Článek
Pokud nemocný nedodržuje léčbu, podceňuje dietu a jeho cukrovka je špatně kompenzována, začnou se ucpávat drobné žilky v oku a tím dochází k porušení prokrvení sítnice. Nebo přestanou cévy v sítnici těsnit, vytéká z nich tekutina a způsobuje otok sítnice.
„Nedostatečné prokrvení i otok sítnice pak ničí schopnost vidění. Oko se snaží napravit situaci růstem nových cév. Ty jsou ale nekvalitní a praskají, mohou prokrvácet oko a způsobit trakční odchlípnutí sítnice,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, oční chirurg brněnské kliniky NeoVize.
V první fázi si nemocný ani nevšimne, že se něco děje. Zpočátku totiž nepociťuje prakticky žádné příznaky. Když je pocítí, bývá už pozdě. „Včas má tak šanci problém odhalit pouze lékař při preventivní prohlídce očního pozadí. Až v pozdějších stádiích dochází k poklesu samotného vidění. To se může projevit třeba až po několika letech trvání špatné kompenzace diabetu. To už se ale nedá napravit, pouze zpomalit, a i to je velmi obtížné,“ upozorňuje lékařka.
Proto by měl každý diabetik navštěvovat očního lékaře minimálně jednou ročně, i když žádné zhoršení zraku nepozoruje.
Jak tomuto onemocnění předcházet
Jedinou účinnou prevencí tak zůstává pravidelná kompenzace cukrovky podle pokynů lékaře, tzn. udržování potřebné hladiny krevního cukru (jehož optimální hodnota je 5,5 mmol/l) a vyvarování se dramatických vzestupů a pádů této hodnoty.
„Pravidelné a velmi časté měření hladiny glukózy je pro úspěšnou léčbu diabetiků klíčové. Umožňuje nejen lépe dávkovat inzulín, ale také předcházet hypoglykemiím, které mohou být velmi nebezpečné, a to především kvůli rozvoji komplikací, kam spadá i retinopatie,” vysvětluje MUDr. Jan Šoupal z 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Dále je vhodné hlídat si cholesterol i krevní tlak. Nejdůležitější prevencí ale zůstávají zmiňované pravidelné prohlídky u očního lékaře. Ten, když problém včas odhalí, může rozvíjející se vadu zraku zarazit, nebo alespoň zpomalit její postup.
Samotné vyšetření by přitom mělo vypadat tak, že lékař nejprve zjistí vidění každým okem zvlášť.
„Na štěrbinové lampě, což je mikroskop k vyšetření oka, prohlédne přední část očí, jestli zde nejsou novotvořené cévy, změří nitrooční tlak. Následně po tzv. rozkapání očí za pomoci speciální čočky vyšetří oční pozadí. Podle výsledku stanoví další kontrolu nebo další vyšetření, případně ošetření laserem. U sporného nálezu objedná lékař fluorescenční angiografii, což je vyšetření, při kterém se do žíly na paži vstříkne kontrastní látka fluorescein, která obíhá v cévách celého těla a lékař může vyfotografovat a lépe vyšetřit cévy na očním pozadí,“ vysvětluje Valešová.
Včasná léčba může zachránit zrak
U pokročilejších stupňů diabetické retinopatie přichází na řadu operační zákrok pomocí laseru. Jeho cílem není zlepšit vidění, ale alespoň zpomalit a stabilizovat průběh onemocnění sítnice. Je tedy zapotřebí zajizvit neprokrvené části sítnice a zabránit prosakování z cév.
Ošetření laserovým paprskem trvá asi 10 až 30 minut. Některým nemocným postačí jedno ošetření, jiní jich potřebuji více, někdy i osm sezení na jedno oko. Vše je velmi individuální.
U velmi pokročilých nálezů je někdy vhodná operační léčba tzv. vitrektomií - odstraněním sklivce. Tímto způsobem se operuje prokrvácené oko nebo odchlípnutá sítnice. Operace se provádí v narkóze nebo v místním umrtvení při několikadenní hospitalizaci. Výkon trvá tři čtvrtě hodiny až několik hodin.
Cukrovka zhoršuje zrak i jinak
U mladých a špatně kompenzovaných cukrovkářů se může objevit i proměnlivé vidění během dne, které je způsobeno neustálými změnami dioptrií. To je dáno proměnlivou hladinou cukru v krvi a následně v oku.
Cukrovka také napomáhá ke vzniku katarakty (šedého zákalu). Toto oční onemocnění lze léčit operací, která spočívá ve výměně nitrooční čočky.
