V zimě se osvědčí kořenová zelenina

Mrkev je cenná zejména pro vysoký obsah karotenů, vlákniny a lecitinu. Doporučená denní dávka činí 100 až 200 gramů. Měla by však být velmi jemně nastrouhaná nebo krátce povařená.

Tato zelenina se osvědčila při šerosleposti, v jaterní a žlučníkové dietě, prospívá žaludku i střevům a působí močopudně. V neposlední řadě se jí připisuje vliv na likvidaci volných radikálů, které mají na svědomí vznik některých zákeřných chorob.

Mrkev je třeba oškrábat a odstranit její horní část, kde by mohly být zbytky škodlivých pesticidů. Kdo nemá rád mrkev samotnou, může ji nápaditě kombinovat s jinými druhy zeleniny nebo ovoce.

Celer bulvový a řapíkatý bychom měli do svého jídelníčku zařazovat zejména proto, že pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a přispívá k udržování krevního tlaku v žádoucím rozmezí. Má dobrý vliv na trávení, zvyšuje vylučování moče a také prokrvování pohlavních orgánů, díky čemuž mu byly odjakživa připisovány afrodiziakální účinky.

Je zdrojem draslíku, vitamínu C a vlákniny. Pro nízký energetický obsah představuje celer výbornou součást redukčních diet. Ostrou chuť snižuje přídavek mrkvové a citrónové šťávy.

Petržel vyniká zejména vysokým obsahem manganu ve svém kořeni. Tato látka je velmi důležitá pro zdraví kostí. Kousek jí proto nezapomeneme přidat nejen do polévek, ale také zeleninových salátů, různých dresinků a pomazánek. Nať je bohatá na vitamín C, vápník a flavonoidy, proto jedna až dvě lžíce denně jsou našemu organismu jenom ku prospěchu.

Červená řepa ovlivňuje pružnost cév a prospívá játrům i žaludku, zlepšuje činnost střev, ledvin a tvorbu žluče. Rovněž se o ní tvrdí, že brání vzniku zhoubných nádorových onemocnění. Naši dávní předkové věřili v její léčivé účinky při bolesti hlavy a zubů. Vysoký obsah draslíku se při pravidelné konzumaci projeví také na dobré činnosti nervové soustavy. Protože zásobuje tělo radou vitamínů, posiluje imunitní systém.

Pro vysoký obsah kyseliny šťavelové však není dobré sníst červené řepy více než 200 gramů denně. Čerstvě uvařená je z hlediska využití všech zdraví prospěšných látek lepší než syrová. Není třeba se ničeho obávat, objeví-li se po jejím požití narůžovělá moč nebo stolice. Důvodem je neškodné barvivo betakyanin, které náš organismus nezpracuje.