V dětské prevenci jsme světoví

"Dětský lékař navštíví novorozence do 48 hodin po propuštění z porodnice a v Evropě je to v průměru do 14 dní. I proto máme tak nízkou úmrtnost dětí do jednoho roku. Dokážeme totiž velice záhy rozpoznat i drobné potíže dětí," vysvětluje dětská lékařka z Prahy doktorka Hana Cabrnochová.

"Lékař zná rodinné prostředí dítěte, a to dělá skutečně hodně. Dokáže odhadnout, jak bude o něj pečováno, jaké bude mít materiální zázemí."

Doktorka Cabrnochová říká, že české maminky přišly na to, jak výhodné je kojení pro budoucí zdraví dítěte, protože zvyšuje jeho obranyschopnost vůči nemocím.

"Stoupá počet dětí, kteří jsou kojeny do půl roku, a to je nesmírně pozitivní. Od půl roku už by kojenec měl dostávat jiné příkrmy. Není ale již výjimkou, že děti jsou kojeny do jednoho roku, ba i déle. Mám v péči dítě, jehož maminka porodila nedávno další. Prvnímu je už rok a půl a matka kojí obě. Dříve bylo kojení do roku úplnou raritou. Dnes je to téměř běžné."

V prvním roce života mají devětkrát hrazenu preventivní prohlídku, která se pak v pravidelných intervalech opakuje až do 18 let. "Na prevenci děti bez problému docházejí. Možná je to i tím, že pediatři jim posílají na vyšetření pozvánky a rodiče se postarají o to, aby na prohlídku šly," říká doktorka Cabrnochová. "Pokud se stane a dítě nepřijde, snažíme se zajistit nápravu."

První prohlídku u zubního lékaře by mělo absolvovat už batole ve dvou letech. Včasným ošetřením počínajícího kazu se ochrání před bolestí a strachem z další návštěvy ordinace. Nikdy bychom také neměli ve společnosti dítěte hovořit o negativních zkušenostech s ošetřením chrupu. To je nejlepší cesta k tomu, aby se dítě zubaře bálo.

Říká se, že co je dobré není zdravé a naopak. Ale není to pravda. Zdravé vaření spočívá ve zdravé přípravě takových jídel, které mají děti rády. Chybou je, když pro ně připravujeme jídla odděleně od našeho jídelníčku. Měly by jíst stejné pokrmy, ale dospělí si mohou dopřát více soli a koření.

V dětském jídelníčku by už od mládí neměly chybět ryby, zejména mořské, protože obsahují potřebný jód, bílé maso (například drůbež, králík), ale i sójové výrobky a luštěniny. Nevhodné jsou uzeniny, dorty a jiné sladkosti.

Je velkým omylem vyhrožovat dítěti jídlem a nutit ho dojídat, když už nechce. Když řekne, že má dost, do jídla ho už nenutíme. Dítě by také mělo mít pravidelnost ve stravě, stejně jako ve spánku, při hrách i odpočinku.

Už při narození dítě dostane Očkovací průkaz dítěte a mladistvého. Jeho součástí jsou i informace pro rodiče. V nich najdeme nejen, jak se má dítě vyvíjet, ale i jakou výšku a váhu by v určitém svém věku mělo mít. Součástí útlé brožurky jsou také zásady první pomoci, například při horečce, úrazu, krvácení z nosu.

K prevenci patří také vysvětlit dorůstajícím dětem škodlivost kouření, alkoholu a drog. Názory lékařů, kdy o tom začít mluvit, se různí. Zdá se ale, že optimální věk je kolem 12 let. Pokud to neuděláme my, seznámí je s jejich praktickými účinky parta, do které se děti dostanou.

Stejně tak je to i s poučením o sexu. Podle výzkumu mají děti za to, že je dobré zahájit sexuální život asi v 16 letech. A měli by to být opět rodiče, kteří jim podají informace.

Jestliže dítě získá zdravé návyky, nese si je do života a je pro něj samozřejmostí pečovat o své zdraví.

O škodlivosti kouření všichni víme, někteří kuřáci však svojí vášni holdují i doma. Nejenže se tak dítě stává pasivním kuřákem, ale rodiče, kteří kouří, jsou mu v tomto směru vzorem. Děti zpravidla začínají kouřit už ve 13 letech. Jak se kouření podepíše na jejich zdraví, je zcela jasné.