Wellness aktivity, které uvolní od stresu a podpoří zdraví

Se třemi odborníky rozebereme blahodárné účinky těch nejznámějších – což jsou masáže, saunování, pobyt ve vířivce a plavání. Ale také to, komu mohou s ohledem na jejich zdravotní stav spíše uškodit.

„Většina lidí vnímá dotyk při masáži jako příjemný. Tlakem rukou působí masér přímo na určitou oblast. Kůže zčervená, místo se prokrvuje, okysličuje a vyživuje, snižuje se svalové napětí a únava,“ vysvětluje fyzioterapeutka Marie Olahová z Centra pohybových aktivit v Českých Budějovicích.

Naše krev podle odbornice začne cirkulovat rychleji a roznáší po těle potřebné látky. „Skrze žíly a lymfatický systém se škodliviny odplavují ven z těla. Tělo se regeneruje.“ Do krve se vyplavují i „hodné“ hormony – oxytocin, serotonin a dopamin. A „zlý“ hormon stresu kortizol je potlačován.

Masáží můžeme působit i na klouby a odstranit otoky. Pomocí dotyků na kůži se zároveň dráždí nervová zakončení v podkoží, šlachách a svalech, ta posílají mozku zprávu a působí až na vzdálené vnitřní orgány.

Vybírat můžete z široké škály masáží, než se ale někomu svěříte do rukou, dejte na doporučení a vlastní intuici. „Někdy terapeut zatlačí na problematické místo, tzv. trigger point, kde jsou třeba stažené svaly, což bolí. Takové místo se dá rozmasírovat a dojde k uvolnění. Může to však být i známka většího problému, který by se neodborným ošetřením mohl zhoršit,“ varuje fyzioterapeutka.

Kvalitní masér by neměl jít „přes sílu“ a měl by rozpoznat situaci, kdy je nutné klienta poslat k fyzioterapeutovi či k lékaři. Varovat by nás mělo, když se masér nezajímá o náš zdravotní stav. Při některých nemocech jsou totiž masáže přímo zapovězené.

S různými záněty, ale i s horečkou a akutní rýmou se na masáž nechodí už z ohleduplnosti k masérovi. Ten by měl také případně vědět, že máte nemocné srdce, jste po operaci zad nebo po úraze.

„Speciální skupina jsou pacienti, kteří se léčí s rakovinou. Od takových klientů si vždy vyžádám doporučení ošetřujícího lékaře, že může masáž proběhnout,“ vysvětluje Olahová. Někteří experti se obávají, že tlakem na místo nádoru by se mohly rakovinné buňky „roznášet“, a dokonce vyvolat vznik metastáz.

Už ve starověkém Římě přicházeli lidé revitalizovat své tělo do lázní, dobře totiž znali relaxační a léčivé účinky vody. Bazény mívaly různé teploty vody a již tehdy se využívaly také parní lázně, které uvolňují napětí, stres i dýchací cesty.

„Voda má sice dvanáctkrát větší odpor než vzduch, zároveň však nadnáší a při ponoru ztrácíme většinu své váhy a cítíme lehkost. To usnadňuje pohyb ve vodě i lidem s bolestmi kloubů, nadváhou či zdravotním hendikepem. Působením hydrostatického tlaku se naše tělo stlačuje a voda přirozeně masíruje kůži, svaly, pozitivně působí i na klouby a vnitřní orgány,“ říká Martina Ježková, lektorka plavecké školy Betynka, z. s., v Praze.

Chladnější voda v bazénu (20–25 °C) nás nutí k pohybu, srdce rychleji pumpuje krev, zlepší se zásobení tkání kyslíkem a živinami, ale urychluje se také činnost lymfatického systému a vylučování odpadních látek z těla. Podle odbornice se zlepšuje také činnost střev a tvorba žaludečních šťáv. Prokázaný pozitivní vliv má plavání na problémy pohybového aparátu. A organismus se pravidelným plaváním otužuje.

„Pro zlepšení imunity a relaxaci je ideální zakončit plavecký trénink 15 až 30minutovým pobytem ve vířivce. Zvýší se teplota těla, trysky masírují ztuhlá místa, regenerují svaly. Rozšířené póry kůže se v následné sprše očistí. Pobyt v teplé vodě podporuje také hluboký spánek,“ dodává lektorka.

