Za nadváhu často může nevhodné rozložení jídla během dne

„Zatímco dříve byla snídaně, oběd a večeře běžnou součástí jídelníčku, nyní, kvůli rychlejšímu tempu života, se vynechávají hlavní jídla nebo snídaně. Přitom právě snídaně při prevenci obezity hraje významnou roli,“ tvrdí odbornice. Jiní odborníci se domnívají, že za tloustnutím je návrat k tradiční české kuchyni, salámům, párkům, a také obliba hamburgerů.

Doktorka Kunová tvrdí, že celodenní množství energie, které prostřednictvím jídla přijmeme, se dá vyjádřit v procentech. Ideální je proto následující rozložení stravy:

Snídaně má obsahovat všechny potřebné živiny, tuky, sacharidy i bílkoviny, protože je to start do celého dne. Ale ruku na srdce – kdo to dodržuje?

Většinou se doma rychle vypije čaj a k tomu zhltne sušenka. Ti, co snídají až v práci, si dávají kávu s koblihou nebo sladkostmi. Pro odborníky na výživu je to ale všechno špatně.

Jak ukázal výzkum společnosti TNS AISA z prosince loňského roku, který proběhl v rámci projektu společnosti Unilever Zdravý kořínek, mnoho z respondentů ráno chápe jenom jako stres a shon, kdy na snídani nemá chuť, čas ani náladu.

Výsledky šetření ukázaly, že podle denních stravovacích návyků, tedy kdy a co lidé jedí, můžeme respondenty rozdělit do tří základních skupin:

Pyramida je nejrizikovějším schématem jídelníčku. Znázorňuje stravovací zvyklosti těch, kteří nesnídají a často ani nesvačí, pro které je prvním jídlem oběd a hlavní nápor energie si dají až v podobě večerního jídla.

Tvrdí, že nepřijímají 60 procent doporučené denní dávky v rámci dopoledního jídelníčku a oběda. Toto doporučení přitom vychází z nastavení našeho organismu.

„Zatímco dopoledne jsme zpravidla svěží a pracujeme naplno, odpoledne naše aktivita klesá, a proto by se měl snižovat i příjem energie,“ říká odbornice.

A jak tělo reaguje na to, že tito lidé přes den většinou hladovějí? „Při nedostatku energie cítíme nejen podrážděnost, úzkost a neklid, ale také bolesti hlavy a žaludku,“ říká doktorka Kunová.

U dětí je absence snídaně spojena s nižší koncentrací, nepozorností a nezájmem ve škole. Hned po prvním jídle, které přeruší hladovění, tělo spustí produkci inzulínu a veškerá přijatá energie se ukládá do tukových zásob.

Velký večerní talíř jídla je pro organismus nevhodný a nepomůže ani to, že si vybereme správné potraviny. „Zdravá večeře po celodenním hladovění je navíc spíše výjimkou. Častěji dochází k přejídání nevhodnými tučnými či přeslazovanými jídly.

A po večerním přejedení většinou následuje ranní nechutenství, absence snídaje a kolotoč špatného stravovacího režimu se rozjíždí nanovo. To může vést k nadváze až k obezitě a ke zvýšení rizika cukrovky, metabolického syndromu, vysokého krevního tlaku a vysoké hladiny cholesterolu v krvi,“ říká doktorka Kunová.

Do této skupiny patří ženy, které se bojí o svou váhu a jsou přesvědčeny, že kalorie, které ušetří přeskočením dopoledního jídla, jim „zbudou“ na večer. Tento výsledek ukazuje, že mnoho žen nemá dostatek informací o zdravém životním stylu a fungování svého těla.

Diamant znázorňuje stravovací režim lidí, ve kterém je nejdůležitějším jídlem oběd a snídaně a večeře ustupují do pozadí. „Je vhodnější než pyramida, ale přesto by měl být ve stravovacím režimu spíše výjimkou. A to například, když plánujeme slavnostní či pracovní oběd,“ doporučuje Kunová.

Podle ní snídaně a svačina by měly tvořit 25 procent z celkového denního příjmu energie. V tomto modelu tvoří ale dopolední jídelníček menší část, než je doporučováno.

„Diamant také ukazuje, že nezáleží na tom, že snídáme, ale také co snídáme. Často se jedná o nevhodná jídla, která nás zasytí jen na krátkou dobu, a před obědem již cítíme velký hlad. Útlum aktivity po velkém obědě je pak zkušeností, kterou asi zná každý,“ tvrdí odbornice.

Obrácená pyramida symbolizuje ty z nás, kteří se řídí pravidlem „snídani sněz sám, o oběd se rozděl s přítelem a večeři dej nepříteli“ – bez snídaně se ráno neobejdou. Obrácená pyramida patří k nejlepším stravovacím režimům. Den začínáme snídaní a přibližně po dvou až třech hodinách dopolední svačinou. Příjem energie s postupující denní dobou klesá, a tělo tak má do večera dostatek energie na vše, co potřebuje.

„Díky rovnoměrnému jídlu ve čtyřech až pěti menších dávkách dostáváme do těla potřebnou dávku živin, vitaminů a minerálních látek. Není tak těžké dodržovat pestrý a vyvážený jídelníček. Svačiny nám pak pomáhají udržovat stálou hladinu krevního cukru, a omezují tak výskyt tzv. vlčího hladu nebo až patologické chuti na sladké a tučné,“ říká doktorka Kunová.

Psycholožka Marta Boučková z Prahy se domnívá, že stravovací návyky se netýkají pouze naší trávicí soustavy a vychování, ale úzce nás spojují, případně rozdělují s těmi, kteří se v našem životě objevují. Proto vnímáme jídlo různě.

Doktorka Kunová soudí, že za nadváhou je často i přílišné vyhledávání jídel jiných zemí. „Dámeli si porci špaget zalitých čtvrt litrem šlehačky, pak to nemá nic společného se zdravou výživou. Totéž pokud jde o pizzu. Ta může mít i přes pět tisíc kilojoulů. Je lepší dát si kus pečeného libového vepřového masa, k tomu kupu zelí a dva knedlíky,“ tvrdí odbornice.

Podle ní bychom měli jíst pětkrát denně v malých porcích, mít dostatek ovoce a zeleniny a nezahánět stres sladkým. Pokud k tomu přidáme denní pohyb v podobě třeba třicetiminutového cvičení, pak se obezitě a tím i zdravotním potížím, které s sebou nese, vyhneme.