Více pohybu, více spálených kalorií a kil dole? Tak jednoznačné to není

Ano, cvičení je pro život důležité, ale mnohé rady, které se okolo jeho intenzity či četnosti stále objevují, nejsou zcela pravdivé.

Michal Mosley, vědecký pracovník a autor několika knih o hubnutí, pro Daily Mail sestavil přehled několika bodů, kterým lidé stále často věří, i když podobná tvrzení nebývají přesně prokázána.

„Nepochybuji o tom, že pokud se z gaučového povaleče proměníte v aktivního sportovce, bude to dobré pro vaše srdce i celkovou délku života. Ale tvrzení, že vám pravidelné cvičení tak nějak automaticky přidá několik let života, není podle mého správně předkládána. Většina podobných výzkumů je založena na vyplnění dotazníků a sledování, jak dlouho dotyční žijí. Problém je ale v tom, že mohou existovat různé genetické faktory, které samy o sobě mohou prodlužovat život stejně jako ochotu pravidelně cvičit,“ tvrdí odborník k tomuto tvrzení.

Odborníci z Finska se snažili podobné tvrzení upřesnit, zkusili se proto podívat na výsledky dlouhodobého cvičení u dvojčat (protože sdílejí mnoho stejných genů). Jejich výsledky ukázaly, že aktivní sportování vedlo v nejlepším případě k o 7 procent nižší šanci na úmrtí než u jedinců se sedavým způsobem života.

Testovali také biologický věk podle speciální metody, která měří změny v DNA a je přesnější v celkovém posuzování než třeba hodnoty obvodu pasu apod. Ukázalo se, že lidé, kteří byli výrazně sportovně aktivní, nebo naopak velmi neaktivní, byli ve výsledku biologicky starší než ti, kteří cvičili umírněně.

Proč tedy není nadmíra cvičení příliš dobrá? Podle odborníků může vést hlavně k větší míře zranění a také se zdá, že má ve výsledku více negativních dopadů na srdce.

Studie amerických fotbalistů k tomu například uvedla, že tito sportovci mají oproti méně aktivním vrstevníkům až 5,5krát vyšší pravděpodobnost výskytu fibrilace síní, která způsobuje nepravidelný srdeční tep a zvyšuje riziko srdečního infarktu nebo mrtvice.

Toto tvrzení je založeno na myšlence, že pokud cvičením spálíte více kalorií, pak více zhubnete. Jak ale ukazuje stále více studií, samotné cvičení pravděpodobně nepovede k dlouhodobému úbytku hmotnosti.

Recenze z roku 2014 v Journal of the Academy of Nutrition an Dietetics, která se zabývala výsledky šesti velkých studií, zjistila, že neexistuje žádný skutečný rozdíl mezi lidmi, kteří hubli pomocí diety, nebo kombinovali dietu a cvičení.

Část problému podle odborníků spočívá i v tom, že lidé po náročnějším cvičení často dostanou hlad a více jedí.

Když cvičíte, zvyšuje se srdeční frekvence, což zvyšuje rychlost metabolismu a počet spálených kalorií.

„Potíž je ale v tom, že tělo nerado ztrácí kalorie, takže několik hodin po cvičení záludně reaguje zpomalením vašeho metabolismu,“ tvrdí Mosley.

Prokázalo se to i ve studii z roku 2021, kdy vědci sledovali spalované kalorie u více než 1750 dobrovolníků. Zjistili, že i když dotyční při cvičení spálili více kalorií, tělo si to následně kompenzovalo tím, že při jiných každodenních činnostech spalovalo o něco méně kalorií než obvykle, například při spánku.

A podle zjištění to vypadá, že uváděný účinek je nejvíce viditelný u lidí s nadváhou či obezitou – tedy těch, kteří se snaží zhubnout o to víc.

Často se tvrdí, že díky cvičení se výrazněji zvyšuje hladina endorfinů, látek podobných opioidům, které tělo přirozeně produkuje a které způsobují lepší náladu či zvyšují pocit štěstí.

Když ale v Německu na University Medical Center Hamburg-Eppendorf v rámci výzkumu podali dobrovolníkům, kteří všichni svorně tvrdili, že po běhu bývají více „nabuzení a spokojení“, lék zvaný naloxon, který má blokovat účinek endorfinů, nemělo to na ně žádný vliv.

„Většina výzkumníků si nyní myslí, že ono uspokojení po cvičení pochází spíše z uvolňování endokanabinoidů, látek podobných konopí, které tělo také přirozeně produkuje. Ovšem zažívají to jen někteří. Já jsem toho zářným příkladem – když jsem se dříve účastnil studie s nadšenými běžci (já mezi ně nepatřím), moje hladina uvedených látek byla vyrovnaná, zatímco u mnohých jiných nadšenců prudce stoupla,“ sděluje vlastní zkušenost Mosley.

Existuje mnoho důkazů, že být aktivní – ať už jde o lehčí cvičení, nebo třeba jen pravidelný úklid – je dobré pro mozek a může to snižovat hladiny deprese či úzkost. Stejně tak je pravdou, že pokud nebudete cvičit pravidelně různá odporová cvičení, pravděpodobně po třicítce každou dekádu ztratíte až 10 procent své svalové hmoty.

„Proto každý den praktikuji odporový trénink – i když nemohu rozhodně říct, že by mi to někdy dělalo radost,“ uzavírá odborník.