Článek
„Pacienty k nám obvykle pošle obvodní lékař nebo specialista, ale pokud mají problémy, mohou přijít i sami. Vyšetření hradí pojišťovna,“ konstatuje Martin Pretl, vedoucí lékař pražské kliniky Inspamed.
Na počátku projde každý nově příchozí pacient standardním vyšetřením s dlouhým názvem: videopolysomnografie. Jde o diagnostickou metodu kombinující záznamy EEG (elektroencefalogram: aktivita mozku), EMG (elektromyogram: svalové napětí), EOG (elektrookulogram: aktivita očí), EKG (elektrokardiogram: srdeční aktivita), pulzního oxymetru (nasycení krve kyslíkem), kamery, mikrofonu a čidel průtoku vzduchu v nose a dýchacích pohybů hrudníku a břicha.
Vedoucí lékař kliniky Inspamed Martin Pretl vyhodnocuje výsledky videopolysomnografie.
Spánkové poruchy
Zjišťují se tu spánkové poruchy jako nespavost, nadměrná spavost, náměsíčnost, noční děsy, mluvení ze snu či spánková apnoe. Zní to všechno složitě, pro pacienta však nejde o metodu náročnou ani bolestivou. Začíná zhasnutím světla, a on má za úkol jediné: usnout. Vyzkoušela jsem, jaké to je.
Stále více lidí spí méně než 6 hodin, ohrožují tak své zdraví
Pokoj označený číslem je bez oken, ale klaustrofobii nevzbuzuje. Čtyři světelné panely na stropě příjemně simulují denní světlo.
Celostěnová dřevěná skříň po pravé ruce skrývá dveře do moderní, dobře vybavené koupelny. Naproti ní láká k natažení postel s nočním stolkem, lampičkou a sklenicí na vodu.
Spánková technička umisťuje na holeně elektrody, které snímají svalové napětí: pohyby, záškuby, křeče.
Elektrody na těle
Převlékám se do pyžama a spánková technička Dana mě odvádí do vyšetřovny, kde už má připraveno vše potřebné.
„Pod tričkem bude elektroda EKG. K tomu dostanete dva pásy, hrudní a břišní, které registrují svalovou aktivitu dýchání,“ vysvětluje, zatímco mi nalepuje elektrodu nad pravou klíční kost.
Elektrody na bradě zachycují chrápání, mluvení či skřípání zubů.
Následuje druhá elektroda vlevo a oba pásy. Poté technička zapojí dráty od elektrod do krabičky připevněné na hrudním popruhu. Ta bude prostřednictvím bluetooth přenášet všechny změřené výstupy rovnou do počítače. Následují elektrody na holeně, k očím a na bradu, na spánky, za uši, na temeno…
Nakonec přijde plastová kanyla do nosu a slušivá fáčová čepička fixující elektrody na hlavě. Netrvalo to ani čtyřicet minut a jsem dokonale vystrojena do boje s nespavostí.
Na těle mám celkem dvacet elektrod a vypadám jako Terminátor. „V tom nemůžu usnout,“ uvažuji nahlas. „Lidé z toho mají většinou obavy, ale pak usnou v pohodě, protože nemají kolem sebe žádné podněty a nic jen neruší,“ usmívá se technička.
Plastová kanyla, která připomíná kyslíkové brýle, kontroluje proud vzduchu v nose.
Večerku se mi podaří usmlouvat na půl jedenácté. Panely na stropě pomalu zhasínají. Matrace je měkká tak akorát, dva polštáře pod hlavou pohodlné, lehká peřina hřeje a prodyšné povlečení příjemně hladí. Kameru a mikrofon nade dveřmi už dávno nevnímám.
Přes všechny ty postroje se hladce propadám do spánku, zatímco paní Daně nastává hlídka: celou noc bude na monitoru kontrolovat, zda vše probíhá, jak má.
Po týdnu se na kliniku vracím, abych si vyslechla vyhodnocení: „Všechny faktory ukazují, že váš spánek je v normě.“
Výsledek ovšem může být úplně jiný. Například u paní Jiřiny, kterou jsem při odchodu potkala na chodbě, diagnostikovalo stejné vyšetření těžkou spánkovou apnoi. Do spánkové laboratoře ji poslal kardiolog: v noci se budila, musela zhluboka „dodýchávat“ a po ránu ji pálilo v krku…
Co je spánek?
„Spánek je daný evolučně a probíhají při něm děje důležité pro naše bytí,“ vysvětluje Martin Pretl. Jde o stav organismu, kdy dochází ke změně činnosti mozku provázené změnou vědomí, sníženou citlivostí na vnější podněty, uvolněním svalstva, zpomalením dýchání, snížením tělesné teploty a krevního tlaku. Víme, že spánek odstraňuje únavu a je potřebný pro soustředění, myšlení, rozhodování, paměť a prostorové vnímání, dosud však nebylo nalezeno jednoznačné vysvětlení jeho nepostradatelnosti. Předpokládá se, že bez něj bychom zemřeli, ověřit to však nelze. Člověk dokáže nespat několik nocí, pak ale usne, ať chce, nebo ne. Spánek totiž patří k základním fyziologickým procesům stejně jako nutnost přijímat potravu.
