Článek
„Vysoký podíl preobézních až obézních lidí v České republice je jedním z významných problémů zatěžujících zdravotnický systém,“ uvedlo v dokumentu MZd.
Podle odhadů stojí české zdravotnictví asi 30 miliard korun ročně, celou ekonomiku pak zhruba 100 miliard korun. Pro srovnání letos systém veřejného zdravotního pojištění hospodaří se 500 miliardami korun.
„Se zvýšenou tělesnou hmotností přicházejí potíže, které mají dlouhodobý a závažný dopad na zdravotní stav pacienta, hlavně v případě, kdy se nadváha neřeší,“ uvedl přednosta Centra diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Haluzík.
Výrobci limonád místo cukru preferují umělá sladidla. Zákazníci se bouří
„Mezi ty nejrizikovější spadá například rozvoj diabetu druhého typu nebo kardiovaskulární onemocnění,“ dodal Haluzík v tiskové zprávě k Světovému dni obezity, který připadá na 4. březen.
Ministerstvo zdravotnictví v současné době data pravidelně nesbírá, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek ČTK řekl, že změnit by se to mohlo od roku 2025 nebo 2026.
Roste podíl obézních dětí
Obezita podle studií znamená 80procentní pravděpodobnost cukrovky, kterou trpí přes milion Čechů.
Více než polovina úmrtí je spojena s nemocemi srdce a cév, jako jsou infarkty, vysoký tlak nebo cévní mozkové příhody. Pokud se obézní člověk nevěnuje pohybu, klesá jeho střední délka života v průměru o sedm let.
Roste i podíl obézních dětí. V roce 2010 jich byla desetina, v roce 2021 už 16 procent. Situaci podle odborníků ještě zhoršilo období epidemie covidu-19 se zavřenými školami a sportovními kroužky.
„Terapie obezity u dětí se neobejde bez spolupráce rodičů. Největším kamenem úrazu je to, že rodiče dětí s obezitou jsou většinou také ‚nadměrní‘, takže to nevidí jako problém,“ uvedla v tiskové zprávě Stop obezitě psycholožka Iva Málková.
Lékaři se setkávají i s obézními batolaty, většina dětí si obezitu přenese i do dospělosti. „Obezita může přivodit také hormonální poruchy nebo psychické potíže,“ uvedla předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Ilona Hülleová.
Podle průzkumu společnosti Behavio pro firmu NovoNordisk si rizika kil navíc uvědomuje 70 procent respondentů, 58 procent se snaží hubnout, ale jen osm procent vyhledá na pomoc lékaře nebo výživového poradce.
Podobně jako u odvykání kouření je pak jejich snaha často neúspěšná. Nebo se po čase znovu vrací na vyšší váhu.
Poslední dostupná oficiální data o nadváze a obezitě pocházejí z roku 2019 a jsou z evropské studie, na které se podílel Český statistický úřad. Další kolo tohoto pravidelného průzkumu bude podle Duška v roce 2025.