Článek
Nebylo to úplně snadné. Jednoduchý univerzální recept pro všechny totiž neexistuje. Trávení ovlivňuje spousta věcí. Co jíme, kolik nám je, jestli se dostatečně hýbeme, v jakém stavu máme střevní mikroflóru a tak dál.
Kolegyně se zaměřila nejprve na skladbu jídla. Týden si poctivě zapisovala všechno, co snědla. Když jsem její zápisky ukázal Tamaře Starnovské, vrchní nutriční terapeutce z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, hned v nich viděla chybu, mezi ženami velice rozšířenou: v jídelníčku výrazně převažovaly sacharidy na úkor tuků a bílkovin.
„Takhle jednostranně orientovaná strava má negativní vliv na složení střevní mikroflóry,“ říká Tamara Starnovská. „Z tlustého do tenkého střeva se dostanou kmeny bakterií, které tam brání vstřebávání živin a mohou podporovat proces kvašení.“
Co udělat lépe
Jak vypadá jídelníček s přemírou sacharidů? Například: k snídani müsli, ke svačině dvě jablka, k obědu malý kousek masa s knedlíky nebo s brambory či s rýží, k odpolední svačině jen dva rohlíky a k večeři těstoviny, bez sýra, protože ten je tučný.
„Müsli, knedlíky, brambory, rýže, rohlíky i těstoviny obsahují hodně škrobů, které se štěpí na sacharidy,“ vysvětluje Tamara Starnovská. „V ovoci je zase hodně jednoduchých a rychle vstřebatelných cukrů, tedy opět jiný druh sacharidů.“
Řešením může být podle ní třeba to, že si do müsli nalijeme mléko a sníme k němu jogurt, rohlík namažeme kvalitním rostlinným tukem a dáme do něj plátek šunky, k masu si dopřejeme jako přílohu salát a tak dál. Prostě se budeme snažit, aby základní složky potravy - sacharidy, bílkoviny a tuky - byly v našem jídelníčku zastoupeny daleko rovnoměrněji. To bude mít příznivý vliv na lepší složení střevní mikroflóry a tedy i trávení.
Ovoce a zeleninu nejíst samotné
Kolegyně si rozdělila porce ovoce a zeleniny do celého dne a snažila se, aby je nejedla samotné. Naopak, vždycky si je připravila k nějakému jídlu. Díky tomu pochopila, proč byla dřív po dopoledním jablíčku nafouklá.
Když si ho totiž dala odpoledne, tedy po obědě, nepociťovala skoro žádné potíže. Stejně jako když si misky se zeleninovým salátem rozložila do celého dne a nespořádala ho najednou.
Snažila se také jídlo víc vnímat, pečlivěji ho rozkousat a nehltat. Navíc začala jíst pravidelně, pětkrát denně. Pomáhalo jí pípání mobilu. Během dvou týdnů začaly její potíže s nadýmáním ustupovat a ke svému překvapení hubla, ačkoliv nejedla méně, než byla zvyklá. To ji potěšilo, protože se v přechodu začala zakulacovat kolem břicha, což bývá běžný důsledek hormonálních změn.
Pomohlo také, když začala užívat speciální přípravek Lepicol, který pomohl kamarádce.
Obsahuje dostatečné množství probiotik (108 až 109 v jednom mililitru) a jejich různé kmeny (acidofilní laktobacily a bifidobakterie), ale také prebiotika (psyllium a inulin), která vytvářejí příznivé podmínky pro činnost probiotik.
Pohyb jako lék
Hodně jí prospěl pohyb. Přitom stačily maličkosti. Na cestě do práce vystoupila až další stanici. Vracela se procházkou parkem. Přibližně hodinu po obědě, kdy se potrava zpracovaná žaludkem dostává do tenkého střeva, se snažila nesedět u stolu a nemít stlačené břicho. Věnovala se zařizování nejrůznějších věcí v podniku i mimo něj. Tělesná aktivita stimuluje pohyb střev a zlepšuje trávení.
Dcera jí navíc koupila zlatého retrívra. S ním musela třikrát denně pravidelně ven. Protože ji ale od procházek začala bolet kolena, nechala si od kamarádky doporučit dobrého fyzioterapeuta.
Speciální cviky s gumou, které ji naučil, cvičila opravdu poctivě. Během měsíce kolena bolela jen minimálně a zároveň se podstatně zmírnily bolesti zad.
Zrádné klimakterium
V přechodu nekomplikuje ženám život jen to, že se jim zakulacuje postava, ale také často se měnící chutě. „Víc je lákají sladká a tučná jídla,“ říká Tamara Starnovská. „Jejich rozumné množství by si měly pozorněji hlídat.“
V tomto období potřebují dostatek vápníku (je hlavně v mléčných výrobcích a překvapivě i v sardinkách), stejně jako nenasycených mastných kyselin (jsou v rybách, zejména tučných mořských, a v rostlinných olejích).
Střevní mikroflóru dále narušují:
* antibiotika nebo další léky;
* nejrůznější, zejména drastické diety;
* přehnané očistné kúry;
* diskutabilní výplachy střev apod.
Špatné složení mikroflóry bývá častou příčinou nadýmání. To zároveň vyvolává nebo zhoršuje problematická životospráva, nepravidelné stravování, případně nadměrné stresy.
Prospět jim mohou fytoestrogeny obsažené v luštěninách. Ty je ovšem mohou nadýmat. Osvědčuje se nechat je nějakou dobu stát ve studené vodě a tu pak vylít. Při vaření je dobré přidat do čerstvé vody saturejku nebo bazalku.