Článek
Tím pádem přežije větší množství přenašečů nemoci, klíšťat a krev sajícího hmyzu a jejich hostitelů, převážně drobných hlodavců.
Jarní výlety do přírody nemusí být vždy jen zdraví prospěšné. Stále více lidí si s sebou z lesa odnáší nepříjemný suvenýr v podobě nemoci, která může podstatně snížit kvalitu jejich života.
Borelióza je o to nebezpečnější, že napodobuje celou řadu jiných nemocí a její diagnostika není snadná. Lékaři proto doporučují podstoupit při podezření na nákazu krevní test, na jehož základě může být zahájena efektivní léčba. Pacient tak zabrání trvalým následkům, které tato nemoc způsobuje.
Nepříjemné příznaky: Horečka, třesavka, únava
Typickým příznakem boreliózy je pomalu se šířící červená skvrna, zvaná erythema migrans, která se objeví v místě přisátí klíštěte. Skvrna se kruhově zvětšuje a mívá ohraničený lem se světlejší skrvnkou uprostřed; je obvykle větší než 5 cm.
Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale také až za několik týdnů. Nejčastější inkubační doba je ovšem 7 - 14 dní. Erytém se objevuje asi u 80 % pacientů. Časným příznakem může být také horečka, třesavka, bolesti ve svalech, únava.
Tato fáze může připomínat chřipkové příznaky. Protože přisátí klíštěte nevede vždy ke kožním projevům, tyto symptomy jsou varujícími u osob, které na sobě po pobytu v přírodě našly přisáté klíště. Pokud se tyto příznaky objeví, měl by postižený co nejrychleji vyhledat odborníka, který mu na základě krevních testů předepíše léčbu.
Laboratorní nálezy by měl hodnotit vždy specialista na boreliózu
"V laboratoři využíváme přímé i nepřímé metody. Protilátky v těle vznikají poměrně pozdě, tvořit se začínají nejdříve po dvou až čtyřech týdnech. Samotná pozitivní hodnota protilátek však ještě nemusí znamenat aktivní onemocnění. Může jít o reakci s nepatogenními boréliemi, spirochetálními bakteriemi nebo o případ pacienta s pozitivním revmatických faktorem.
Hodnocení laboratorních nálezů by měl proto provádět odborník, který se lymskou boreliózou speciálně zabývá, a to nikoliv jen na podkladě izolovaného laboratorního nálezu," vysvětluje ing.Olivie Zídková z laboratoře Imunologického centra společnosti SYNLAB.CZ, provozující největší síť humánních laboratoří u nás.
Hlavně přijít včas
V případě, že pacient svou nemoc zanedbá, mohou se po několika týdnech, většinou však ne déle než za tři měsíce, vyskytnout různé projevy postižení nervového, kardiovaskulárního a kloubního systému. Nervové příznaky zahrnují bolesti hlavy, ztuhlost šíje, poruchy citlivosti a hybnosti, obrny - a to zejména lícního nervu, bolesti v zádech i v končetinách.
Postižení kloubů se projevuje bolestmi, které se stěhují a trvají krátkou dobu. Srdeční obtíže se mohou projevit dušností a mohou připomínat infarkt myokardu.
Postižení kloubů se projevuje bolestmi, které se stěhují a trvají krátkou dobu. Srdeční obtíže se mohou projevit dušností a mohou připomínat infarkt myokardu.
"Obecně je doporučována léčba v 1. stádiu 14 dní, ve druhém 21 dní a ve třetím 28 dní. Především u chronických forem je možné léčbu prodloužit až na 6 týdnů. Opakování léčby při přetrvávajících potížích, například únavnosti, bolestech kloubů či bolestech hlavy, se nedoporučuje.
Ani ve velkých studiích nebyl prokázaný výrazný rozdíl v ústupu potíží mezi opakovanou a jednou aplikovanou léčbou prokázán, nicméně v případech chronických forem, pokud nedojde alespoň k částečnému léčebnému efektu, lze po léčbě tabletami přistoupit ještě k parenterální kůře, kdy se pacientovi léky podávají nitrožilně. Nejdůležitější je nicméně nemoc zachytit včas," dodává ing. Zídková.