Článek
Až jedna třetina jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí, odpovídá ředitelka organizace Michaela Číhalíková na otázku, co bylo podnětem ke vzniku iniciativy Zachraň jídlo. „Ale my se s tím nechceme smířit a hledáme různé cesty, jak plýtvání omezit.“
Napomoci tomu chtějí i kampaní Obědovka, která je zároveň veřejnou sbírkou.
Sedmdesát obědů denně
„Sbírka slouží k tomu, abychom vybrali finance na náš projekt Zachraň oběd. Obědovka je poukaz, který si může člověk koupit, a pomůže tak zachránit jídlo, které by se jinak ve firemních kantýnách vyhodilo na konci výdejní doby,“ vysvětluje.
I přes snahu stravovacích zařízení co nejlépe plánovat množství připravených pokrmů v nich na konci obědové pauzy zbývá podle Číhalíkové v průměru 15 porcí. Právě ty se organizace snaží „zachránit“ před jistým vyhozením do odpadu a tím i zbytečným plýtváním.
Prodejce Nového prostoru: Než žebrat a krást, raději prodávám časopis, už dvanáct let
Hotové, ještě teplé jídlo dopravují pomocí distribuční firmy do charitativních organizací a k lidem, kteří si často hlavní chod dovolit nemohou, například osobám bez domova či samoživitelům. „Od doby, kdy jsme Obědovku spustili, jsme zachránili už třináct tisíc porcí. Denně svážíme okolo sedmdesáti obědů,“ připojuje ředitelka čísla.
„V současné chvíli máme do projektu zapojeny čtyři firemní kantýny, například Zátiší group. Jejich cílem je neplýtvat jídlem, které do dnešních dnů museli vyhazovat, a dává jim smysl, že se jídlo, které je hodnotné, daruje lidem, kteří by ho jinak neměli.“
Vybrané finance od dárců používá Zachraň jídlo na výdaje spojené s koordinací převozů jídel či na rozšiřování sítě zapojených subjektů. Za zakoupený voucher Obědovka například v hodnotě 300 korun jsou podle nich schopni zachránit 15 porcí, za 1 000 korun až 70 porcí.
Stolování jako luxus
Jedním z příjemců pomoci, se kterými spolupracují již od začátku, je Azylový dům svaté Terezie v Praze-Karlíně. „U nás obědy z firemních kantýn pomáhají moc, jsme za ně skutečně rádi. Dostávají je tady především lidi bez domova,“ říká Hana Štěpánová, zástupkyně ředitele azylového domu.
Pražští dobrovolníci zdarma doučují žáky v knihovně. Chodí i děti z Ukrajiny
Podle jejích slov denně obslouží až stovku lidí v nouzi, muže i ženy. Z vlastních zdrojů jim tu nabízí polévku či chleba. Teplý hlavní chod zachráněný z jídelen je pro mnohé z jejich klientů jakýmsi nadstandardem či luxusem, který by si jinak dovolit nemohli.
„Když pominu to, že se díky nim najedí, je to pro ně zároveň takový rituál – když to jídlo dostanou naservírované na talíři, sednou si s ním ke stolu a najedí se s příborem,“ popisuje Štěpánová, že i to, co se nám může zdát jako zdánlivá maličkost, může pro lidi bez domova znamenat mnoho.
„Doopravdy jsem rád, že sem někdo přinese teplé jídlo, že se můžu najíst. Dřív jsem to nepotřeboval, tak jsem to nebral moc vážně, ale teď musím uznat, že je to dobrá věc,“ komentuje na závěr jeden z klientů azylového domu, pan Václav.
Jak moc plýtváme?
- Třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se znehodnotí nebo vyhodí.
- Domácnosti v EU mají "na svědomí" 53 % potravinového odpadu.
- V EU ročně vyhodíme potraviny za 149 miliard eur.
- Průměrná česká domácnost by omezením plýtvání ušetřila až 8 tisíc korun.
- 42 % tuzemských popelnic zaplňuje bioodpad.
Zdroj: Zachraň jídlo