Článek
"U nás se loni udělalo 652 angioplastik, tedy roztažení ucpané cévy stentem (kovová výztuž - pozn. aut.) na milión obyvatel. Je to nejvíc na světě. V sousedním Německu je to 217, v Rakousku 144 a v bohatém Švýcarsku 157," sdělil přednosta.
Dodal, že České republice patří toto přední místo díky perfektně vybudovanému systému včasnosti léčby. Po celé republice je 22 katetrizačních pracovišť, která poskytují angioplastiku nepřetržitě. Díky tomu se pacient dostane na specializované pracoviště v co nejkratší době a je mu poskytnutá nejmodernější léčba.
Vyřazují malé nemocnice
V České republice se nyní nově uplatňuje nový systém. Když sanitka přijede k pacientovi, natočí mu EKG a pošle do katetrizačního centra, kde ho lékař vyhodnotí. Má-li infarkt, veze se rovnou na toto pracoviště. Dříve byl pacient nejprve přivezen do nejbližší nemocnice, kde mu bylo EKG natočeno, a pak teprve putoval do specializovaného zařízení. Tím se ztrácel čas.
"Už neplatí, že pacient s akutním infarktem patří do nejbližší nemocnice. Ten patří na nejbližší katetrizační sál a míjí svou spádovou nemocnici. Bourá se tak staré dogma odvozu do nejbližší nemocnice," soudí doktor Michael Želízko, vedoucí oddělení invazivní kardiologie uvedené kliniky.
Lékaři tak dál chtějí zkrátit čas na minimum. Ten hraje rozhodující roli pro záchranu nejen srdce pacienta, ale především jeho mozku, který odumírá dřív. Proto se využívá nejmodernější technika, která je však velmi drahá.
Nejvíc času ztrácí postižený
Docent Kautzner řekl, že rozhodující ztráty času vznikají u samotného pacienta. "Pokud typická bolest na hrudi trvá déle než 20 minut, je pravděpodobnost infarktu vysoká. Je nutné okamžitě volat záchrannou službu," řekl přednosta. Pacient by se měl rozhodnout do 30 minut, v běžné praxi to ale trvá déle než dvě hodiny.
Stanovení diagnózy a transport nemocného od zavolání záchranné služby až po příjezd na pracoviště angioplastiky netrvá déle než 45 až 60 minut a vlastní lékařský zákrok půl hodiny. Při něm je mu zprůchodněna ucpaná tepna krevní sraženinou.
"Loni jsme z 12 000 pacientů s akutním infarktem léčili touto metodou více než 55 procent. V zemích bývalé západní Evropy je to méně než 30 procent a ve Velké Británii dokonce 10 procent. Na mezinárodních konferencích je Česká republika dávána za vzor v organizaci péče o nemocné s akutním infarktem myokardu," uvedl Kautzner.
Petr Tomáš ze záchranné služby pak připomenul, že důležitá je i první pomoc, kterou mohou poskytnout nejbližší postiženého pacienta. "Mnohdy se setkáváme s tím, že dospělí tuto pomoc poskytnout neumí, ale děti ano. Je to už výsledek lepší výchovy k první pomoci ve školách," vysvětlil Tomáš.
