Článek
Nepříjemnými tělesnými projevy a jejich základními příčinami se zabývají vědci z různých koutů světa již řadu let. Čím více zjistí, tím lépe mohou určit, jak daným problémům předcházet a jak je řešit, když už nastanou.
Jedno z posledních bádání provedli britští vědci, výsledky jejich snažení uveřejnil server Daily Mail.
Třes rukou
Když většina lidí natáhne ruce před sebe, zaznamená i v klidovém režimu jemný třes, který ale není nijak nebezpečný. "Jemný třes je u člověka naprosto normální, má ho každý," vysvětluje neurolog Raj Kapoor.
Míra třesu, jak ji zaznamenáme, je pak ovlivněna hned několika faktory. Vliv na něj může mít nedostatek spánku, velký stres, nebo nárazový přísun adrenalinu, často také velké množství kofeinu.
Třesavku rukou může podle neurologa Nicka Silvera z The Walton Centre v Liverpoolu způsobit i užívání některých inhalátorů na astma. I když se neví, proč tomu tak přesně je, lékaři předpokládají, že tyto inhalátory působí podobně jako drogy, stimulanty. V takových případech ale mnohdy nejde o nic vážného a situace se nemusí nijak řešit.
Svalový třes paží
Na rozdíl od jemného třesu rukou dochází k třesu paže většinou ve chvíli, kdy je natažená nebo nějak namáhaná (když nesete hrnek, čtete noviny nebo knihu atd.). Jakmile je paže v klidu, třes většinou ustane. Tento stav je odborníky označován jako esenciální tremor (třes), neúmyslný svalový pohyb. Může se vyskytovat v jakémkoli věku.
Třes je většinou způsoben špatnou informací v mozkové oblasti, která řídí pohyb svalstva. Příčiny mohou být různé. Neurologické poruchy, různé podněty - prochladnutí, otrava organismu, stres aj. Mohou jej však vyvolávat i některé léky (kortikosteroidy, amfetaminy).
Třes se vyléčit nedá, mohou se ale nasadit léky na zmírnění, např. betablokátory.
Trhavé záškuby nohou
Nárazové záškuby nohou, především při odpočinku či spánku, mohou být příznakem tzv. periodického pohybu končetin. V takovém případě dochází k záškubům opakovaně a rytmicky, což dokáže velmi narušit kvalitu spánku - lidé se často v noci probouzejí.
Podle doktora Silvera mohou zmiňovaný stav pomoci řešit prášky proti bolesti, i když zatím ještě vědci přesně nezjistili, jaká složka léku konkrétně pomáhá. Jednou z možných příčin záškubů může být nedostatek železa. Pokud tedy budou potíže přetrvávat, je lepší nechat si udělat podrobné vyšetření krve.
Svalové stahy v obličeji
Pokud vás někdy trápí svalové stahy na jedné straně obličeje, může jít o tzv. hemifaciální spazmus (poruchu hybnosti), vysvětluje doktor Kapoor.
Ten se může nejprve projevovat křečí v okolí oka, následně může přejít až do oblasti líce. Postihuje muže i ženy, častěji se podle odborníků projevuje v levé části obličeje.
Přesná příčina není zatím přesně známa. Lékaři mají za to, že stav vyvolává podráždění lícního nervu, například nadměrným tlakem.
Příznaky se mohou zhoršovat při únavě či stresu. I když se nemusí jednat o nic závažnějšího, při častějším výskytu je vhodné navštívit neurologa, který doporučí případné vyšetření. Při postižení lícního nervu je řešením operace nebo také alternativní druhy léčby pomocí masáží či hypnoterapie.
Záškuby očního víčka
Především u lidí pracujících dlouhou dobu na počítači může docházet v rámci přepracování a nadměrné zátěže očí k záškubům v oblasti víček. Převážně tak výskyt neznačí nic závažnějšího než právě únavu. Někdy mohou být důvodem i špatně zvolené brýle.
Tiky v oblasti očních víček častěji postihují jedince s chronickou migrénou. Pro úlevu mnohdy stačí dělat si přestávky a odcházet na chvíli během dne od počítače, případně nosit brýle.
Svalový třes po cvičení
Po namáhavějším cvičení nás může "přepadnout" tzv. fascikulace, neboli samovolné záškuby svalových vláken. K těm dochází buď už během cvičení, nebo bezprostředně po ukončení nadměrné námahy.
Podle lékaře Rogera Hendersona je mnoho příčin zatím nejasných, jeden z faktorů už ale znám je. Jde o kyselinu mléčnou, která se jako odpadní produkt hromadí ve svalech během probíhajícího cvičení. Její nadměrné množství může být příčinou, proč sebou svaly náhodně "škubou", i když už nejsou namáhány.
Dochází-li k takovému jevu častěji, doporučuje Henderson omezit zátěžové cvičení "postižené" oblasti, a to minimálně na 48 hodin, kdy by se měly svaly dostat zpět do normálu.
