Článek
Jakýkoli stres byl určitou dobu považován pro lidský organismus vždy za škodlivý. Později se ale přišlo na to, že může – pochopitelně za určitých podmínek – zdraví paradoxně prospívat.
Napětí nemusí pokaždé škodit
Assaf Oshri řídil na Georgijské univerzitě v americkém městě v Athens kolektiv vědců, jenž analyzoval údaje poskytnuté více než 1200 mladými dospělými. Respondenti vyhodnotili v dotazníku rozsah stresu, který sami v poslední době zažili, a uvedli, zda měli potíže s udržením pozornosti a zda se chovali agresivně.
Následně prošli řadou testů zaměřených na pozornost a potlačování automatických reakcí na zrakové podněty, schopnost učit se a poznávat nové věci, dovednost přepínat mezi různými úkoly, vizuální paměť a rychlost uvažování. Data experti porovnali s odpověďmi mladých lidí uváděnými v dotazníku.
Rozsáhlý výzkum přinesl pro někoho nečekaná zjištění, uveřejněná následně v časopise Psychiatry Research. Analýza ukázala, že mírný až středně závažný stres může duševnímu zdraví prospívat, ba co více, dokáže působit jako určitý druh očkování proti vzniku duševních chorob.
„Většina z nás má neblahé zkušenosti, které nás ve skutečnosti posilují,“ vysvětluje Oshri. „Určité zážitky podporují vznik a rozvoj dovedností připravujících nás na budoucnost. Pokud zažíváte určitou intenzitu stresu, mohou se u vás objevit mechanismy, které vám umožní pracovat účinněji a organizovat si lépe svůj život.“
Autoři studie ale současně upozorňují, že hranice mezi intenzitou, kdy stres zdraví neškodí a kdy je ho naopak příliš, bývá tenká: pokračující silná psychická zátěž může náš organismus neuvěřitelným způsobem poškodit.
„Chronický stres, kupříkladu když žijete v zoufalé situaci nebo jste zneužíváni, ovlivňuje všechno, od vašeho imunitního systému, schopnosti kontrolovat emoce až po činnost mozku,“ zdůrazňuje americký vědec.
