Článek
Od tohoto poznatku byl jen krůček k tomu, aby si lidé začali dávat do souvislosti s měsíčními fázemi i nástup porodu a porodnost. Pokud těhotná žena přenášela, věřila, že magická síla úplňku vše vyřeší za ni a ona porodí. Z této víry se postupně stal mýtus, na jehož základě se tradovalo, že úplněk stojí za mnoha předčasnými porody, způsobuje překotný nástup porodů, narození většího počtu dětí a následné přeplnění porodnic.
Víra v sílu úplňku a dalších měsíčních fází a jejich vliv na průběh těhotenství a začátek porodu byla tak silná, že se jevu začali věnovat i světoví vědci.
Starší studie přinášely závěry potvrzující zvýšení počtu narozených dětí v době úplňku či ve dnech těsně úplňku předcházejících nebo po něm následujících. Studie zaměřená na porovnání počtu narozených dětí v závislosti na postavení Měsíce k Zemi z roku 1959 ukazovala, že jeden den před úplňkem, v den úplňku a v následující den se skutečně rodí více dětí než v jakoukoli jinou měsíční fázi.
Studie publikovaná v roce 1966 byla přesnější. V úvahu byly brány čtyři části měsíčního cyklu – nov, první čtvrť, kdy Měsíc „dorůstá“, úplněk a poslední čtvrť, kdy Měsíc „couvá“, a počet v nich narozených dětí. I tato studie ukazovala, že více porodů připadá na fázi úplňku.
Ovšem další vědecké práce, provedené později, naznačují, že síla úplňku byla v předchozích studiích přeceněná a že, pokud v době úplňku bylo evidováno více narozených dětí, šlo buď o náhodu, nebo se na zvýšení počtu porodů ve sledovaném období podílely ještě i jiné faktory.
Děti nejsou houby
Jakkoli současní odborníci připouštějí vliv postavení Měsíce na různé přírodní jevy, v případě porodů jsou spíše skeptičtí.
Autoři americké studie probíhající v letech 1997–2001 a zaměřené na sledování množství porodů v závislosti na probíhajících měsíčních fázích přišli s jasným závěrem. „Během šedesáti dvou měsíčních cyklů se ukázalo, že všudypřítomný mýtus není založen na důkazech. Pozorovali jsme nejen úplněk, ale i všechny ostatní fáze měsíčního cyklu, avšak žádný ověřitelný vztah mezi počtem spontánně narozených dětí a úplňkem neexistuje.“
Tento názor potvrzují i další práce. Například neoficiální statistické údaje z roku 1998, které vycházely z dat 3706 narozených dětí, neprokázaly vliv měsíčních fází na množství uskutečněných porodů. Ten samý závěr přinesly i neoficiální statistiky z Austrálie, kde bylo za stejným účelem hodnoceno období dlouhé dvacet osm let.
Může za vše psychika?
Přestože vědecké práce ukazují, že statisticky spíše nedochází k nárůstu počtu porodů v době úplňku, část odborníků připouští, že zažitý mýtus svou sílu mít může. Pokud těhotná žena věří v sílu měsíčního úplňku a porodí právě v tomto období, může být za porodem běžný fyziologický proces, který náhodou připadl na období úplňku, či síla psychiky ženy, která porod o den dva posune.
Další okolnost, kterou vědci připouštějí, jsou i porody císařským řezem na přání naplánované právě na období úplňku u těhotných žen věřících tomu, že děti narozené za úplňku jsou obdařeny nějakým zvláštním nadáním či osudovým štěstím. Takto narozené děti by však byly jen zanedbatelným zlomkem z celkového počtu dětí narozených v době úplňku.
Hurikány, bouřky i oteplení
Přání mnoha žen je mít dítě, jehož datum a okolnosti narození mu zajistí celoživotní štěstí. A právě počasí a meteorologické jevy jsou tím, čemu ženy mnohdy přikládají velkou váhu a věří v jejich sílu. Úplněk, bouře či náhlé teplotní změny jsou jevy, kterým jsou často přisuzovány až magické účinky. Někdy i zcela mylně.
„Co se měsíčního úplňku týče, nejsem si jist, že jde o okolnost, které by se porodníci příliš obávali a kdy by očekávali velký počet porodů,“ popisuje porodník a gynekolog profesor MUDr. Pavel Calda ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„Měsíci lidé odpradávna připisovali silné účinky na lidské zdraví, často i takové, které nikdy nebyly prokázány. Klasickým příkladem toho je třeba náměsíčnost, jejíž stav by se měl právě při úplňku mylně zhoršovat. A i když se dávno ví, že na stav této spánkové poruchy Měsíc nemá žádný vliv, hodně lidí pověře stále věří.“
„Podobně je tomu i s porody v době úplňku, může se stát, že v noci, na niž připadne úplněk, bude více porodů, ale patrně to nebude souviset s tím, v jaké fázi se Měsíc právě nachází. Můžeme si myslet, že jde o náhodu nebo o nějaký jiný faktor, “ konstatuje Calda.
Přírodní jevy mohou mít vědecký základ
Ne všechny přírodní jevy jsou skutečnými mýty, některé mohou mít vědecký základ a mohou průběh těhotenství a nástup porodu skutečně ovlivnit.
Příkladem jsou změny počasí doprovázené náhlými teplotními výkyvy či bouřky doprovázené změnou tlaku. „Dítě je obklopeno plodovými obaly, ve kterých se pohupuje v plodové vodě. Barometrický tlak může teoreticky na plodové obaly působit podobně, jako by tlak působil na balónek naplněný vodou. Velké výkyvy tlaku by tak spolu s dalšími okolnostmi u rizikových těhotenství či vnímavějších žen mohly být tím, co uspíší nástup porodu. V tomto smyslu jde ale spíš o celý komplex okolností, který se na procesu zahájení porodu začne podílet a který ovlivní celkový stav organismu,“ vysvětluje profesor Calda.
V zemi hurikánů a silných bouří či v období ničivých záplav se i těmto přírodním jevům připisuje schopnost vyvolat porod. „V těchto případech může kromě změn počasí na ženy působit i strach a stres z přírodních živlů a to je okolnost, která může urychlit nástup porodů, případně být příčinou předčasných porodů,“ doplňuje lékař.
