Článek
Riziko výskytu fibrilace se zvyšuje s věkem. „Jde vlastně o míhání srdečních síní provázené nepravidelnou srdeční činností, kvůli kterému v srdeční síni pomalu vzniká krevní sraženina. Tento proces je bohužel zcela bezpříznakový, pacient necítí, že v srdci vzniká trombóza. Přitom na sobě může vypozorovat občasnou lehkou nepravidelnost tepu, pulz může být nepřiměřeně rychlý nebo pomalý. Jakmile toto zjistí, měl by si nechat lékařem vyšetřit srdce a natočit EKG,“ vysvětluje Michal Vrablík, Ph.D., předseda České společnosti pro aterosklerózu ČLS JEP.
Pokud se krevní sraženina uvolní ze srdce do krevního řečiště, může doputovat až do mozku a vytvořit tam překážku v zásobení okysličenou krví, a tedy mozkovou mrtvici.
Proto nemocní s fibrilací síní využívají antikoagulační, tedy krev ředící léčbu, která případnou sraženinu rozpustí. Tyto léky většinou užívají doživotně.
Přes 40 % nemocných o nemoci neví
Většina nemocných o své nemoci ale neví. Což potvrzuje i příběh Jany Lannen. Před dvěma lety ji začala bolet hlava, přestala na 10 minut vidět na oko, měla horečky. Manžel, rozený Ir, ji okamžitě odvezl do nemocnice, kde nejdříve tipovali roztroušenou sklerózu. Nasadili dvojnásobné mamince kapačky. CT mozku jí však neudělali.
Pustili ji domů, takřka ihned po propuštění Jana Lannen zkolabovala. Po převozu do nemocnice ve stavu, kdy přestávala i dýchat, konečně zjistili, co se děje. Krevní sraženina ze srdce se jí dostala do mozku a způsobila mozkovou mrtvici. Později přišli lékaři na to, že Jana prodělala zánětlivé onemocnění srdce. Lékaři jí poté museli vyměnit i chlopeň.
Nyní Jana bojuje s pomocí svého manžela, dvou dětí a pomocnice, aby zvládla každý den, pravidelně cvičí a rehabilituje. Jednu ruku ještě neovládá, má problémy s krátkodobou pamětí a na noze musí nosit ortézu.
„Snažím se ze všech sil cvičit a doufám, že se můj stav zlepší. Už jsem schopna uvařit a být doma s dětmi, ale špatně chodím a mohu používat pouze jednu ruku,“ říká Jana Lannen.
Paní Janě velmi pomohla rehabilitace, kterou díky pacientskému sdružení ICTUS mohla projít. Naučila se plavat, pohybovat nohama a za týden udělala obrovský pokrok směrem k uzdravení.
Čas hraje zásadní roli
Pokud by paní Janě bylo onemocnění odhaleno hned, následky mohly být minimální.
„Čím dříve trombus odstraníme, tím lépe na tom pacient je. Když dostane mozkovou příhodu člověk v Jeseníkách, má větší šanci, že se dostane do specializovaného centra než člověk třeba někde v Británii na venkově. Nejlepší je však samozřejmě mrtvici předcházet,“ uvádí Ondřej Škoda, primář neurologického oddělení Nemocnice Jihlava.
Jak předcházet mozkové mrtvici
Základem je dodržování zásad zdravého životního stylu. Dostatek pohybu, omezit nezdravé tuky, cukry, do jídelníčku zařadit více ovoce, zeleniny, celozrnných potravin nebo luštěnin. Důležité je šetřit se solí a především hlídat cholesterol.
„Řada tuků je ale pro tělo velmi prospěšná. Například lněný olej nebo lněné semínko. Musí být ale drcené, aby se z něj tuky uvolnily. V rostlinných zdrojích je dobré vyhledávat alfa-linoleové mastné kyseliny. Pro ty, kteří nepřijímají zdravé kyseliny z živočišných zdrojů, je také výrazně vhodnější řepkový olej než olivový, má totiž vhodnější poměr mastných kyselin,“ upozorňuje výživová poradkyně Monika Tělupilová a dodává: „Nejlepším zdrojem prospěšných, nenasycených mastných kyselin jsou tučné mořské ryby.“ Lidé by je podle ní měli jíst jednou až dvakrát týdně.
Schopnost snížit riziko krevních sraženin či hladinu cholesterolu mají zejména omega-3 mastné kyseliny, které si tělo nedokáže vyrobit samo.
„Jedenáctiletý výzkum amerických vědců prokázal, že konzumace ryb jednou týdně sníží riziko cévních chorob o dvaapadesát procent. Nejvíce těchto zdravých kyselin obsahuje maso lososa, tuňáka, pstruha, makrely nebo sardinek. Například losos má skoro dva gramy kyselin na sto gramů upraveného masa,“ upozorňuje Marek Sedlák z Nordsee. Doplnil, že kromě snížení vysokého tlaku dokážou zdravé mastné kyseliny také snížit riziko vzniku cukrovky druhého typu.