Z rozbitého teploměru otrava rtutí nehrozí

Hodně o tom vědí v Toxikologickém informačním středisku (TIS) pro Českou republiku, které funguje již víc než půlstoletí v nepřetržitém provozu na Klinice pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Ročně vyřizuje 17 tisíc telefonátů, z nichž se téměř 200 týká rtuti. Nejčastěji se probírá riziko otravy ve spojitosti s rozbitím rtuťového teploměru. K té však dochází velice vzácně a i samotná konzumace rtuti nemusí způsobit závažné zdravotní komplikace.

Rtuť je těžký toxický kovový prvek. V běžném životě se s ní můžete setkat v podobě slitin (amalgámů) nebo náplní některých přístrojů, jako jsou staré teploměry či barometry. Vypařuje se už při pokojové teplotě a její výpary jsou jedovaté. Otrava rtutí se projevuje zánětem dásní, třesem, neklidem a převráceným režimem spánku.

„Tyto otravy dokážeme úspěšně léčit pomocí chelátotvorných antidot. Dochází k nim však velmi vzácně, antidotum vydáváme přibližně dvakrát do roka,“ říká prof. MUDr. Daniela Pelclová z Kliniky pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

K otravě rtutí většinou dochází na pracovištích nebo při nehodách se zahřátou rtutí. Jde o kumulativní jed, který se z těla vylučuje velmi pomalu, polovina se vyloučí přibližně do 60 dní.

„Pokud budeme každodenně vdechovat určité malé množství par, bude se rtuť v těle hromadit a po několika týdnech až měsících může vyvolat otravu s poškozením nervového systému, dásní a ledvin,“ upozorňuje prof. Pelclová. Takový případ může nastat, pokud po rozbití teploměru rtuť důkladně neuklidíte například z koberce.

Samotná konzumace rtuti nepředstavuje hrozbu. Nejčastější nehodou u dětí je požití lesklých kuliček rtuti nebo vzácně spolknutí amalgámové zubní výplně.

„Díky tomu, že tyto formy rtuti nejsou ve vodě rozpustné a ze zažívacího traktu se nevstřebají, není naštěstí požití rtuti z rozbitého teploměru nebezpečné,“ vysvětluje prof. Pelclová. Přesvědčil se o tom i mladý muž, který se pokusil spáchat sebevraždu konzumací rtuti ze čtyř teploměrů. Výsledkem však byly jen zažívací potíže.

„Ani s otravami organickými sloučeninami rtuti, kde zdrojem mohou být mořské ryby z kontaminovaných mořských oblastí, se v České republice nesetkáváme,“ říká prof. Pelclová.