Veganská strava jako životní styl

Veganství není jen restriktivní styl stravování, je to životní filozofie. Vegan odmítá jakékoli využívání a zneužívání zvířat k lidskému užitku. Dělá to z přesvědčení, že konzumace živočišných produktů je nahraditelná produkty rostlinnými.

Na rozdíl od vegetariánů odmítajících maso, vegan odmítá všechny produkty pocházející ze zvířat, jako jsou vejce, mléko a mléčné výrobky, med, odmítá rybaření, myslivost, zpracování kůže a kožešin, vlny, hedvábí, kosmetiky testované na zvířatech či kosmetiky obsahující živočišné složky. Obecně nepřijímá potravinářský „průmysl“ ve smyslu zpracovávání zvířat, velkochovů přinášejících znečišťování ovzduší, půdy, vod, zvýšenou produkci metanu ve velkochovech, redukci lesů a pralesů.

„Lékař veganství lidem nerozmlouvá. Musí ovšem poučit vegana o rizicích nedostatku vitamínů, stopových prvků, některých minerálů i omega-3 mastných kyselin potřebných pro organismus, které člověk bez potravinové restrikce přijímá z živočišných zdrojů. Naopak vegan má vysoký příjem rostlinných bílkovin, polysacharidů, vlákniny, hořčíku, draslíku, kyseliny listové, vitamínu C, E – antioxidantů,“ říká gastroenteroložka MUDr. Anna Jungwirthová.

Některé živočišné výrobky mohou být i dnes „vylepšené” pesticidy, antibiotiky, ale i toxickými látkami, které jsou nepřirozené pro naše tělo. Výjimkou nejsou ani růstové hormony, které ale zakázala už i Evropská unie. „Poslední dva roky jsme nezaznamenali žádný případ růstových hormonů v mase,” říká Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

„V roce 2013 se na území České republiky vyskytly řádově jednotky případů dokazující nadlimitní hodnoty antibiotik v masných výrobcích. Obecně je to tak, že antibiotika se zvířatům podávat mohou, musí být ale veterinární. Pokud se vyskytují i v poraženém mase, pak je to problém.”

Příčina je ale jednoduchá. „Doba mezi podáním antibiotik a porážkou byla příliš krátká. Musí být dodržována přísná kritéria, aby k takovým situacím pokud možno vůbec nedocházelo,” dodává Kopřiva.

Nicméně, i přes stravovací omezení je pro spoustu lidí velmi obtížné tento způsob života doopravdy stoprocentně dodržovat. Jejich přesvědčení se pro ně totiž musí stát jakýmsi náboženstvím, stejně tak jako se to stalo podnikateli Jiřímu Stablovi z Konopiště.

„S veganstvím jsem začal zhruba před třemi lety, navazovalo na předešlé vegetariánství a stalo se tak díky studii gastrointestinálních cest člověka. Mívám denně desítky telefonátů od pacientů s rakovinou a dalšími nemocemi, které se šíří jako chřipková epidemie v celém světě. Lidé mě vyhledávají v souvislosti s konopím, protože už pár let vedu úspěšně celoplošnou osvětu rostliny cannabis,” vypráví.

„Být vegan mě přinutili právě pacienti, když jsem pro ně hledal vhodný lék na tyto zákeřné nemoci. A zdá se, že jsem ho opravdu našel. Navštěvují mě lidé, kteří už zkusili všechno možné, dokonce i lékaři doporučené metody, a to bez úspěchu. Jsem přesvědčen, že všechny moderní i nemoderní nemoci jsou výsledek toho, co přijímáme do těla, přesněji že jsme to, co jíme. Už i Hippokrates kdysi hlásal: Nechť je tvé jídlo tvým lékem.”

Stabla je přesvědčen, že žít v synergii s přírodou se odrazí hlavně na našem zdraví. ”Příroda vždy zvítězí, chvíli to trvá, než okolí přijme, že jste jiný, ale vyplatí se vytrvat a pak vidět, že člověk po těžké nemoci vítězí, to je olympiáda života, a to je proč to dělám. Vzhledem k tomu, že jsem se vyučil kuchařem, připravuji s týmem lékařů veganské recepty, které v dohledné době budeme spouštět na internetu. Kdybych mohl mít jediné přání, přál bych si, aby lidé vyzkoušeli veganství a pak o něm teprve hovořili.”

