Článek
Bublinky vytváří ve vodě kysličník uhličitý: CO2. Pokud jím vodu nasytíme hodně a ve větším množství ho také vypijeme, vyvolá plyn v žaludku lehké překrvení. Mírně tak zvýší vstřebávání různých látek do organismu, včetně vstřebávání sebe sama.
Zároveň trochu zvětší vylučování žaludečních šťáv a zrychlí průchod potravy žaludkem i trávicím ústrojím. Což není výhodné pro lidi, kteří se snaží hubnout. Ti potřebují, aby strava procházela zažívacím traktem co nejpomaleji a pocit sytosti jim vydržel co nejdéle.
Plyn však může v žaludku vyvolat nepříjemné tlaky, lehce podráždit citlivou sliznici a vyvolat například Roemheldův syndrom.
„Při něm se některým lidem napne žaludek a tím vznikne tlak na bránici, který někdy vyvolá svíravý pocit na hrudi, mírnou poruchu srdečního rytmu, problémy s dechem a z toho vyplývající pocit úzkosti,“ vysvětluje MUDr. František Koží šek, CSc. ze Státního zdravotního ústavu v Praze.
Projevy tohoto syndromu jsou nepříjemné hlavně pro lidi s nemocným srdcem. Tyto potíže trvají obvykle do té doby, než si člověk odříhne a zbaví se tak přebytečných plynů.
Uhličité opojení
Někteří vědci si nebyli jistí, jestli CO2 nepřispívá ke vzniku žaludečních vředů a zánětů. Tohle podezření však žádný seriózní výzkum nepotvrdil. Stejně jako poplašnou zprávu o podílu bublinek ze sodovky na vzniku rakoviny žaludku. Tak zničující moc obyčejný kysličník uhličitý nemá.
„Zato fyziologům se podařilo prokázat, že u lidí, u kterých se tento plyn rychle vstřebává přes sliznice do krve, se zrychluje frekvence dechu a zvýší se vzrušivost centrální nervové soustavy,“ říká doktor Kožíšek. „Řadě lidí může lehce zvýšit krevní tlak a frekvenci srdečního tepu.“ Odborníci mluví o takzvaném uhličitém opojení.
Snáz překyselí organismus
Na ledviny má CO2 mírně diuretický, tedy močopudný účinek, což nepatrně zvyšuje vylučování některých minerálů, a trochu to zvyšuje ztrátu tekutin, které jsme pitím chtěli doplnit.
Navíc přispívá k většímu okyselení organismu. To určitě není příliš vítaný jev, zejména s ohledem na to, že jídelníček spousty z nás obsahuje přemíru sacharidů a při jejich trávení často dochází ke kyselým reakcím.
Riziko pro kojence
Jak je možné, že hygienici povolí používat při výrobě nápojů látku, která může mít na organismus tolik nepříznivých účinků? Protože nejde o žádné drama. Organismus zdravého člověka většinu těchto diskutabilních efektů hravě zvládne.
„V naprosté většině případů to dokáže i organismus starších a nemocných lidí,“ říká doktor Koží -šek. „U nich je pouze otázkou, jestli nejde o zbytečnou zátěž.“
Zbytečná zátěž
Kysličník uhličitý je látkou tělu vlastní. Vzniká v lidském organismu přirozeně, jako součást metabolických pochodů v buňkách. Dokážeme ho bez velkých problémů zpracovat a dýcháním vyloučit. Náš organismus to navíc musí dělat průběžně, jinak by mu hrozilo vnitřní zadušení.
„Pravidelné pití vod uměle sycených kysličníkem uhličitým, tedy hlavním odpadním produktem našeho organismu, proto asi nelze považovat za vhodné ani fyziologicky normální,“ zdůrazňuje MUDr. Kožíšek.
Je ale pravda, že větší riziko představují pro člověka vlastně jen dva jevy: Roemheldův syndrom, který ale není v populaci přehnaně častým jevem. A voda sycená CO2, kterou chtějí maminky dát kojencům. Musejí vodu převařit, aby ji zbavily kysličníku uhličitého. Kojenec, který by si totiž po napití a po jídle odříhnul, by mohl ublinknout kus potravy a začít se dusit.
Nepřítel bakterií
V balených vodách a minerálkách sehrává CO2 i pozitivní roli. „Mírným okyselením tekutiny brání množení většiny bakterií,“ vysvětluje doktor Kožíšek. „Plní tedy funkci jakéhosi stabilizátoru, který prodlužuje záruční lhůtu nejrůznějších nápojů.“ Vody v plastových lahvích je přitom nutné sytit víc, protože v nich ztráty CO2 bývají během skladování vyšší než u vod ve skleněných lahvích.
Pro výrobce je sycení vod CO2 výhodné i proto, že řadu lidí takový nápoj osvěží víc než pití bez bublinek. Navíc může určitým otupením chuťových buněk překrýt ne úplně ideální chuť některých vod.
Odborníci poukazují také na to, že většina vod ztrácí kvůli umělému sycení značnou dávkou CO2 svůj osobitý charakter. Obvykle dostanou uniformní, nasládle nakyslou chuť.
Hlad určitě netlumí
Řada žen pije vodu s bublinkami, protože údajně tlumí pocit hladu, i když je trochu nadýmá. Z faktů uvedených jasně vyplývá, že tomu je přesně naopak. Kysličník uhličitý stimuluje činnost žaludku, žaludečních šťáv a také aktivitu zažívacího traktu. Pocit hladu se proto u nich objeví s velkou pravděpodobností dřív.
Pokud jde o nadýmání, většiny kysličníku se tělo zbaví tím, že si odříhneme. Jen malá část se ho vstřebá přes žaludeční stěnu do krve nebo dostane dál do organismu. Když pijeme sycenou vodu průběžně, po menších doušcích, tak se sice vstřebá většina CO2, ale v menším množství, se kterým si organismus snáz poradí.
Pokud nás trápí nadýmání ve střevech, nejde obvykle o problémy vyvolané CO2. Jde o potíže při trávení. Lékaři na ně v poslední doporučují době hlavně pohyb a kvalitní probiotika.