Článek
Sůl mnozí z nás považují za přísadu, která všem pokrmům dodá tu správnou chuť. Ne náhodou v západním jídelníčku představuje dosolování u stolu šest až dvacet procent z celkového příjmu soli.
Nadměrné solení je ale úzce spjato s vysokým krevním tlakem neboli hypertenzí. Efekt zvýšení krevního tlaku je přitom viditelný téměř ihned po konzumaci jídla s vyšším podílem soli.
Sůl navíc podle dřívějších studií negativně ovlivňuje i střevní mikrobiom, což může ohrozit imunitní systém a zároveň vést i k poškození malých krevních cév a způsobovat tak problémy s ledvinami či demenci.
Nejčastější příčiny náhlého nárůstu hmotnosti
Že se nejedná o žádnou banalitu upozorňuje i nejnovější vědecká studie zveřejněná v odborném časopise European Heart Journal, podle níž přisolování pokrmů může skutečně stát i za předčasnou smrtí.
Studie zjistila, že muži ve věku 50 let mohou v důsledku konzumace dodatečné soli ztratit přibližně 2,28 roku života, zatímco ženy téhož věku zhruba rok a půl.
„I mírné snížení konzumace soli tak může být pro zdraví velmi přínosné,“ upozorňuje na zpravodajském webu Sky News vedoucí této studie profesor Lu Qi z Tulaneovy univerzity v New Orleans.
Záludnost soli, v jednom jídle lze přijmout celou denní doporučenou dávku
Při výzkumu byly zohledněny faktory, které mohly ovlivnit výsledky, včetně věku, pohlaví, rasy, indexu tělesné hmotnosti (BMI), kouření, konzumace alkoholu, fyzické aktivity a stravy, spolu se zdravotními potížemi, jako jsou cukrovka, rakovina a srdeční choroby.
Riziko předčasného úmrtí spojené s nadměrnou konzumací soli se podle studie mírně snížilo u lidí, kteří jedli více ovoce a zeleniny. Rozdíl však nebyl „výrazný“.
Podle doporučení Světové zdravotnické organizace bychom denně měli přijmout méně než 2 gramy sodíku, tedy méně než 5 gramů soli.