Článek
I když neobsahuje žádné látky typu vitamínů nebo minerálů a organismus nedokáže větší část z ní vůbec strávit, přesto je nesmírně důležitá pro správnou látkovou výměnu. Nejvíce jí najdeme v ovoci, zelenině, obilninách a luštěninách.
Hit na hubnutí
Spousta žen ví, že vláknina pomáhá při hubnutí, ale neví, že dokáže snížit riziko infarktu nebo mrtvice až o třetinu. Rovněž podporuje zažívání a je prevencí proti zácpě nebo problémům s hemeroidy. Pomáhá také stabilizovat krevní cukry.
Při hubnutí bývá prospěšná jednak proto, že obsahuje jen velmi málo kalorií. Ale hlavně proto, že v žaludku zvětšuje svůj objem, a tím snižuje chuť k jídlu.
Zároveň tam prodlužuje trávení potravy. Zvyšuje tak pocit sytosti, a to i při relativně malém množství, které sníme. To je ovšem jen jakýsi vedlejší efekt. Hlavní přínos vlákniny spočívá v něčem jiném.
Méně dráždí hemeroidy
Abychom to plně pochopili, je o ní potřeba vědět víc. Prakticky všechny potraviny rostlinného původu ji obsahují.
Ať už jako celulózu, pektin, lignin nebo v dalších formách. Je rozpustná a nerozpustná, zjednodušeně řečeno: stravitelná a nestravitelná.
"Oba druhy vlákniny mají schopnost zadržovat vodu," vysvětluje Mgr. Pavel Suchánek, dietolog z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze.
"Nasáknou ji jako houba. Zvětší tím svůj objem a změkčí stolici, takže se snadněji vylučuje." Méně pak dráždí třeba hemeroidy, tedy jakési křečové žíly na konečníku. Objemnější stolice povzbuzuje také činnost střev.
Snižuje cholesterol, zlepšuje vylučování
"Rozpustná vláknina pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi tím, že váže cholesterol obsažený ve žluči a odvádí ho z těla ven," říká Pavel Suchánek. "V tlustém střevě navíc dochází k její fermentaci. Při ní vznikají lehce stravitelné mastné kyseliny. Ty mohou sloužit buňkám střevní sliznice jako zdroj energie."
Nerozpustná vláknina zpomaluje vstřebávání energie z potravy. A tím, že zvětšuje svůj objem, vyvolává pocit sytosti a chrání nás před obezitou. Jeden z hlavních přínosů nerozpustné vlákniny je, že na sebe nabaluje řadu odpadních látek rozpustných ve vodě a podporuje jejich vylučování z těla. Tím, že střevní stěny jemně otírá, přispívá k jejich čištění. A pomáhá tak tělu, aby se zbavilo řady škodlivých zplodin látkové výměny.
Většina rostlin obsahuje obě formy vlákniny (hodně jich je v pšeničných otrubách a celozrnných výrobcích, ale i v sušeném ovoci). Rozpustná je ve většině druhů ovoce, zeleniny a v tmavém chlebu, zejména však v ovesných vločkách, v luštěninách a sóji. Nerozpustnou najdeme především v obilninách a zrnech, konkrétně v rýži, pšenici a žitu, ovšem také v jahodách nebo ořeších.
"Jíst vlákninu jako přirozenou součást zeleniny, ovoce a obilnin bývá výhodné proto, že obsahují řadu dalších, zdraví velmi prospěšných látek," zdůrazňuje Mgr. Suchánek. "Je však potřeba myslet na dostatek tekutin, zejména u potravin s nízkým obsahem vody, protože vláknina ji na sebe váže."
Výborná pro diabetiky
Velice důležitá je vláknina pro diabetiky. Její nedostatek může vyvolat cukrovku nebo uspíšit její vznik. "Potraviny s vysokým obsahem rozpustné vlákniny pomáhají snížit spotřebu inzulínu," vysvětluje Pavel Suchánek. "A díky tomu se zpomaluje vstřebávání krevních cukrů, což ocení zejména diabetici, pro které jsou výkyvy jejich množství nepříjemné a někdy i nebezpečné."
Vláknina však působí blahodárně také na zažívací trakt:
- podporuje stahy střev a trávení,
- pomáhá při zácpách i průjmech,
- je prevencí proti dráždivému tračníku, tedy křečovitým a bolestivým stahům střev,
- přispívá k dobrému stavu tlustého střeva.
Dejte si pozor
"Pokud jíme vlákniny příliš mnoho, může nám to způsobit nadýmání a další zažívací obtíže," upozorňuje Pavel Suchánek. "Také to může snižovat účinnost některých léků a antikoncepčních pilulek."
Někteří dietologové jsou přesvědčení, že její nadbytek snižuje vstřebávání minerálů, zejména vápníku a železa. Toto podezření se však nepodařilo zcela prokázat. Pokud však máte těchto minerálů nedostatek, je vhodné konzultovat míru konzumace vlákniny s dietní sestrou, která je v každé větší nemocnici, případně hladinu těchto minerálů v organismu sledovat.
Dietologové ale prokázali, že strava bohatá na vlákninu je dobrou prevencí proti řadě druhů rakovin, zejména rakoviny tlustého střeva a konečníku.
Málo známá specialita pro kojence i seniory
Zajímavé objevy udělali vědci kolem prebiotické vlákniny. Zjistili, že zlepšuje stav střevní mikroflóry u dětí, které matky nemohly kojit nebo je kojily jen krátce. Ale také u dětí nedonošených.
Složení jejich mikroflóry se díky této vláknině přiblížilo stavu, jaký mají normálně kojené děti. Někteří výrobci proto začali prebiotickou vlákninou obohacovat umělou výživu.
Prebiotika si lidé často pletou s probiotiky. Probiotiky rozumíme zakysané mléčné výrobky s bakteriemi mléčného kvašení, které zlepšují střevní mikroflóru. Prebiotika jsou nevstřebatelné sacharidy, které podporují růst baktérií mléčného kvašení. Dosahují tak stejných účinků jako zakysané mléčné výrobky, ale šetrněji, což je přínosné zejména pro malé děti a pro starší lidi.
Výhodné je podávat přípravky s prebiotiky také dospělým. Zlepšují u nich trávení. Zvyšují odolnost vůči infekcím nebo průjmům. Jsou důležitá pro dobrý stav nebo rozvoj imunity a nižší výskyt alergií.
Existují výzkumy zaměřené i na to, že například pšeničné otruby snižují riziko rakoviny tlustého střeva. Podobné je to u řady dalších konkrétních druhů zeleniny, ovoce nebo obilnin.
