Záhadná únava z nevhodného jídla

A ne jen tehdy, když si dopřáváme příliš mnoho těžkých a tučných jídel. Nebo když naopak držíme přehnaně drastické diety. Stejně problematické, ale mnohem záludnější, jsou potraviny s vysokým glykemickým indexem (GI). Tedy takové, které nám prudce zvednou hladinu krevního cukru, odborně řečeno glykemii.

Čím vyšší je totiž GI potravin, tím dříve a více člověk jí. Souvisí to s fungováním inzulínu. Pokud má potravina vysoký GI, vyplaví slinivka velké množství inzulínu, aby tělo uložilo krevní cukr do buněk a jeho hladina v krvi klesla. Účinky inzulínu se však nezastaví na optimální hladině. Fungují s určitou setrvačností.

Vysoký GI totiž nevyvolá jen prudký a výrazný vzestup cukrů, ale i jejich následný prudký pokles. Když cukr v krvi klesne nízko, dostaneme hlad. Čím větší a prudší pokles, tím větší hlad.

Přílišný pád cukru, tedy hypoglykémii, může navíc provázet i nervozita, podrážděnost nebo bolesti hlavy, u dramatických případů pak tělesná slabost, pocení a v krajním případě ztráta vědomí. O důvod víc spravit si včas náladu, a s nimi i glykémii, jídlem!

„Rychlejší a silnější nástup hladu je jedním z důvodů, proč příliš časté a velké výkyvy hladiny krevního cukru zvyšují riziko obezity,“ říká Pavel Suchánek, odborník z Fóra zdravé výživy.

„Výrazně prudké vzestupy glykemie navíc u spousty lidí podporují tendenci organismu ukládat energii do zásob ve formě tuku. A s přibývajícími kily se rozhodně necítíme svěžejší.“

Pokud jíme často a hodně potraviny s vysokým GI, nabouráváme si také pravidelný režim svého stravování. Ten je pro nás důležitý. Když si jídlo rozložíme pravidelně do celého dne, obvykle nepociťujeme hlad, i když jsme objektivně spořádali méně kalorií.

S nabouraným režimem stravování snáz podlehneme nočním nájezdům na ledničku. Pokud se v noci nacpeme, hůř spíme a ráno se probouzíme unavení. Tělo je zahlcené zplodinami látkové výměny, které nestihlo vyloučit.

Navíc nemáme hlad a tedy chuť snídat. „Začínat však den bez snídaně je nejhorší, protože deficit jídla budeme později dohánět s o to větším nasazením,“ zdůrazňuje Pavel Suchánek.

A tak bychom mohli pokračovat. Připomíná to kroužení v bludném kruhu. Nebo spíš jízdu cholerika, který náruživě šlape na plyn svého vozu, aby za chvíli stejně usilovně brzdil. Po takové jízdě se cítí víc unavený, než člověk, který jezdí rozvážně, měkce a plynule. Cholerik má i větší spotřebu paliva, nebo chcete-li kalorií. A jeho vůz, který v tomto příměru symbolizuje tělesnou schránku, bývá v horším stavu.

Co bychom tedy měli dělat, abychom se po jídle necítili unavení, ale naopak svěží? Nepřejídat se a znát alespoň přibližně GI potravin.

Glykemickými bombami jsou:

Nízký GI mají luštěniny a houby, mléko i mléčné výrobky a naprostá většina zeleniny. Ten, kdo se nedokáže zříct křupavé bagety, může snížit její GI tím, že si ji namaže rostlinným tukem. Cereálie je lepší jíst celozrnné, bez zbytečně přidaného cukru a míchat je do jogurtu. To samé platí pro kukuřičné lupínky. K předvařené rýži si můžeme dát maso s houbovou omáčkou.

Potraviny s nízkým nebo nižším GI nás zasytí na delší dobu. A čím méně toho spořádáme, tím lépe se budeme cítit. Na zpracování potravy v trávicím systému padne totiž nejvíc naší tělesné energie. Dokonce víc než na velké fyzické výkony.

Není náhodné, že jedním z receptů na dlouhověkost bývá střídmá strava. Podle znalců je to nejrozumnější způsob, jak ušetřit životní energii, zůstat v dobré kondici a cítit se svěží.

Nemůžeme však všechno zjednodušovat jen na jídelníček. Stejně důležitý je i odpočinek, zejména dostatek spánku.

„Nevyspalí, utahaní lidé mají větší sklon zahánět únavu jídlem, zejména sladkým a přejídat se,“ říká Pavel Suchánek. „Že se tím neosvěží, je evidentní. Stejně jako to, že se s pocitem únavy nebo vyčerpání nebudou hrnout do aktivního pohybu, sportování a cvičení.

Ty jsou ale klíčové pro odreagování psychického napětí a pro udržení rozumné váhy, dobré kondice i vitality.“