Článek
„Nejčastěji diagnostikujeme nádory do jednoho centimetru. Je důležité, aby neměly ještě invazivní růst a neprorůstaly do okolí. V takovém případě je prognóza skvělá, pětileté přežití u těchto žen je téměř stoprocentní,“ řekla Novinkám vedoucí lékařka mamografického centra ve Fakultní nemocnici Bulovka Lívia Večeřová, podle které se daří takto malé nádory odhalit především díky pravidelným preventivním prohlídkám.
Po pěti letech se člověk s diagnózou rakoviny považuje za vyléčeného a riziko spojené s nálezem za zažehnané.
V současnosti vyhodnocení mamografických snímků provádějí dva lékaři nezávisle na sobě, aby se tím snížilo riziko přehlédnutí nebezpečného nálezu. „Lékař by měl mít dostatečnou praxi, ročně musí odečíst nejméně 5000 mamografických snímků,“ uvedla Večeřová.
Po prodělání covidu se některým ženám vrátila rakovina prsu
Druhý lékař by měl být ještě zkušenější a měl by postřehnout to, co nevidí první. „Tím se eliminují chyby z nepozornosti,“ dodala.
Při vyhodnocování mamografických snímků se musí lékaři spolehnout na vlastní zrak.
Ani přes dvojitou kontrolu však nelze zaručit, že se lékařům podaří odhalit vše. „Jsou nádorové změny, které jsou schované ve žláze, i sebelepší diagnostik je nepopíše, protože je nevidí,“ vysvětluje lékařka.
Aktuálně se proto schopnost testu odhalit nález pohybuje okolo 83 procent.
Mamografický snímek vyhodnotí během milisekund
Právě s vyhodnocováním mamografických snímků může lékařům pomoci umělá inteligence. Na rozdíl od člověka u ní opadá chybovost z důvodu únavy a přepracování, technologie navíc dokáže vyhodnocovat snímky v řádu milisekund a zobrazit je lékaři přímo na počítači.
Na rozdíl od lidského oka dokáže umělá inteligence odhalit i těžko rozpoznatelné nálezy.
„Umělá inteligence na snímku zobrazuje suspektní mapy, ty podrobuje ještě dalšímu zkoumání a na základě toho vyhodnotí, jestli se jedná o zhoubný, či nezhoubný nádor a nakolik procent si je jistá,“ vysvětlila Lucie Slavíčková, vedoucí týmu umělé inteligence a pokročilé datové analytiky ze společnosti Trask. Právě ta Bulovce systém umělé inteligence pro mamografické vyšetření navrhla.
Tři důležité věci, které by ženy nad 45 let neměly podceňovat
Technologie dokáže popsat i útvary či anomálie, které jsou pouhým okem těžko rozpoznatelné. I díky tomu se úspěšnost odhalení nálezu za pomoci umělé inteligence zvyšuje na 90 procent. Práce lékaře je však i nadále klíčová.
„Systém například vyhodnotí jako nezhoubný nález i cysty. Na lékaři pak je, aby vyhodnotil, jaký typ nezhoubného nálezu to je,“ uvedla Slavíčková.
Umělá inteligence vyhodnocuje snímky na základě strojového učení.
Podle Slavíčkové se systém neustále zdokonaluje díky strojovému učení, své hodnocení totiž neustále zpřesňuje na základě zkušeností z předchozích snímků.
Systém je aktuálně natrénován na milion snímků, které poskytla akademická zařízení. Data se do systému dostávají v anonymizované podobě a lékař je pak dokáže s pacientem spárovat na základě unikátního identifikátoru.
Podle Lívie Večeřové má umělá inteligence ve zdravotnictví skvělou budoucnost. „Proces vyhodnocování bude bezpečnější a zkrátí se také jeho doba. Časem se může ušetřit personál, kterého ve zdravotnictví ubývá, takže si myslím, že umělá inteligence ve spojení s člověkem je to nejlepší, co v budoucnosti ve zdravotnictví můžeme mít,“ dodala.
Genomové testování nádoru pomáhá přesně zacílit léčbu, část žen ho má zdarma
Pomoc umělé inteligence během lékařských vyšetření se již běžně využívá ve Spojených státech a postupně se dostává do Evropy. Bulovka je prvním nemocničním zařízením v Česku, která ji v mamografii využije. Do plného provozu měla být uvedena na přelomu září a října roku 2021. K tomu nakonec nedošlo.
Projekt byl ukončen, neboť se forma hodlá věnovat jiným odvětvím, které jí lépe zapadají od její obchodní strategie. „Věříme, že AI bude mít velký přínos a význam v řadě oblastí včetně zdravotnictví, a nevylučujeme proto, že v budoucnu se k tomuto nebo podobnému záměru můžeme opět vrátit,“ uvedla Lenka Mansour, šéfka komunikace společnosti Trask.
Riziko vzniku nádoru prsu se i u zdravých žen pohybuje okolo 10 až 12 procent.
Riziko vzniku nádoru prsu se u žen, které nemají k rakovině vrozené predispozice, pohybuje kolem 10 až 12 procent. S věkem se riziko zvyšuje. V Česku je preventivní mamografické vyšetření prsu doporučované ženám jakéhokoliv věku, od 45. roku života mají potom nárok na screening placený pojišťovnou jednou za dva roky.
Mamografický screening, který v Česku probíhá od roku 2002, je podle lékařky Večeřové důležitý zejména u seniorek, které často přicházely na vyšetření pozdě.
„Přišly jen, když jim internista našel nějakou bulku v prsu nebo náhodně sousedka zmínila něco a ony si ve výstřihu našly už změněnou barvu kůže. Tam už je prognóza do budoucna velmi špatná,“ uvedla.
Pozn. redakce: Článek jsme aktualizovali o vyjádření firmy Trask, že projekt byl firmou ukončen.