Odstranění masných výrobků ze stravy není zas až takový problém, problém je s tím, co nabízí většina restaurací. Téměř většina jídelních lístků obsahuje spousty jídel s vejci nebo přídavkem mléčných výrobků, což může představovat velký problém například při běžném pracovním obědě nebo jiné události, kde se servíruje jídlo.

„Když jsem ještě maso jedla, najedla jsem se všude. Jako vegetarián bych se v normální restauraci najedla také, ale jako vegan už ne. Najednou zjistíte, že v každém salátu je minimálně vejce nebo sýr, majonéza. Jste pro “obyčejné” hospody moc komplikovaní. Proto se většinou stravuji doma,” vysvětluje veganka Nikola Hurychová.

„Jak ale restaurace reagují, jsem si mohla zkusit jen jednou. Na poledním lístku byly čtyři pokrmy s červeným masem a jeden s rybou. Zeptala jsem se obsluhující slečny, zda nemají něco bez masa a ona odpověděla: 'Máme tu rybičku,' pak následuje vysvětlování, že ryba je také živočich, tudíž pokrm z ní je také masný. Mnoho lidí netuší, jak se vegani vlastně stravují. Ideální je tedy zjistit si nabídku jídel dopředu a pak se v tom nezamotávat, anebo chodit do veganských podniků, kde to riziko nehrozí,” doporučuje veganka.

Jenomže veganský trend stále roste, stejně s ním i počet veganských restaurací a obchodů, kde se dají koupit specializované výrobky. Vojtěch Jílek, majitel pražské veganské restaurace Plevel, měl o své restauraci jasnou představu ještě před tím, než se mu stal vážný úraz.

„Stavím na moři ropné plošiny a větrné elektrárny, ale v roce 2012 jsme s lodí ztroskotali. Měl jsem hodně vážná zranění, a když jsem se zotavoval, přišel za mnou můj kamarád, kavárník Ondřej Kobza, protože ví, že se zajímám o zdravý životní styl a veganství obecně. Říkal, že ví o prostoru, kde bych si mohl otevřít restauraci. Já jsem to měl v plánu, ale zhruba až tak za pět let. Jenomže jsem si najednou uvědomil, že vlastně není na co čekat. A tak vznikla veganská restaurace Plevel,” vypráví.

„Od dětství jsem měl zdravotní problémy, vyrážky, ekzémy, oslabenou imunitu. Když jsem žil v Londýně, vydělával jsem si výškovými pracemi. Byla to náročná práce, téměř jsem nespal, tělo kolabovalo. Pak jsem si ale uvědomil, že to nemusí být jen spánkem, ale i jídlem. Zkusil jsem ze stravy vyškrtnout všechny živočišné proteiny a jíst ovoce, zeleninu a oříšky. Najednou se vše změnilo, měl jsem energie jako nikdy předtím, zdraví fungovalo, a od té doby je ze mě vegan. Zajímám se ale samozřejmě o práva zvířat, dopad stravy na lidské zdraví, ale i o ekonomiku a ekologii.”

Proč se rozhodnout pro rostlinnou stravu? „Její větší zdravotní prospěšnost začala před několika lety doporučovat např. Americká dietetická asociace. V současné době máme již k dispozici dostatek studií, abychom věděli, že pokud se stravujeme vyváženě vegansky nebo vegetariánsky, vyhneme se některým civilizačním onemocněním s větší pravděpodobností než konvenčně se stravující člověk,“ uzavírá Jílek.

V Praze existuje několik desítek veganských restaurací, v jiných velkých městech restaurace stále chybí. To potvrzuje i vegetariánka Jana Malcharová z Ostravy. „Restaurací pro vegany je doopravdy zoufale málo. Ostrava nemá, tuším, žádnou veganskou a snad jen jednu vegetariánskou restauraci.” Její zkušenosti s veganstvím ale nejsou tak pozitivní jako u ostatních. Její tělo se zkrátka s takovým životním stylem nesžilo.

