Článek
První infarkt se u ženy v produktivním věku projevil ve chvíli, kdy byla s rodinou na dovolené, uvedla pro NBC 8 News. Z ničeho nic začala pociťovat intenzivní bolest na hrudi, bolest paží a dušnost. Protože ji to vyděsilo, zašla na místní pohotovost, kde jí sdělili, že je vše v pořádku.
Následující den se ale objevila ještě intenzivnější bolest na hrudi, která vystřelovala do obou rukou a krku. Bylo jí zle od žaludku, bolela ji čelist, a nakonec i zvracela. Na pohotovost se původně vracet nechtěla, ale protože tušila, že je něco velmi špatně, nakonec se tam přece jen vrátila.
Tam jí konečně udělali potřebná vyšetření, podle kterých jí diagnostikovali tzv. spontánní disekci koronární tepny (SCAD) – vzácný stav, při kterém došlo k oddělení malé části tkáně v jedné z tepen, které zajišťují průtok krve do srdce, uvádí American Heart Association. Tento stav může kromě jiného způsobit i srdeční záchvat, tedy přesně to, co potkalo Jennifer Halvasovou.
Dostala léky, které jí měly pomoci celkový stav zlepšit a zmírnit příznaky, a byla opět propuštěna. O týden později se ale objevilo vše znovu, a ona prodělala další infarkt.
Od obou případů aktuálně uběhlo už pět let. Jennifer Halvasová ale i tak musí stále brát léky – jinak by jí mohl hrozit další infarkt.
„Je velmi neobvyklé, aby se objevily dva infarkty takto brzy po sobě. Je ale pravda, že pokud se situace nevyřeší správně, mohou se problémy opakovat a eskalovat, pak se tedy mohou objevit dvě epizody během takto krátké chvíle,“ vysvětlila pro Woman’s Day kardioložka Nicole Weinbergová z kalifornské Santa Moniky.
Co je vůbec SCAD a jak se léčí?
„SCAD zahrnuje oddělení malé části ve stěně tepny. Často do tepny ani neumisťujeme stent (zdravotnický prostředek trubicovitého tvaru udržující průchodnost – pozn. red.), protože by se mohla stěna ještě více narušit,“ popisuje Jennifer Haytheová, ředitelka ženského centra pro kardiovaskulární zdraví na Columbia University Irving Medical Center.
„Někdy se pacient jednoduše nechá být, což ale může znamenat riziko dalšího infarktu,“ dodává.
SCAD nejčastěji postihuje ženy kolem čtyřiceti až padesáti let věku, podle některých odborníků s tím bývá spojena i „výrazná hormonální složka“.
SCAD bývá často těžko rozpoznatelná, jelikož ženy, které postihuje, bývají jinak zcela zdravé. „Ani lékař tak není ‚varován‘, že by pacientovi mohl hrozit podobný problém,“ vysvětluje Haytheová.