Při kašli a rýmě kvůli šíření infekce do veřejné vířivky nemůžeme, horká koupel nám ale pomůže i ve vaně. Do vody kápněte silice z eukalyptu, kafru nebo jehličí, povzbudí prokrvení a uvolní dýchací cesty.

Plavání nebo jiné „mokré“ wellness procedury nejsou vhodné pro ženy s gynekologickými chorobami nebo třeba záněty močových cest. Přímou kontraindikací pobytu v bazénu jsou infekční, kožní a zánětlivé choroby v akutním stadiu stejně jako otevřené rány. Jestli trpíte srdečními vadami či vysokým, případně nízkým krevním tlakem, je nutné se poradit s ošetřujícím lékařem.

Příliš teplé vody ve vířivce by se měly vyvarovat také těhotné, hrozí krvácení, či dokonce předčasný porod. Nikdy by neměli plavat sami pacienti s epilepsií.

„Maximální opatrnost je nutná u neplavců, hrozí utonutí i v mělké vodě a při pohybu kolem bazénu. Přítomen musí být instruktor nebo plavčík,“ varuje Martina Ježková.

Přestože v propagačních materiálech můžeme vidět návštěvníky vířivky se sklenkou šampaňského, alkohol se s relaxem v teplé vodě ani s plaváním rozhodně nekamarádí. Pod jeho vlivem lidé přeceňují své síly, mohou upadnout do bezvědomí a utopit se, v horké vodě pak omamné látky mohou vést k nebezpečnému přehřátí.

Jestli se neradi „namáčíte“, ale zbožňujete teplo, jistě víte, jak skvělé účinky má finská sauna. Od zklidnění a uvolnění svalů přes zvyšování obranyschopnosti před infekcemi, posílení srdce a úpravy krevního tlaku až po odplavení toxických látek nahromaděných v těle, které se pocením vyloučí ven.

„Vysoká teplota způsobuje rozšiřování cév, na jehož základě dojde k poklesu krevního tlaku. Srdce jako svalová pumpa na to zareaguje zvýšením tepové frekvence. Prudké ochlazení pak způsobí reflexní stažení cév,“ vysvětluje kardiolog a angiolog Tomáš Eckhardt z pražského IKEM.

Dodává, že většině lidí ohřívání organismu a následné postupné ochlazování nedělá problémy a pravidelné saunování může dokonce snižovat pravděpodobnost vzniku některých onemocnění srdce.

Protože teploty v sauně mohou dosáhnout až 100 °C, je individuální, jak dlouho člověk uvnitř „vydrží“. Signál pro okamžité opuštění rozehřáté místnosti je pocit vedra, motání hlavy nebo bušení srdce. Tehdy je nutné ihned organismus zchladit a doplnit tekutiny, které při zvýšeném pocení rychle ztrácíme.

„U pacientů s arteriální hypertenzí (vysokým krevním tlakem), kteří jsou pravidelně sledovaní lékařem a při zavedené léčbě mají hodnoty krevního tlaku v normě, tj. kolem 120/80 mmHg, je sauna vhodná. Podle několika malých studií může saunování dokonce hodnoty systolického krevního tlaku snížit,“ uvádí Tomáš Eckhardt.

Jsou ale situace, kdy se saunování rozhodně nedoporučuje: „Jde o nestabilní anginu pectoris, která je projevem akutní formy ischemické choroby srdeční, tedy nedostatečným prokrvením srdečního svalu. Pacient při ní pociťuje bolest na hrudi.

Dále není sauna vhodná po nedávno prodělaném infarktu myokardu a u těžké aortální stenózy, tedy postižení chlopně vedoucí k jejímu zúžení. Tito pacienti jsou ohroženi zhoršením svého zdravotního stavu, což může být nebezpečné,“ říká kardiolog.

Pozor dejte i u dalších chronických onemocnění. Jde zejména o epilepsii, akutní zánětlivá onemocnění, problémy s křečovými žilami, ale i nemoci kůže a onkologické diagnózy. Výstraha platí také pro těhotné ženy.

Pro ty, kterým velké vedro v sauně vadí, ale rádi by se v zimě trochu prohřáli, jsou tu čím dál populárnější infrasauny s teplotami mezi 45–60 ° C.