Článek
Když u Gabriely lékaři odhalili pravou příčinu potíží, neměla vůbec ponětí, co migréna je. Ačkoliv její maminka trpěla stejnými problémy, nikdy se u nich doma o tom nemluvilo.
Gabriela tak neměla nikoho, kdo by jí vše pořádně vysvětlil. Navíc ani neexistovala v té době žádná pořádná léčba, a tak musela užívat jen běžně dostupná analgetika, která ale téměř vůbec nezabírala. Lékaři jí tak předepsali léky na epilepsii, které měly projevy nemoci zmírnit, ale ve skutečnosti po nich především přibrala téměř deset kilo, což se velmi negativně podepsalo i na její psychice a sebevědomí.
Pomalu se tak učila se svými potížemi žít. Poprvé se jí nemoc zhoršila těsně před maturitou, a to tak, že musela být hospitalizována na neurologickém oddělení v Klatovech.
„Po tři dny jsem dostávala injekce do hlavy, které mě doslova paralyzovaly. Dodnes na to nerada vzpomínám,“ popisuje Gabriela.
Migréna, nebo klasická bolest hlavy? Rozdíl je velký
Po skončení střední školy jí nemoc komplikovala také práci vychovatelky a vše se zhoršilo i během jejího těhotenství. Tehdy s její novou lékařkou přišly na to, že za zhoršení stavu vždy mohl nadměrný stres, který tehdy pramenil především z nefunkčního vztahu s tehdejším partnerem.
Migréna ji neopustila ani po porodu syna, a jelikož se její stav nelepšil, rozhodla se k ráznému kroku a s přítelem se rozešla. Tehdy se jí skutečně velmi ulevilo a chvílemi to vypadalo, že postupně začínají odeznívat i bolesti hlavy. Vše se ale opět zhoršilo při narození druhého syna.
Paní Grabriela
„V nejhorším období jsem mívala záchvaty i pětkrát týdně. Několikrát jsem skončila v nemocnici. Těžce jsem snášela pocity bezmocnosti, soucitné pohledy dětí a manžela a obviňovala jsem se. K migréně se proto tehdy přidala i larvovaná deprese. Od klasické deprese se liší tím, že se psychická porucha skrývá za tělesné symptomy,“ vysvětluje Gabriela.
S nedostatkem světla se hůře vyrovnává až 60 procent populace
| Larvovaná deprese |
|---|
| Jedná se o velmi zrádnou formu deprese, která se skrývá pod příznaky onemocnění zažívacího či kardiovaskulárního systému. Nemocný má tak obtíže, které s depresí na první pohled vůbec nesouvisí. Může se jednat např. o průjem, zácpu, bolest zad či závratě.Lékaři tak mají často větší problém odhalit, o co přesně jde. Pacient si zpravidla musí nejprve projít celou řadou vyšetření – že se jedná o depresi lékaři mnohdy zjistí až po nasazení antidepresiv. |
Kvůli velkým zdravotním problémům tak nakonec musela odejít z práce a dostala invalidní důchod prvního stupně. S migrénou se naučila postupně žít. Začala navštěvovat spolu s neurologem i psychiatra a pravidelně užívat léky.
„Před třemi lety jsem získala práci jako asistentka pedagoga na základní škole, kde jsem moc spokojená. Nový, chápající kolektiv a podpora mé rodiny zapříčinily, že záchvaty nepřicházely tak často,“ říká Gabriela.
Její stav se znovu zhoršil poté, co začala studovat vyšší odbornou školu. Ke studiu, péči o rodinu a práci přibyly i další drobné starosti a migréna nabrala na síle.
Velmi jí pomohli až v organizaci Migréna-help, na kterou náhodně narazila. Získala zde spoustu informací o samotné nemoci, ale i postupech, jak s ní bojovat.
Navíc se i díky nim dostala do Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy, kde na její problémy začali nahlížet z více úhlů a doporučili jí komplexní léčbu, kromě léků na migrénu tak například začala spolupracovat s psychoterapeutkou a docházet na rehabilitaci. Také zjistila, že jí nejvíce vyhovuje, když klasickou léčbu kombinuje s čínskou medicínou.
