Článek
Únor loňského roku - sedmnáctiletý Pavel je přesvědčený, že musí kvůli nešťastné lásce skoncovat se životem. Pokus o sebevraždu oběšením mu však nevyšel.
„Diagnóza zněla: hypoxicko-ischemická encefalopatie po strangulaci,“ vysvětluje MUDr. Jan Podojil z dětské léčebny Vesna v Janských Lázních, kde se mladík od té doby již několikrát léčil. Jinými slovy - kvůli nedokrvenému mozku mu odumřely buňky centrální nervové tkáně.
„Šlo o dlouhodobou záležitost, protože postižení nervového systému bylo skutečně výrazné. Museli jsme mu naordinovat i dvakrát denně individuální fyzioterapie, což je nestandardní postup. V těchto případech pracujeme také s rodiči, radíme jim, ať nepřemýšlejí a nepátrají po tom, co bude a jak by to bylo.“ Se sebevrahy mají ve Vesně již zkušenosti, naštěstí jde zatím spíš o výjimky.
Ač Vesna vypadá jako velký horský hotel, v pohodě se po ní pohybují i malí imobilní pacienti.
Kvůli vyššímu dětskému věku, jako třeba právě u Pavla, uvažují o novém koncepčním řešení. Aby totiž pacienti po dosažení osmnácti let nemuseli přecházet mezi dospělé. Proto chtějí posunout hranici na 25 roků.
Blahodárná Vesna
Tato dětská lázeňská léčebna stojící na začátku Rudolfova údolí v klidném přírodním prostředí zaujme na první pohled vysloveně horským rázem. Jedno z nejmodernějších a nejznámějších zařízení tohoto druhu u nás má kapacitu 329 lůžek pro malé pacienty a jejich dospělý doprovod.
Sedm pater soustřeďuje všechny složky léčebné péče v jediném objektu. Sedm lůžkových oddělení podle věku, dvě rehabilitační, základní a mateřskou školu, komplex kluboven pro zájmovou činnost, moderní tělocvičnu, termální bazén se zvedacím dnem i kino. Bezbariérové řešení a vnitřní vybavení poskytuje komfort také imobilním dětem.
Vesna, v minulosti vyhlášená především svými výsledky v léčbě dětské mozkové obrny, se specializuje nejen na neurologické obtíže, ale také pomáhá po složitých ortopedických operacích, úrazech, polytraumatech. Umějí tu rovněž stabilizovat malé pacienty po onkologické léčbě. Čistá příroda i zdravé ovzduší pomáhají při řešení respiračních problémů a obecně narůstajícího počtu alergických onemocnění.
Ve Vesně poskytují péči dětem od tří do 18 let, dokážou však pracovat i s ročními mrňousy. V případě mozkové obrny totiž obzvlášť platí, čím dřív se zahájí lázeňská léčba, tím lépe.
Zatímco loni se projevil značný propad v počtu přijatých pacientů v rámci komplexní lázeňské péče nastartované již v roce 2012, letos jich léčili o 28 % více než před rokem. Vesna znovu nabírá dech. Pro laika je proto nepochopitelné, že v tak skvěle vybaveném, dobře fungujícím komplexu dlouhodobě hledají pediatry a odborníky na rehabilitaci a cvičení.
Odborný léčebný ústav
Tento statut (OLÚ) získaly Janské Lázně vloni. V podstatě znamená, že naplňují materiální a personální vybavení, které je v porovnání s lázněmi náročnější - ty však zase musí disponovat přírodním léčebným zdrojem. Janské Lázně nabízejí obojí, proto jsou lázněmi i OLÚ. Zdejší minerální teplou vodu, vhodnou jen k zevnímu použití, vyvádějí z pramene vrtem přímo pod bazénem v léčebně Lázeňský dům. Napouští se i do van pro koupele a čerpá ji také Vesna.
„Letos vrátíme do provozu lázeňské domy Evropa a Réva ležící pár minut od centra, s kapacitou 55 a 77 lůžek,“ říká Rudolf Bubla, nový ředitel Janských Lázní, který má spoustu plánů, jak lokalitu atraktivně oživit.
