Článek
"Ke zvláštním zimním úrazům páteře patří např. zlomeniny obratlů způsobené uklouznutím a pádem na zledovatělý chodník," vysvětluje přední český operatér páteří neurochirurg doktor Jiří Chrobok z pražské Nemocnice Na Homolce. Podle něj ze všech poranění páteře je čtvrtina v krční oblasti a zbylá v hrudní a bederní. "Bohužel nejvíce pak při lyžování, sáňkování a bobování," říká doktor Chrobok.
Zachránil ho kuchař
Pan Stanislav je náruživý cyklista a lyžař. Na sjezdovkách byl jako doma a nikdy se mu nic nestalo. Sjížděl i ty nejkrkolomnější svahy. "Jednou jsem jel v Krkonoších po lesní cestě. Skončil les a přišla louka. Měl jsem trochu špatné brýle. Najednou jsem přejel nějakou úžlabinu a spadl na záda do potoka. Tušil jsem, že mám poraněnou páteř," vypráví pan Stanislav. Podařilo se mu vylézt z potoka. Několik hodin se plazil ve sněhu asi 500 m a přitom volal o pomoc. Byla už tma. Náhodou ho slyšel kuchař z jedné chaty, který si šel ven zakouřit. "Nebýt jeho, kdo ví, jak bych dopadl."
Pak už šlo všechno rychle. Lékaři mu kromě poranění páteře zjistili i omrzlá kolena. Na Homolce ho ale vrátili do života. Po roční rehabilitaci opět stoupl na lyže. "A už mám za sebou desítky kilometrů na běžkách. Ale dávám si mnohem větší pozor," uzavírá pan Stanislav.
Mnozí takové štěstí nemají
Doktor Chrobok tvrdí, že mnozí sportovci nebo rekreační lyžaři, kteří se zraní, takové nemají. Pan Stanislav neměl totiž poraněnou míchu. "Když se přeruší mícha, i současná medicína kapituluje. Pacient v lepším případě skončí na invalidním vozíku, v horším není sám schopen se v ničem o sebe postarat," říká.
I když se v ČR zkouší léčba přerušené míchy pomocí kmenových buněk, bude ještě dlouho trvat, než se zaznamenají první úspěchy. Vyléčit přerušenou míchu zatím neumí nikdo na světě. "Nejde ale jen o lyžování, při němž se nejčastěji poraní horní část bederní páteře. Nebezpečné jsou i pády při bruslení, zejména na záda, kdy se poškodí hrudní páteř a může dojít také k porušení míchy," vysvětluje.
Dodává, že starší pánové se mnohdy chtějí ukázat před mladými děvčaty a na horách na lyžích doslova dělají divy. Přitom jejich kosti už nejsou tak pevné jako za mlada, protože po šedesátce dochází k úbytku kostní hmoty, tzv. osteoporóze. Kost je řidší a náchylnější ke zlomenině. To se samozřejmě týká i obratlů v páteři.
Vždy se připoutat
Poškození páteře je velmi časté i při autonehodách. Na zledovatělé vozovce řidič mnohdy nezvládne řízení, následuje náraz a švihové poranění páteře. Pásy sníží riziko poranění hlavy, páteře, hrudníku i končetin o 50 až 83 % a u vzadu sedících pasažérů o 17 až 58 %. Někdy se stane, že se auto převrátí, cestující spadnou na hlavu a zlomí si horní krční obratle. Následky bývají fatální - kvůli poškození míchy ztráta hybnosti. Je to nejkrutější daň nejen za autonehodu, ale i za úraz při zimních radovánkách.
První pomoc by měla být velmi citlivá a do příjezdu lékaře je lepší s pacientem nepohybovat. "To ale neznamená, že zraněnému nemáme pomáhat vůbec. Někdy mu včasná pomoc zachrání život. Zvlášť když jsou poraněny první tři krční obratle. Tehdy je zpravidla vyřazena bránice a člověk může umřít udušením. Proto mu musíme poskytnout dýchání z úst do úst," říká doktor Chrobok. Nabádá k tomu, abychom v zimě při jakémkoli sportu i jízdě automobilem nepřeceňovali své síly.
| Když se poraní mícha |
| * Nad 4. krčním obratlem: ztráta hybnosti všech končetin, člověk není schopen samostatného dýchání. Jen umělá plicní ventilace poskytnutá do pěti minut zachrání život, hybnost už ne. |
| * U 5. krčního obratle: většinou je poškozena funkce deltového svalu, člověk nedokáže zvednout ani ramena. |
| * U 6. krčního obratle: ztráta hybnosti ramen, postižený neohne ruku ani jinak se nehýbá. |
| * U 7. krčního obratle: pacient je pouze schopen zvednout paži a ohýbat ruce v loktech. |
| * Na přechodu krční a hrudní páteře: lze natáhnout ruku v lokti, ale schopnost ruky je omezena. |
| * U hrudní páteře: postižení míchy je zde nejčastější - lidé ochrnou na dolní polovinu těla a jsou odkázáni na invalidní vozík. |
| * Poranění na úrovni prvního bederního obratle: zde končí mícha. Při jejím porušení má pacient ochrnuty dolní končetiny a porušenu funkci svěračů, tedy neovládá močení ani stolici. |
| * U druhého bederního obratle: částečně jsou poškozeny funkce dolních končetin, člověk není schopen stát a chodit, má omezenou funkci svěračů. |
| * U nižších bederních oblastí: poškozeny jsou nervy dolních končetin a svěračů. |
| První pomoc |
| * Pokud je zraněný při vědomí, položte mu otázky, zda má bolesti v páteři, zda cítí ruce, nohy a může s nimi pohnout. |
| * Držte jeho hlavu mezi dvěma dlaněmi a tělo zvedejte i přenášejte, jako by to byl jeden neohebný kus. Provádět by to měly alespoň čtyři osoby. |
| * Transport nejlépe na rovném, tvrdém lehátku. |
| * Je-li podezření na zlomeninu krčního obratle a máte-li možnost, nasaďte krční límec, který neutiskuje žíly. |
Léčba dříve a nyní
Už lékaři ve starověkém Egyptě 3000 let př. n. l. znali následky poranění míchy a páteře. Hypokrates navrhl napravení páteře za pomoci tahu a tlaku.
Dnes se léčí úrazy moderními operacemi v šestnácti centrech v ČR. Pokud je třeba, lze obratle nahradit implantáty. Jsou i pokusy, zatím neúspěšné, o léčbu poruchy míchy kmenovými buňkami.
