Článek
V souvislosti se Světovým dnem štěstí, který připadl na 20. března, se odborníci zaměřili na jednoduchou věc – jak docílit toho, abychom byli v životě šťastní. Hrají hlavní roli materiální věci a peníze?
Studie naznačují, že nejšťastnější jsou ti lidé, kteří mají svou vlastní spokojenost jako prioritu. To jim pak navíc umožňuje rozdávat radost a přispívat ke štěstí lidí ve svém okolí.
Jak tedy učinit sami sebe šťastnými? Server Daily Mail představil několik základních věcí, které k tomu mohou napomoci.
Dopřejte si tmavou čokoládu
I malý čtvereček kvalitní tmavé čokolády dokáže se štěstím hotové divy. V mozku se díky němu uvolňují endorfiny, které navozují větší pocit pohody, rovněž narůstá hladina serotoninu neboli hormonu štěstí. Podobné účinky má ale jen kvalitní čokoláda, zaměřte se proto na tu nejtmavší.
Nehledejte způsoby, jak být šťastnější. Buďte šťastní hned
Budu šťastnější, až budu hubenější, bohatší či chytřejší? To jsou největší mylné představy. Je lepší se zaměřit na maličkosti, které jsou k dispozici v současnosti, než se spoléhat na ty možné v budoucnu.
Pijte zelený čaj
Podle studie publikované v časopise American Journal of Clinical Nutrition jsou lidé, kteří pijí alespoň čtyři šálky zeleného čaje denně, vystaveni o 44 % nižšímu riziku depresí než jedinci, kteří pijí jen jeden šálek.
Aminokyseliny obsažené v zeleném čaji totiž redukují úzkost a stimulují mozkové vlny, díky čemuž se lidé cítí uvolněni, produkuje se jim v těle i více hormonů štěstí.
Nezapomínejte na pohyb
Při namáhavějším cvičení v posilovně nebo sportování venku si málokdo bude připadat šťastně, celkový vliv cvičení je ale velmi pozitivní. Kromě jiného totiž zlepšuje spánek, mírní nespavost, zvyšuje produktivitu a zlepšuje celkové zdraví. To vše jsou věci, které napomáhají k pocitu štěstí a pohody.
Obklopte se spokojenými lidmi
Společná studie americké Kalifornské a Harvardovy univerzity poukázala na fakt, že jedna šťastná osoba v našem okolí zlepší naši vlastní spokojenost o devět procent. Podobně má na naši spokojenost a pocity vliv i smích, který ve svém okolí zaslechneme, jak zjistila britská studie provedená na University College London.
Buďte vděční
Vděčnost zlepšuje sebehodnocení člověka, snižuje negativní pocity a potřebu sociálního srovnávání, zvyšuje odolnost a vytváří lepší sociální vazby, tvrdí ruská psycholožka Sonja Lyubomirskyová.
Zkuste si proto každý týden sepsat krátký seznam věcí, za které jste vděční. Možná si pak lépe uvědomíte, co je pro vás důležité.
Nezapomínejte na kvalitní spánek
„Zvýšení ročního příjmu má na každodenní pocit štěstí mnohem menší vliv, než si mnozí myslí. Významnější je dopřát si hodinu spánku navíc,” radí německý psycholog Norbert Schwarz.
Zajděte si do přírody
Zkuste občas nechat ruch velkoměsta za zády a vyrazte do lesa na procházku. Zmírníte tak rizika případného stresu a rovněž podpoříte své mentální zdraví, uvádí se ve studii publikované v měsíčníku International Journal of Environmental Research and Public Health.
Meditujte
Meditace dokáže podle odborníků měnit strukturu mozku. Lidé, kteří se jí pravidelně věnují, mají silnější a odolnější tu část mozku, která je zodpovědná za emotivní procesy.
Štěstí a peníze |
---|
Podle nedávného výzkumu, provedeného na Purduově univerzitě v americkém státě Indiana, mohou lidem přinést určitou dávku štěstí i peníze. „Peníze tvoří jen část toho, co nás činí šťastnými. Nyní zkoumáme, do jaké míry,” uvedl autor studie Andrew Jebb. V celkovém pohledu peníze zlepšují životní spokojenost tím, že šetří lidem čas. |
Pivo a štěstí |
Někteří lidé tvrdí, že jim velké uspokojení a pocity štěstí přináší i pití piva. Podle vědců je na tom část pravdy. Sladový ječmen, klíčová složka při výrobě piva, totiž obsahuje různé látky (např. hordenin), které aktivují v mozku tzv. dopaminové receptory. To pak vyvolává nárůst chemické citlivosti na oblast rozhodování v mozku, uvedli němečtí vědci. Takové výsledky prý vedou k vysvětlení, proč někteří lidé nedokážou zůstat u vypití pouze jednoho piva a dopřejí si jich mnohem více. Zmíněný hordenin totiž spouští v těle specifickou formu „hladu“ – ten dotyčného pohání k větší konzumaci jídla či pití ne kvůli samotnému hladu či žízni, ale pro potěšení. |