nebrání v pohybu. Ve studiích uváděla řada z nich i to, že u nich snižovala pocit bolesti.
Bylo by však chybou vidět v novince zázrak na všechno. Nehodí se například na léčbu infikovaných ran nebo těch, které netvoří sekreci, ale ani na popáleniny 3. stupně.
Nevýhodou tohoto typu obvazu je, že ho zdravotní pojišťovny zatím nehradí. Jedna dávka na plochu velkou asi 10 x 10 cm stojí 650 Kč. Pokud ho ale zdravotníci mohou vyměňovat jednou za 10 až 14 dní, blíží se náklady na léčbu ceně moderních prostředků mokrého hojení nebo jsou s nimi srovnatelné.
