Článek
Šárka se během několikaměsíční léčby musela naučit opět starat nejen sama o sebe, ale i o novorozenou dceru. Bez partnerovy pomoci by to nezvládla.
„Šla jsem na magnetickou rezonanci, kde to lékaři zjistili, a řekli mi, že můžu umřít. V tu chvíli jsem se jako ateista modlila,“ vzpomíná Šárka. Komplikace už ale začaly během těhotenství, kdy měla nejprve vysoký tlak, bílkovinu v moči a následnou preeklampsii. Předčasně narozená dcera sama dýchala, musela ale být v inkubátoru na výživě.
„V tu chvíli jsem byla ještě v pořádku, ale zhruba po čtrnácti dnech, kdy jsem zůstala s malou v nemocnici, jsem začala pociťovat ukrutné bolesti hlavy. Už jsem nemohla pomalu ani chodit, vadilo mi světlo, zvuky, hučelo mi v uších, celkově jsem byla zesláblá,“ říká.
Mrtvičku prý prodělala kvůli špatné srážlivosti krve. Poté nebyla Šárka schopná komunikovat, vnímala jen návštěvy, které jí ukazovaly fotky dcery. Domů se z nemocnice vrátila až po 21 dnech, dceru si domů přivezl partner Šárky o týden dříve.
„V podstatě se staral o dvě děti, v tu chvíli jsem ještě nebyla schopná se pořádně postarat o sebe, natož abych byla schopná postarat se o dceru, nakrmit ji, přebalit. Postupně mě on učil být mámou,“ říká s vděkem.
Dlouhé pracovní dny velmi významně zvyšují riziko infarktu a mozkové mrtvice
To vše bylo ale pro mladou rodinu zátěží i po finanční stránce. Šárčin partner, který se živil jako podnikatel, ze zaměstnání odešel, aby se mohl starat o dceru, Šárka pobírala mateřskou. Po půlroce už byla Šárka schopná se o miminko plně sama postarat, posléze si i našla práci. „Musela jsem,” říká.
Mladá maminka i s dcerou jsou již naštěstí obě v pořádku. „Dcera má krásných šestnáct kilo, je zdravá, nemá naštěstí žádné následky ani omezení. Já jsem hlídaná skrze srážlivost krve i případnou epilepsii, ale žádné léky neberu,“ dodává Šárka.
Život po mrtvici
Mrtvice v České republice každoročně postihne přes 50 tisíc lidí, každý den jich v průměru 28 na tuto nemoc zemře. |
---|
Ačkoli je v tuzemsku pacientům s mrtvicí poskytována špičková péče, která výborně obstojí v celoevropském srovnání, lékaři jsou mnohdy bezmocní a nemůžou zahájit účinnou léčbu. |
O tom, zda se člověk zasažený mrtvicí vyléčí úplně, nebo zůstane nehybný, či dokonce zemře, totiž rozhoduje především čas. |
Po propuknutí příznaků nemoci má člověk jen čtyři a půl, maximálně šest hodin k započetí léčby. |
Lidé však často tyto příznaky – k těm základním patří pokleslý koutek, ochrnutí končetin a porucha řeči – podcení a k odborníkům dorazí pozdě. |
V reakci na tuto skutečnost vznikl Nadační fond Čas je mozek, který učí širokou veřejnost rozpoznat příznaky mrtvice a vysvětluje, že nejlepší reakcí je okamžitě volat záchrannou službu. |
Kampaň odborně zaštiťují Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP a Česká společnost intervenční radiologie ČLS JEP. |
www.casjemozek.cz |