Všeho s mírou aneb Když prospěšné aktivity či přípravky začínají škodit

Pohyb a posilování jsou pro tělo prospěšné. Musí se na to ale jít pomalu a zátěž zvyšovat postupně. Jakmile se do toho vrhnete po hlavě a přeceníte své síly, riskujete poškození kloubů, šlach, vazů ale také ohrožujete vlastní srdce. Ženy, které příliš často a náročně cvičí, navíc mohou mít postupně problémy s menstruací.

A jaké množství zátěže už je příliš? Pokud po cvičení zůstáváte naprosto vyčerpaná a podrážděná, máte potíže se spánkem nebo soustředěním, je lepší na čas zvolnit, uvádí webMD.

Pravidelný spánek je jistě záslužný, ale ani s ním se to nemá přehánět. Některé studie naznačují, že více než 8 hodin spánku každou noc po delší dobu zvyšuje riziko úmrtí na srdeční choroby o 34 procent. Zvyšuje se prý rovněž riziko potíží s koncentrací, hmotností nebo hladinou cukru v krvi.

Je známo, že antibiotika zabíjejí bakterie, které způsobují různé infekce a nemoci. Rovněž je ale známo, že při nadměrném užívání antibiotik si vůči nim bakterie vytvářejí odolnost a ta tak přestávají mít požadovaný účinek. Proto je dobré užívat antibiotika jen v opravdu nezbytných případech.

Je jasné, že málokdo chce někoho jiného plánovaně zklamat nebo odmítnout nějaký úkol, který mu byl zadán. Je ale také potřeba vědět, že je vhodné stanovit si určité hranice. Naučte se proto říkat ne, když už toho máte moc a věci vám přerůstají přes hlavu.

Odborníci se stále nemohou sjednotit v závěru, zda je opravdu prokazatelná závislost na sexu, která už se rozhodně nedá řadit mezi „zdravé” aktivity. Shodnou se ale na tom, že člověk může mít nadměrné zvýšenou sexuální touhu, kvůli které jedná na základě sexuálních pudů mnohem více než ostatní lidé. To a neustálé myšlenky na sex mohou ve výsledku negativně ovlivňovat každodenní rutinu i vztah jako takový.

Od doby, kdy koronavirová pandemie zasáhla celý svět, se krom jiného neustále zmiňuje důležitost hygieny, především pak mytí rukou. To je jistě prospěšné, ale opět s mírou. Pokud si budete doslova „drhnout” ruce každou hodinu a důkladně je přitom neošetříte, dáváte bakteriím, kterých jste se chtěli zbavit, živnou půdu k tomu, aby mohly na popraskané a podrážděné pokožce růst.

Jíte pouze to, co je zdravé? Pak je to určitě dobře, ale i v tomto případě platí, že je třeba hlídat množství. I potraviny, které jsou (nebo o nichž se to tvrdí) zdravé, mohou v nadměrném množství škodit. Pokud tak přijmete více kalorií než spálíte, riskujete kromě přibírání na váze i srdeční onemocnění nebo vznik cukrovky.

Voda je nejlepším zdrojem, jak doplnit tekutiny. I ona ale může v nadměrném množství uškodit, jelikož velkého množství se nedokážou ledviny adekvátně rychle zbavit. Vzniká tak stav zvaný hyponatrémie, při kterém výrazně klesá hodnota sodíku v krvi.

Uvedený stav způsobuje nevolnost, slabost a únavu, bolesti hlavy, v závažnějších případech i záchvaty či koma. Podobný stav bývá viditelný například u maratonských běžců.

Zůstáváte v práci dlouho do večera? Možná toho máte hodně, možná svou práci prostě milujete. Tak jako tak je ale třeba myslet i na osobní život a vlastní zdraví. Odpočinek je jednoduše třeba.

V dnešní době si málokdo umí představit život bez chytrých technologií. Nejvděčnějším pomocníkem je pak chytrý telefon, díky kterému jsme neustále na příjmu, máme přístup na internet, k zábavě. I z mobilu se ale může stát zlý pán. Může začít ovlivňovat to, jak se chováte k ostatním lidem, vaši náladu, kvalitu spánku, dokonce i chemické procesy v mozku.

Vitamíny jsou nepostradatelný pomocník, který udržuje zdraví celé rodiny. I tady je ale dobré si dávat pozor.

Nadmíra železa může způsobovat nevolnosti a zvracení, přemíra vitamínu C pak nevolnost, průjem či žaludeční křeče. Nadbytek vitamínu A může vést k potížím se zrakem. Přílišné množství vitamínu D může oslabovat svaly, velká dávka vitamínů K a E pak může způsobovat větší krvácivost. Držte se proto doporučených denních dávek a nepřekračujte je.

Přátel není nikdy dost. Možná ano, možná ne. Některé studie naznačují, že lidí, které můžeme nazývat přáteli, může být 150, maximálně 200. Lidský mozek prý není schopen „pojmout” víc a bývá pak přesycen. Počet skutečně „dobrých přátel” pak bývá mnohem nižší - kolem pěti.