Článek
Aortální stenóza je vadou, při které se aortální chlopeň zúží natolik, že jí nemůže volně proudit krev. Srdce tak musí pracovat mnohem rychleji a přetěžuje se.
Onemocnění se projevuje dušností, bolestí na hrudi, velkou únavou, při velké námaze může dojít až ke ztrátě vědomí. Aortální stenóza obvykle postihuje pacienty nad 70 let, u lidí starších 75 let se vyskytuje až u 5 %.
„V případě neléčení je prognóza nemoci srovnatelná s některými nádorovými onemocněními – až polovina pacientů s aortální stenózou a srdečním selháním má dobu přežívání kratší než dva roky,“ sdělil Novinkám Martin Mates, vedoucí lékař intervenční kardiologie Kardiocentra pražské Nemocnice na Homolce.
Co nejčastěji stojí za bolestí na pravé straně hrudi
Problémy je proto potřeba řešit bez odkladu. Při včasném zachycení zákrok prodlouží pacientům život o mnoho let, a současně ho zkvalitní, protože se mohou opět věnovat aktivitám, které mají rádi.
Velká operace jako strašák
Pacientům mnohdy v řešení zdravotních problémů brání strach z velké srdeční operace. Při chirurgickém zákroku na otevřeném hrudníku je původní chlopeň vyjmuta z těla a nahrazena chlopní novou (jedná se tedy o výměnu).
Operace probíhá v celkové anestezii a obvykle vyžaduje desetidenní hospitalizaci následovanou několikaměsíční rekonvalescencí. Tak velký zákrok navíc není vhodný pro každého.
„Chirurgická operace je u některých pacientů spojená s vyšším rizikem komplikací, u některých pak není možná vůbec. Zvlášť u starších pacientů představuje velký zásah, proto jsou právě lidé nad 60 let hlavní skupinou nemocných, u kterých se náhrada aortální chlopně provádí,“ vysvětlil Mates.
Náhrada je jednodušší
Neinvazivní metoda implementace chlopně je již celkem běžným zákrokem. Ročně se u nás provede kolem 1700 zákroků ve 14 centrech po celé republice. Přesto o možnosti zákroku, který plně hradí pojišťovny, mnoho pacientů neví.
Oproti velké operaci je uvedená metoda velmi šetrná. Obvykle se provádí v lokální anestezii, nemocný tedy nemusí podstupovat celkovou anestezii.
Časné nádory střeva lze nově v motolské nemocnici vyndat bez nutnosti operace
Do těla pacienta se vstupuje v třísle, stačí k tomu jen malý vpich. Pomocí katetru se nová chlopeň zavede skrze tepnu na své místo, kde ihned převezme funkci původní chlopně. Nejedná se tedy o výměnu, ale o „náhradu“.
Výhodou je, že se pacientům obvykle uleví bezprostředně po zákroku, lépe se jim dýchá a mají více energie. Pokud je vše v pořádku, mohou po několika dnech domů, vrací se k běžným činnostem a nevypadnou tak ze svého rytmu.
Obvykle se zákrok provádí u lidí nad 70 let, ovšem poškození chlopně může trápit i mladší ročníky, například po radiologické léčbě a podobně. Tato metoda je navíc vhodná i pro lidi, kteří už kdysi chirurgickou operaci aortální chlopně podstoupili, ale nová chlopeň zdegenerovala, nebo pro ty, kteří z nějakého důvodu nemohou podstoupit celkovou anestezii.
„Byla jsem vděčná, že mi nerozevřeli hrudník“
Zákrok neinvazivní metodou podstoupila před dvěma lety i pacientka Marie. Před operací ji trápila hlavně dušnost a výrazná únava. Dnes čtyřiaosmdesátiletá pacientka zhodnotila průběh zákroku s odstupem.
„Měla jsem důvěru k lékařům. Byla jsem vděčná, že jsem operaci mohla podstoupit v částečné anestezii a vše tak vnímat, protože mě to docela zajímalo. Žádnou bolest jsem ale necítila. Dost mě i vždy povzbudilo, když se mě během zákroku ptali, jak se cítím,“ dodala paní Marie.
Sama pacientka přiznala, že při rekonvalescenci ale nebyla jedna z nejzodpovědnějších. „Bylo mi řečeno, že musím postupně a pomalu, což jsem tedy moc nedělala. Byla jsem tak fit mnohem dřív, než lékaři říkali,“ řekla Novinkám.
„Cítila jsem to ale jako obrovskou úlevu. Zákrok znamenal hodně. Já jsem byla hlavně hrozně vděčná, že mi nerozevřeli hrudník, to jsem vděčná doteď,“ uzavřela povídání paní Marie.