Využijte na maximum ve své kuchyni jarní bylinky a zeleninu ze zahrádky

K pěstování bylinek nepotřebujete ani zahradu. Za oknem si můžete snadno pěstovat v květináčích kromě petrželky, pažitky, meduňky, máty, tymiánu, majoránky i estragon či rozmarýn.

Bylinky se hodí na dochucení jídel, do ovocných a zeleninových šťáv a smoothies, k přípravu čajů i limonád.

Nezatracujte ani pažitku, která je nenáročná na pěstování a v jídelníčku ji oceníte. Zlepšuje trávení a je bohatým zdrojem vitamínu B2, C, vápníku a draslíku.

Pokud se vám do pěstování vlastních bylinek nechce, můžete si jít i nějaké nasbírat. Volně v lese můžete narazit na medvědí česnek a kopřivy. Medvědí česnek pomáhá tělu zbavit se nastřádaných škodlivin. K jarním očistným kúrám můžete použít i kopřivu.

„Při sklizni však buďte ohleduplní. Dívejte se kam šlapete, berte si jen to, co bezprostředně spotřebujete. V případě medvědího česneku sklízejte lístky tak, aby cibulky zůstaly v zemi,“ upozorňuje Tereza Havrlandová ze společnosti Lifefood.

INGREDIENCE

POSTUP:

Pro jaro jsou typické rozkvetlé louky plné pampelišek. Tyto žluté krásky však nemusí být pouhou potěchou pro oko, můžete je zařadit i do svého jídelníčku a čerpat z nich celou řadu benefitů.

Zrychlují trávení, protože účinné látky v nich obsažené podporují funkci žlučníku a jater, což oceníte po těžkém jídle plném tuků. Pampeliška rozpouští ledvinové i močové kameny, snižuje hladinu krevního cukru i cholesterolu. Působí také jako výrazné antirevmatikum.

Dále pomáhá snižovat převahu estrogenů při endometrióze a tlumí bolesti prsou při menstruaci. Při vnějším i vnitřním užití účinkuje na kožní nemoci, šťáva z pampelišek se užívá proti pihám a žlutým skvrnám na kůži, což souvisí s jejím vlivem na činnost jater.

Známý bylinkář J. A. Zentrich její účinky ještě rozšiřuje – příznivě podle něj ovlivňuje funkci jak jater, tak žaludku, slinivky, střev, ledvin i krvetvorných orgánů. Lze ji použít při léčbě močových kamenů, snižuje hladinu krevního cukru, zabraňuje degeneraci kostí a chrupavek, harmonizuje lymfatické žlázy.

Podle Jarmily Podhorné očišťuje tělo od jedů, snižuje krevní tlak, regeneruje trávicí soustavu, zklidňuje a omlazuje pleť. Pampelišku bychom měli na jaře rozhodně ochutnat. V kuchyni se používají květy, listy i kořeny. Kořen sbíráme nejlépe před rozkvětem rostliny (březen až duben), listy od dubna do září.

Pampeliška chutná podobně jako čekanka, mírně nahořkle. Rostlina je kromě vitamínů A, B, C a D zdrojem betakarotenu, křemíku, draslíku, vápníku, železa a dalších minerálních látek.

INGREDIENCE

POSTUP:

Listová zelenina přináší našemu tělu vitalitu a osvěžení. Pokud vám samotná listová zelenina nechutná, zkuste si z ní umixovat smoothie.

„Doporučuji vyzkoušet velice chutnou kombinaci salátu, rukoly a špenátu s banánem,“ dává svůj tip Tereza Havrlandová.

Co se týká volby salátu, nejdostupnější u nás bývá ledový a hlávkový salát, skvělou volbou je i zmiňovaná rukola, která obsahuje vitamíny A, K a C, kyselinu listovou.

Špenát sice patří do kategorie listové zeleniny, ale díky svým účinkům na lidské tělo si zaslouží zvláštní pozornost. Čerstvý špenát obsahuje vysoké množství živin, zejména kyselinu listovou, lutein, betakaroten, vlákninu a vitamín C.

Obecně je pak o špenátu známo, že zlepšuje činnost srdce a svalů, očí a dokonce si prý poradí s projevy stárnutí a zpomaluje tvorbu vrásek.

„Z různých průzkumů vyplývá, že špenát obsahuje fytohormony, které příznivě působí na vývoj svalstva. Za zmínku stojí i obsah karotenoidů, což je cenný antioxidant,“ dodává Věra Vojtěchová z Domu Jógy.

INGREDIENCE

POSTUP:

Ředkvičky sice obsahují celou řadu zdraví prospěšných látek, ale kralují mezi nimi hořčičné oleje a silice, které mají na svědomí i pikantní štiplavost bulviček.

Zelenina si je sama tvoří k ochraně před škůdci, bakteriemi a plísněmi. Vědecké výzkumy ukázaly, že stejně působí také v lidském organismu. Zabraňují totiž na sliznicích, zejména v zažívacím traktu, množení nežádoucích bakterií, které způsobují střevní i žaludeční problémy, nadýmání a průjmy.

Hořčičné oleje podobně dezinfikují také ústní dutinu a oblast nosohltanu, kde navíc pomáhají rozpouštět usazený hlen. Proto by se měly ředkvičky konzumovat při onemocnění dýchacích cest i nachlazení, neboť za pomoci vitamínu C, jehož jsou rovněž bohatým zdrojem, posilují naši imunitu. Dále obsahují ještě betakaroten, kyselinu listovou, vitamín K a vitamíny skupiny B. Z minerálních látek to jsou zinek, fosfor a draslík.

Připočteme-li k tomu také značný obsah vlákniny, která pozitivně upravuje střevní peristaltiku, měly by se štiplavé bulvičky stát pravidelnou součástí jídelníčku.

INGREDIENCE

POSTUP:

Pokud jste zasadili setý hrášek včas, budete brzy sklízet úrodu a čerpat benefity z jeho konzumace.

„Čerstvý zelený hrášek obsahuje vitamíny C, B1, B2, B3, B6, E, kyselinu listovou. Z minerálních látek stojí za zmínku hořčík, draslík, vápník, fosfor a železo. Kromě toho obsahuje na rostlinu vysoký podíl hodnotných bílkovin, což ocení zejména lidé, kteří nejedí živočišné bílkoviny,“ upozorňuje Havrlandová.

Konzumace hrášku podporuje činnost slinivky, mírně snižuje krevní tlak a cholesterol, zlepšuje stav ledvin. „Výhodou hrášku je jeho sladká chuť. Díky tomu chutná skvěle samotně, hodí se jako přísada do ovocných dezertu a výborný je z něj i hráškový hummus,“ dodává odbornice.

INGREDIENCE

POSTUP: