Za roztroušenou sklerózou pravděpodobně stojí vir způsobující mononukleózu

Vědci dlouhá léta spekulovali nad tím, že by roztroušená skleróza souvisela právě s EB viry, ale neměli pro to žádná vědecká vysvětlení. Ta objevili až nyní vědci z Harvardu, podle nichž tento virus zvyšuje pravděpodobnost roztroušené sklerózy, a to dokonce 32krát.

Američtí vědci analyzovali lékařské záznamy více než deseti milionů lidí z americké armády, z nichž 955 onemocnělo roztroušenou sklerózou během služby.

Vědci se zaměřili na výsledky vzorků krve, které jsou členům armády odebírány dvakrát ročně. Konkrétně se zaměřili na EB virus. Následně vše porovnali se staršími daty lidí s diagnózou RS, která se obvykle projevila až deset let po identifikaci EBV.

Z jejich zjištění přitom jasně vyplynulo, že u lidí, kteří prodělali EB virózu, bylo riziko onemocnění roztroušenou sklerózou 32krát vyšší než u lidí, kteří tuto virózu neprodělali.

Protein a biomarker pro degeneraci nervů zvaný NfL se zvýšil pouze u těch, kteří byli tímto virem infikováni. Podle vědců právě toto zjištění naznačuje, že EBV je hlavní příčinou pro onemocnění RS.

„V současné době neexistuje žádný způsob, jak účinně předcházet nebo léčit infekci EBV, ale vakcína proti EBV nebo zacílení viru pomocí antivirotik by nakonec mohl být způsob, jak zabránit či vyléčit roztroušenou sklerózu,” vysvětluje pro odborný magazín Science epidemiolog a autor studie Alberto Ascherio z Harvard Chan School.

RS je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, které napadá myelinové pochvy chránící neurony v mozku a míše. Doposud není přesně známo, co onemocnění způsobuje, tudíž ani neexistuje žádný lék, který by toto onemocnění dokázal zcela vyléčit. Podle odborníků se přitom onemocnění týká každého tisícího jedince.

Projevy tohoto onemocnění jsou přitom nepředvídatelné. Od fyzického postižení, tedy problémů s pohyblivostí, až po deprese a další stavy duševního onemocnění.

Většina lidí s RS uvádí, že se cítí velmi vyčerpaní a i jednoduché úkoly jsou pro ně často obrovsky náročné. Přibližně ve čtvrtině příznaků je přitom prvním patrným příznakem onemocnění problém s viděním, včetně barvosleposti či dvojitého vidění.

Naproti tomu infekce virem Epstein-Barrové (EBV) je překvapivě běžná a lze ji nalézt asi u 95 procent lidí. U většiny lidí probíhá zcela bez příznaků nebo jen ve formě únavy či běžné virózy, u části se objeví infekční mononukleóza.

Výjimečně může dotyčný onemocnět hemolytickou anémií (onemocnění krvetvorby). Předchozí výzkumy přitom ukázaly, že EB virus zvyšuje riziko některých typů rakoviny nebo autoimunitních onemocnění.

Příčiny, proč u některých osob nastanou vážnější formy, nejsou prozatím jasné, důležitými faktory nejspíš budou obranyschopnost a zděděné dispozice. Mononukleóza se velmi často objevuje při nadměrné zátěži, stresu, při snížení imunity nebo nervovém vyčerpání.

EB viróza se nejčastěji přenáší slinami, pohlavním stykem, případně krví.