„Prvních 14 dní došlo k očistě těla. Já osobně jsem si musela zvyknout na to, abych jedla zhruba každé dvě hodiny. Ovšem pro někoho, kdo jí 3-5x denně tu může nastat problém, protože veganských produktů určených k přímé spotřebě je opravdu málo a není snadné je sehnat v běžných obchodech. Člověk si musí zvyknout doma vařit, což je samozřejmě i pro něj osobně velmi přínosné,” říká vegetariánka.

„Pro mě mělo veganství spoustu plusů. Byla jsem konečně donucena se naučit vařit, poznala jsem potraviny, o kterých jsem ani netušila, že existují, můj jídelníček byl pestřejší, porozuměla jsem výživovým hodnotám i tomu, co mé tělo potřebuje, a moc dobře jsem se cítila i po psychické stránce. Problém byl v tom, že mám zdravotní problémy, kvůli kterým jsem se rozhodla občas sníst produkty zvířat z domácích chovů, jako vejce, máslo a sýr. Ovšem jestli mi to pomáhá nebo ne, nevím. Je to jen pro pocit,” dodává Jana.

„V ČR máme vysokou konzumaci tuků, ale nedostatečný příjem nenasycených mastných kyselin, které jsou pro lidský organismus nezbytné,” říká MUDr. Jungwirthová. Do těla je člověk dostává konzumací ryb (losos, makrela, sleď, pstruh). Obsahují je i vlašské ořechy, řepka, sója, slunečnicová semena, pšeničné klíčky, sezam, kukuřice a některé druhy margarínů.

Rapper Jay-Z a jeho žena Beyoncé se na konci minulého roku rozhodli přejít na veganskou stravu, a to pouze na 22 dní.

Jared Leto, herec, který se později stal doslova rockovou hvězdou a frontmanem skupiny 30 Second To Mars, uveřejnil informaci, že celá jejich kapela se rozhodla pro veganský styl života. Vyjádřil se, že dříve prý jedl jehněčí, dnes si ale s chutí dá radši tofu. Ne všichni z kapely veganství dodržují dodnes, ale jejich zpěvák Jared Leto se mu naprosto oddal.

Emily Deschanel, herečka slavná především díky seriálu Sběratelé kostí, je zarytou vegankou a striktní zastánkyní otázky ochrany a práv zvířat. Dokonce u sebe objevila talent, díky kterému přesvědčuje své kolegy z branže, aby také přešli na tento životní styl.

Známý hudebník Moby hlásá své veganské přesvědčení i pomocí své tvorby. V roce 1996 pojmenoval své album Animal Rights (Práva zvířat), také si v New Yorku otevřel svou veganskou kavárnu. „Veganství je veselá věc, není na něm nic smutného. Ale neměli bychom nutit ostatní, aby se díky svému odlišnému životnímu stylu cítili špatně, když veganství odmítají,” vyjádřil se na téma veganismu Moby.

Petra Němcová, slavná česká modelka, přestala jíst živočišné produkty a maso v roce 2007 poté, co se dozvěděla o rapidním úbytku ryb v oceánech.

Bill Clinton - bývalého amerického prezidenta poctila v roce 2010 nezisková organizace bojující za práva zvířat oceněním PETA Person. Stalo se tak poté, co začal veřejně propagovat výhody veganského jídla. Změnil své zvyklosti především ze zdravotních důvodů a i díky nim zhubl něco přes 11 kilogramů.

Alanis Morissette, autorka hitu Ironic, se vzdala masa v roce 2009. Od té doby se v jejím životě spousta věcí změnila. „Vrátila jsem se zpět k tomu, k čemu jsem se narodila. Jsem šťastná, nemám žádné bolesti i alergie vymizely,” říká zpěvačka, která veganství vděčí i za svou postavu.

Brad Pitt, tedy partner herečky Angeliny Jolie, je vegan už několik let i přesto, že jeho partnerka maso jí. I ona se snažila dodržovat veganskou stravu, ovšem nevyhovovala jí. Ani to ale Pitta nezlomilo a veganství vyznává dál.

Tenistka Venus Williamsová trpí Sjögrenovým syndromem, tedy autoimunitním onemocněním postihujícím klouby, nervový systém a další. Proto se před více než dvěma lety rozhodla přejít na raw veganskou stravu (raw-syrový). Ke své sestře se brzy přidala i Serena. Na jejich sportovní výkony neměla změna stravy žádný vliv. Stále patří mezi tenisové špičky.