Chrápání nebolí, ale…
Paní Jiřině pomohla léčba pomocí trvalého přetlaku v dýchacích cestách, i když na první pohled vypadá nepříjemně. Na tváři máte celoobličejovou masku, na nočním stolku přístroj, který do ní hadicí vhání vzduch.
Vytvořený přetlak brání kolapsu dýchacích cest a vzduch bez překážky proudí do plic. Člověk se přestává budit, spánek se prohloubí.
Proč je lepší spát naostro
„Napřed jsem si říkala – S tímhle nemůžu spát! Ale zvykla jsem si. Problémy zmizely a spánek je kvalitnější. Jsem ráda, že mě sem poslali,“ říká paní Jiřina.
Oxymetr registruje saturaci kyslíku v krvi a tep.
„Spánková apnoe je nejčastější vyšetřovanou poruchou,“ vysvětluje Martin Pretl. „Je pro ni typická zástava dechu, která trvá deset až třicet vteřin. Do plic neproudí vzduch a tělo se – laicky řečeno – začne dusit.
To vede k poplachové reakci a krátkému probouzení: rozpumpuje se srdce a postiženému stoupá tlak. Probuzení trvá pár vteřin a člověk ho obvykle nezaregistruje, tělo však ano. Jde o obrovskou zátěž pro srdce a oběhový systém, která může vést ke kardiovaskulárním a metabolickým onemocněním, zejména cukrovce druhého typu.“
Podle slov lékaře je však pouze na pacientovi, jestli bude ke svému tělu zodpovědný a začne se léčit, chrápání totiž nebolí.
Fáze spánku
Spánek probíhá ve dvou odlišných režimech: fázi non-REM a REM (Rapid Eye Movement). Ty se cyklicky opakují, přičemž jeden cyklus trvá v průměru 90 minut. Začíná fází non-REM, která se dělí na tři stadia od povrchního k nejhlubšímu spánku. Dochází při ní k tělesné regeneraci a změně mozkové aktivity. V REM fázi mizí napětí svalů, zato intenzita mozkové činnosti a srdeční frekvence se pohybuje na úrovni bdělého stavu. Funguje však pouze hladké svalstvo a okohybné svaly. Někteří vědci nepovažují REM za spánek, ale za třetí stav existence. Tuto fázi charakterizují rychlé, nepravidelné pohyby očí pod zavřenými víčky a živé, emotivní sny, které mívají často nelogický charakter. Můžeme tak v nich rozebírat výsledky fotbalu se zeleným mužíčkem z Marsu nebo prožít románek s tchyní, aniž bychom s hrůzou uprchli.
Léčit příčinu, ne projevy
Zatímco chrápání a spánková apnoe mívají fyziologickou příčinu, s ostatními spánkovými poruchami je to složitější. Nespavost, nadměrná spavost, náměsíčnost, noční děsy a mluvení ze spaní jsou většinou druhotnými příznaky stresu, jiných psychických potíží nebo špatné životosprávy. Příčinou může být i působení různých léků, důsledek úrazu či nemoci.
Základní prevencí je dodržování správné spánkové hygieny: uléhat a vstávat v pravidelnou dobu a v souladu s biologickými hodinami, omezit alespoň večer příjem kofeinu a alkoholu, usínat v tiché, tmavé, chladné a vyvětrané místnosti, nepoužívat před spaním elektronická zařízení. Vhodné je také dodržování vlastních spánkových rituálů jako třeba četba knížky nebo poslech hudby před usnutím.
Ke stabilizaci spánkového cyklu může napomoci psychologická intervence (relaxační metody, techniky pro zvládání obtížných situací), případně bylinky: čaj na uklidnění z meduňky, levandule nebo kozlíku lékařského. Z volně prodejných léčiv je oblíbený „hormon spánku“ melatonin.
Léčba apnoe pomocí trvalého přetlaku v dýchacích cestách vypadá nepříjemně, ale skutečně pomáhá.
Až posledním prostředkem je pak léčba farmakologická, tu musí vždy doporučit lékař. Vhodně zvolené léky sice zajistí bezproblémové usnutí a dostatečnou délku spánku, neléčí však příčinu. Pokud ta přetrvává, účinnost prášků časem poklesne a nespavost se vrátí.
Věděli jste, že…
- ... člověk spí efektivněji než ostatní živočichové? V extrémním případě však dokáže nespat až deset dní.
- ... nejdelší REM fázi spánku má ptakopysk (57 %) a nejkratší delfín (2 %)?
- ... od starověku do 17. století bylo běžné spát nadvakrát? Lidé usínali po setmění, probudili se o půlnoci, několik hodin normálně fungovali a poté se opět uložili ke spánku až do svítání.
- ... „ranní ptáčata“ jsou více spokojená se životem a v průměru žijí déle? „Sovy“ častěji trpí depresemi.
- ... každý druhý Čech trpí nějakou poruchou spánku?
- ... každý šestý spáč chrápe? Intenzita chrápání může přesahovat 50 decibelů, což odpovídá třeba cyklu máchání v automatické pračce.
- ... nejvíce snižuje hladinu melatoninu modré světlo tabletů, počítačů a mobilů?
Probouzíte se ze šlofíku ospalí? Děláte to špatně
Jak usnout, když se vám hlavou honí myšlenky kvůli problému či důležité události
Může se vám hodit na Firmy.cz: Spánkové laboratoře
