Článek
Autoři studie sledovali 249 dětí. Jejich matky v posledním stadiu těhotenství nosily na zádech po dobu 48 hodin zařízení na registraci kvality ovzduší. Většina z nich žila v chudých newyorských čtvrtích a byla vystavena zplodinám z automobilů, autobusů a nákladních vozů.
Narozeným dětem byla po pěti letech změřena inteligence. Ty, které se narodily matkám z nejvíce znečištěných oblastí, měly v testech o čtyři až pět bodů nižší výsledky.
Nebezpečný i běžný smog
Podle autorky studie Fredericy Pereraové je to dost na to, aby to ovlivnilo školní úspěšnost. Pediatr Michael Msall, který se na studii sice nepodílel, prohlásil, že to neznamená, že by se děti ze znečištěného prostředí nenaučily číst a psát. Ukazuje to ale, že člověk podstupuje zdravotní riziko spojené se znečištěným prostředím nejen třeba tím, že bydlí pod továrním komínem. I takový smog běžný ve městech může představovat větší zdravotní riziko, než se původně myslelo.
Odborník na otázky vlivu prostředí na lidské zdraví z univerzity Johnse Hopkinse Patrick Breysse se zase domnívá, že ze studie vyplývá, že vliv smogu před narozením dítěte, může mít pro vyvíjející se mozek stejné důsledky jako vystavení se olovu. "Tyto poznatky otevřou mnohé oči," řekl.
Pereraová se na Kolumbijské univerzitě zabývá dlouhodobě vlivem polycyklických aromatických uhlovodíků, tedy škodlivin, jež jsou schopny proniknout i placentou, na zdraví dětí. V nejnovější studii při posuzování inteligence dětí vyloučila další možné vlivy jako nepřímé vystavení kouři nebo rodinné prostředí. Rozdíly v IQ dětí se projevily výhradně v souvislosti s působením smogu před porodem.
Kritici, kteří požadují další potvrzení výsledků této studie, upozorňují na možnost vlivu škodlivin na novorozence a také na to, že ve skupině intelektově nejslabších dětí bylo jen málo matek, jež dokončily aspoň středoškolské vzdělání.
