Článek
Jakýkoli stres byl určitou dobu považován pro lidský organismus vždy za škodlivý. Později se ale přišlo na to, že může – pochopitelně za určitých podmínek – zdraví paradoxně prospívat.
Napětí nemusí pokaždé škodit
Assaf Oshri řídil na Georgijské univerzitě v americkém městě v Athens kolektiv vědců, jenž analyzoval údaje poskytnuté více než 1200 mladými dospělými. Respondenti vyhodnotili v dotazníku rozsah stresu, který sami v poslední době zažili, a uvedli, zda měli potíže s udržením pozornosti a zda se chovali agresivně.
Následně prošli řadou testů zaměřených na pozornost a potlačování automatických reakcí na zrakové podněty, schopnost učit se a poznávat nové věci, dovednost přepínat mezi různými úkoly, vizuální paměť a rychlost uvažování. Data experti porovnali s odpověďmi mladých lidí uváděnými v dotazníku.
Rozsáhlý výzkum přinesl pro někoho nečekaná zjištění, uveřejněná následně v časopise Psychiatry Research. Analýza ukázala, že mírný až středně závažný stres může duševnímu zdraví prospívat, ba co více, dokáže působit jako určitý druh očkování proti vzniku duševních chorob.
Sedm tipů, jak posílit svou psychickou odolnost
„Většina z nás má neblahé zkušenosti, které nás ve skutečnosti posilují,“ vysvětluje Oshri. „Určité zážitky podporují vznik a rozvoj dovedností připravujících nás na budoucnost. Pokud zažíváte určitou intenzitu stresu, mohou se u vás objevit mechanismy, které vám umožní pracovat účinněji a organizovat si lépe svůj život.“
Autoři studie ale současně upozorňují, že hranice mezi intenzitou, kdy stres zdraví neškodí a kdy je ho naopak příliš, bývá tenká: pokračující silná psychická zátěž může náš organismus neuvěřitelným způsobem poškodit.
„Chronický stres, kupříkladu když žijete v zoufalé situaci nebo jste zneužíváni, ovlivňuje všechno, od vašeho imunitního systému, schopnosti kontrolovat emoce až po činnost mozku,“ zdůrazňuje americký vědec.
Procházka v přírodě snižuje stres, ve městě je tomu naopak
