Článek
Polypy neboli výrůstky uvnitř nosu se tvoří zejména alergikům, kteří prodělali vleklý zánět související s astmatem či alergií na pyly či kyselinu acetylsalicylovou. Potrápit ale mohou i lidi s neléčenými vleklými záněty vedlejších nosních dutin či nemocné s cystickou fibrózou a atopickým ekzémem.
Nějakou dobu mohou probíhat zcela bezpříznakově, mnozí je objeví až v okamžiku ztíženého dýchání, kdy svým růstem ucpou vývod vedlejších nosních dutin nebo nosní průduchy anebo právě při ztrátě čichu.
Že se jedná o polypy, zjistí lékař velmi snadno, během obyčejné prohlídky nosu pomocí nosního zrcátka. Polypy jsou totiž velmi dobře viditelné. K upřesnění diagnózy pak lékaři obvykle využívají i vyšetření nosu speciální zvětšovací optikou. Někdy polypy odhalí i rentgen dutin. Naprosto detailně, včetně drobných polypózních útvarů v čichových sklípcích, je pak potvrdí vyšetření CT (výpočetní tomografie).
Máte rýmu? Pozor na zánět dutin
V případě výskytu polypů nemocnému alespoň na krátký čas může ulevit injekce s kortikoidy. Předepisují se také antihistaminika a nosní sprej s obsahem kortikoidů. Pomoci mohou i tablety.
U rozsáhlejších nálezů je pak nutné přistoupit k chirurgickému endoskopickému zákroku. Operace je velmi účinná a přináší lidem, kteří trpí nosními polypy, velkou úlevu.
Nicméně i po operaci hrozí, že se po čase polypy opět objeví. Nadějí budoucnosti je proto biologická léčba, která se zaměřuje přímo na potlačení zánětlivých spouštěčů, a tedy odstranění pravé příčiny.
Deník nakažené záchranářky: Nerozeznala jsem ani syrový česnek
Nezhoubné nádory v nose
Výrůstky v dutině nosní přitom není dobré podceňovat. Nemusí se totiž jednat o polypy, ale třeba o nezhoubné nádory epitelu tzv. papilomy, které se mohou vyskytnout jak v nosní dutině, tak ve vedlejších nosních dutinách a jejich léčba musí být vždy chirurgická, protože i tyto nezhoubné nádory se mohou změnit ve zhoubné.
Čich rozezná až deset tisíc vůní
Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba
Zhoršení čichu nebo jeho ztráta patří i mezi časné signály Parkinsonovy či Alzheimerovy choroby.
Děje se tak často ještě předtím, než dochází k narušení poznávacích funkcí mozku u těchto nemocí.
Zhoršený čich může dále signalizovat:
- epilepsii
- schizofrenii
- roztroušenou sklerózu
- amyotrofickou laterální sklerózu, onemocnění, při kterém dochází k odumírání nervů, které řídí činnost svalů. Měl ji například geniální fyzik Stephen Hawking, zemřel na ni politik Stanislav Gross
- neurodegenerativní onemocnění mozku, kterému se říká Huntingtonova choroba, ale i další nemoci
Signál zhoršeného čichu je však potřeba brát s rozumem. Znepříjemňuje život například spoustě kuřáků a u nich nemusí znamenat žádné riziko zmíněných nemocí.