„Také v části pro dospělé nabízíme odbornou péči na vysoké úrovni, nicméně v dalších návazných oblastech stále existují rezervy. V léčebných programech se budeme ještě více specializovat, zkusíme být synonymem pro jejich špičku doma a v zahraničí. Měnit kvalitu ubytování i poskytovaných služeb, doplnit rehabilitační bazén o wellness centrum. Postupně upravíme i způsob využití našich budov, více se otevřeme veřejnosti, přivedeme k nám život. Změny by měly být vidět ještě letos.“
Chce sem také nalákat klientelu kvitující propojení lázeňských procedur, parádního nového aquacentra a zároveň zdejší vstupní brány do jednoho z největších a nejmodernějších lyžařských resortů v Krkonoších.
Ze záchytného parkoviště kousek nad centrem města se totiž dostanete kabinkovou lanovkou na Černou horu, odkud vede téměř 40 kilometrů kvalitních sjezdovek. Proto v nabídce tohoto malebného místa s panoramatem romantické horské scenérie najdete i několikadenní ozdravně-relaxační programy.
Aquacentrum potěší nejen lázeňské pacienty, ale i veřejnost pěkným bazénem a prostornou vířivkou.
„Bohužel na příkladu uzavřeného objektu Bellevue je vidět negativní dopad starého privatizačního projektu. Táhne se to již dvacet let a my nemůžeme s péčí řádného hospodáře aktualizovat naše majetkové potřeby. V dalším rozvoji by nám pomohlo jeho zrušení,“ nastiňuje zdejší problematiku inženýr Bubla.
Vyřazené popáleniny
Zdejší lázně nebyly známé jen díky úspěšně řešeným případům dětské mozkové obrny. Vrcholu dosáhly také v jiném léčebně-rehabilitačním odvětví. Jenže s tím pořádně zamával nový Indikační seznam, který nabyl účinnosti od října 2012.
„Škoda, že nás vyřadil z kategorie popálenin. Disponujeme nejen potřebnými přístroji, ale hlavně patřičnými zkušenostmi. Dokonce se nám podařilo zachránit končetiny určené k amputaci, prokrvit je a oživit,“ povzdychne si primářka léčebny pro dospělé MUDr. Zuzana Fibichová, která zde působí 20 let.
Důvod? Prý jde o kožní onemocnění a k jeho léčbě nemají vhodný vodní sirný zdroj.
Do šesti roků má malý pacient nárok na pojišťovnou hrazený doprovod rodiče. Od tohoto věku buď jede do lázní sám, nebo si máma či táta pobyt částečně zaplatí.
Naopak tolik diskutovaná vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 267/2012 Sb. jim umožnila přijímat pacienty s respiračními nemocemi.
„Zaznamenáváme na tomto poli velké úspěchy, protože naši fyzioterapeuti skutečně naučí správně dýchat. Klienti jsou nejen spokojení, ale doslova nadšení,“ říká paní primářka.
Zázračná voda a Janské Lázně
Podle pověstí objevil zdejší termální prameny Jan z Chockova v roce 1006. Zřejmě na ně však později narazili hledači zlata a stříbra. Voda byla považována za zázračnou, což „propagoval“ ve svých cestopisech dokonce papež Pius II., který se v ní roku 1451 vykoupal. Sláva přírodního zdroje pod Černou horou se v 16. století rozšířila po celých Čechách a do Slezska. Kvůli přicházejícím procesím tu pak dokonce postavili i krčmu. Ovšem o vznik skutečných lázní se zasloužil až Jan Adolf Schwarzenberk, který nechal vybudovat u pramenů první lázeňskou budovu (1675) a vypracovat učené pojednání o zřídle. Za pouhých deset let k místu přibyl ještě mlýn a 22 domů.
Po staletí se v Janských Lázních léčila nejrůznější onemocnění. K zásadnímu zvratu došlo v r. 1935, kdy zde otevřeli první evropskou léčebnu zabývající se následky po obrnách, zejména po dětské. Za vzor jim tehdy posloužily lázně Warm Springs v USA s podobným složením termální minerální vody.
„Práce s postiženými mě naučila, že se dá kvalitně žít i s vážným handicapem,“ dodává na závěr s pokorou.
