Výživa rozhoduje o zdraví či nemoci

Podle toho, v jakých "provozních podmínkách" musí pracovat a jaké výkony podávat, se mění i množství potřebné energie a její zdroje. K dispozici totiž máme buď rychle, nebo dlouhodobě využitelnou energii.

Pokud jsme nemocní, pak se samozřejmě změní naše provozní podmínky. Obvykle potřebujeme na základní činnosti organismu (např. dýchání, látkovou výměnu) a na zvládání nemoci energie více než jindy. Onemocnění samo totiž často vyžaduje s ní jinak a intenzívněji hospodařit.

Někdy může nastat i situace, že nám nemoc neumožní energii z dostupných zdrojů získávat. Některé choroby mohou tuto situaci dokonce dramaticky zhoršit. Při pobytu v nemocnici není proto stravování pouhým zajištěním jídla, ale je léčebným postupem, tedy nutnou součástí celkové léčby.

Bez přiměřené a potřebné výživy nelze nemocného úspěšně vyléčit. Obvykle proto také neplatí obvyklé pojetí výživy, ale často jde o kombinaci jejích různých variant a forem, včetně umělé výživy sondou do žaludku či střeva nebo katetrem do žilního systému. Je třeba si ale také uvědomit, že postupné zhoršování schopnosti využívat živiny patří k přibývajícímu věku.

V poslední době se často diskutuje o tom, zda lidé v nemocnicích hladoví. Je to pravda, nebo poplašná zpráva? Nejdříve si musíme upřesnit, že výživa nemocných není totéž jako stravování nemocných. Stravování vnímáme jako normální běžnou konzumaci jídel. Pod pojmem výživa se však skrývá širší rozsah možností.

Pokud totiž nelze podávat běžnou stravu nebo její konzumace už nestačí pokrýt potřebu živin a energie, nastupují varianty výživy umělé. Ta má mnoho podob - od popíjení speciálních nápojů až po výživu sondou či do žíly. Mnoho zmatků a nepochopení způsobí, když se pojmy stravování a výživa, které mají svůj specifický význam, zamění.

Nejčastější příčinou podvýživy je nedostatek informací. Například lékař se nemusí dozvědět, že pacient nejedl a že vrací jídla. Dalším častým důvodem také je, že pacienti trpí nechutenstvím či hladovějí před potřebnými vyšetřeními. Stává se také, že se jim dostatečně nepomůže při krmení, někdy nedostanou přídavky k dietě, které potřebují.

Jde třeba o zvýšenou dávku bílkovin při hojení ran nebo o dodání většího množství energie při zánětlivém onemocnění. Často tím dojde k tomu, že se pacient po stránce výživy zhorší natolik, že je nutné, aby mu byla aplikována umělá výživa do žíly. A to přesto, že kdyby se zasáhlo dříve, stačilo by pouze výživu upravit. Bylo by to pro pacienta příjemnější a také ekonomičtější.

Jestliže je pacient podvyživen, nebo je pravděpodobné, že k tomu v krátké době může dojít, musí být vyšetřen a do 1 až 3 dnů (podle závažnosti stavu) se mu začne věnovat specializovaný pracovník - nutriční terapeutka (dříve dietní sestra). Sleduje ho až do doby, kdy je jeho stav po této stránce vyřešen.

Pokud stav nemocného nelze ovlivnit změnou či úpravou diety, pak lékař specializovaný na řešení nutriční problematiky ordinuje umělou výživu různého stupně. Pokud je trávicí trakt pacienta v pořádku, lze v naší nemocnici zavést sondu přes kůži přímo do žaludku (perkutánní endoskopická gastrostomie či výživový knoflík) a tímto způsobem ho pak živit. Její velká výhoda spočívá v tom, že nemocným umožní vrátit se domů a nemusí dlouhodobě žít ve zdravotnickém zařízení.

Výsledky těchto opatření jsou velmi povzbudivé. Po zavedení systematizované nutriční péče se počet hospitalizovaných pacientů ve stavu podvýživy snížil o 12 procent.

Každý člověk, a především ten, který je nemocný, by se proto měl o výživu zajímat. Je třeba včas informovat ošetřujícího lékaře o potížích, které v průběhu léčení vznikly. S nutriční terapeutkou se však mohou poradit i ti, kteří se léčí doma. Najdeme ji v nejbližší nemocnici, je ale nutné se předem objednat.

Situace v naší republice je podobná jako v zahraničí. Potvrdil to průzkum, který byl v ČR proveden u dospělých nemocných ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Potvrdilo se při něm, že při přijetí do nemocnice bylo 20 % pacientů ve stavu podvýživy, během hospitalizace to bylo okolo 50 % nemocných.

Proto vznikl Standard nutriční péče - standardizovaný systém péče o výživu nemocných. Centrum výživy - organizační systém, který se na tuto problematiku specializuje, spojuje pracovníky (nutriční tým, oddělení klinické výživy, ambulance umělé výživy a jednotka intenzívní metabolické péče), kteří jsou schopni zajistit komplexní péči o výživu nemocných od přijetí až do propuštění z ambulantní péče.

V zahraničí se už dlouhou dobu věnuje velká pozornost tomu, aby všichni nemocní měli zajištěnou takovou výživu či její kombinaci, která jim umožní příjem živin a energie podle aktuálních potřeb. Výzkumné studie, které se prováděly v nemocnicích např. v USA, Velké Británii, SRN, Švýcarsku, ve skandinávských zemích, uvádějí, že se procento lidí, kteří byli přijati do nemocnice ve špatném stavu výživy, pohybuje okolo 20 až 80 procent. Záleží také na tom, s jakým onemocněním se pacient přijímá.

Hůře jsou na tom třeba nemocní se střevními záněty bez známé příčiny (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida) nebo onkologičtí pacienti. Naopak ti, kteří jdou na plánovanou operaci, jsou většinou dobře připraveni, i pokud jde o jejich stav výživy. Při příjmu na chirurgické, interní, plicní, neurologické oddělení se množství pacientů ve zhoršeném stavu výživy pohybuje okolo 30 %. Jestliže se nevěnuje výživě pacienta systematická péče, pak se tato situace zhorší až u poloviny pacientů. Bohužel nejvíce u těch, kteří již s podvýživou byli přijati. Foto popis| Lékař a zdravotní sestra by měli sledovat také stravování pacienta. Měli by vědět, zda pacient jí či zda jídlo vrací.