Vědecká zjištění z roku 2022, která mohou vést bez většího úsilí k lepšímu zdraví

Pokud si dopřejete hned po jídle chůzi po dobu 2–5 minut, můžete tak zabránit velkému nárůstu hladiny cukru v krvi.

Stání může také pomoci, ale chůze je mnohem účinnější, a to obzvláště po večeři, tradičně největším jídle dne, po které se většina lidí ráda usadí do sedačky a relaxuje a jen málokdo si po ní až do spánku dopřeje nějakou další aktivitu.

Podle zjištění vědců může 10 tisíc kroků denně snížit riziko demence až o polovinu. Těm, kteří mají omezenou hybnost, pak stačí ujít čtyři tisíce kroků, aby riziko demence snížili alespoň o čtvrtinu.

Čím svižnější chůzi si přitom dopřejete, tím lepší budete mít výsledky.

Dostatečný odpočinek během noci snižuje množství zkonzumovaného jídla během dne. V průměru se jedná až o 270 kalorií méně, než co snědí chroničtí nespavci. Alespoň to tvrdí výzkum publikovaný v odborném časopise Jama Internal Medicine.

Vědci tvrdí, že pokud si budete dopřávat dostatečný spánek po dobu tří let, pak jen díky tomu můžete zhubnout až 26 kilogramů.

Doporučený spánek 7-9 hodin denně totiž pomáhá regulovat metabolismus, což vede k menšímu hladu, ale i menší chuti.

Pokud se probudíte uprostřed noci a nemůžete opět usnout, vyzkoušejte techniku 4-7-8, která vám pomůže znovu usnout. A o čem tato technika je? Při nádechu počítejte do čtyř, poté zadržte dech na sedm a poté při počítání do osmi vydechujte.

Při opakování tohoto cvičení se sníží srdeční frekvence, což vyvolá uklidňující pocit, který usnadní opětovné usnutí.

K poklesu paměti začíná docházet ve třiceti letech. Pokud ji budete chtít i po tomto věku udržet v provozu v maximální kvalitě, začněte číst romány a vařit podle receptů.

Čtení beletrie a vaření podle receptů využívají tzv. pracovní paměť, která v sobě zahrnuje udržení konkrétní informace a její pohyb v hlavě. Při čtení literatury faktu často lidé skáčou ze strany na stranu a čtou jen to, co je zajímá, zatímco u beletrie i fikce je důležité pro pochopení příběhu číst stránku po stránce a pamatovat si jednotlivé děje různých postav, což je pro mozek náročnější.

Podobně je tomu i při vaření či pečení podle receptu. Člověk musí sledovat množství jednotlivých ingrediencí a zároveň dodržet konkrétní postup, čímž dochází ke koordinaci hned několika věcí.

Trápí-li vás zácpa, pak nemusíte sahat hned po projímadlech z lékárny. Vyrobte si doma nápoj nazývaný některými lidmi „vnitřní sprcha“. Stačí smíchat 2 lžíce chia semínek, šťávu z půlky citronu a šálek vody a nechat pět minut odležet, dokud chia semínka nezgelovatí.

Podle odborníků směs dodá tělu potřebnou vlákninu a vodu, což způsobí, že dojde ke změkčení stolice a rychlejšímu pohybu střev.

Pokud lidé s diagnózou úzkostná porucha cvičí třikrát týdně, zlepší se u nich příznaky jejich potíží.

Pro dosažení nejlepších výsledků je přitom dobré kombinovat kardio a silový trénink po dobu alespoň 45-60 minut třikrát nebo více týdně, a to po dobu alespoň 3 měsíců.

Cvičení tak může být řešením pro lidi, kteří se odmítají léčit pomocí léků či odmítají podstupovat terapii.

Pravidelné přisolování pokrmů má na náš organismus celou řadu negativních účinků. Podle nejnovější vědecké studie, které se zúčastnilo více než půl milionu lidí, může právě tento zvyk zkrátit život až o dva roky u mužů a o rok u žen. Riziko předčasné smrti se u těchto lidí zvyšuje o 28 procent.

Nadměrné solení je úzce spjato s vysokým krevním tlakem neboli hypertenzí a také s narušením střevního mikrobiomu, což ohrožuje imunitní systém a může vést i k poškození malých krevních cév a způsobovat tak problémy s ledvinami či demenci.

I mírné snížení konzumace soli tak může být pro zdraví velmi přínosné.