Už nikdy nesmyslnou dietu, která vede jen k dočasnému zhubnutí

Ale žít se dá opravdu i bez huntování těla a psychiky „osvědčenými“ a „tentokrát opravdu zaručenými“ zásahy do životosprávy, a to navzdory pohodlnému životu, jaký díky pokroku civilizace vedeme.

Živoucím důkazem je i čtyřicetiletá Jitka. Po porodu dcery před osmnácti lety se dostala při svých 165 centimetrech na 69 kilogramů. Vadilo jí to. „Neměla jsem žádný pohyb, a také jsem s Terezkou chodila odpoledne spát,“ vzpomíná dnes štíhlá žena, která si při sedavém zaměstnání udržuje 57 kg a přitom netrpí hlady.

Jí pravidelně, snaží se, aby jídlo odpovídalo zásadám zdravé výživy, což se jí ne vždy prý daří, a dvakrát týdně cvičí. Chodí na p-class a bodystyling, tedy posilovací cvičení s dvacetiminutovým aerobním začátkem.

„Nejsem ale svatá,“ přiznává. Občas se prý i její váha zakymácí, protože Jitka miluje pečivo z bílé mouky a také ořechy. Někdy prostě zamění celozrnný chléb za bílé, nadýchané houstičky a rohlíky, jindy neodolá nabízenému zákusku a chlebíčku. „A někdy, ale ne často, spořádám balíček arašídů,“ směje se.

Jakmile však váha ukazuje o dvě kila víc, okamžitě se zřekne milovaných dobrot a do tří týdnů už zase dopne kalhoty i sukni velikosti 38-40.

Takto se drží už deset let a je pro mne vzorem ženy, která si nekazí radost ze života záchvaty přejídání a následných diet. „Žádnou bych nevydržela, proto raději pravidelně cvičím. Někdy o víkendu vytáhnu kolečkové brusle, kolo nebo jdu plavat,“ říká a dodává: „Nenutím se do ničeho, vážně mě takový životní styl baví.“

Jitku jsem si vybavila při čtení knížky Stop hubnutí bez blbnutí od MUDr. Igora Bukovského. Napadlo mě, že by z ní pan doktor z bratislavské ambulance klinické výživy - www.akv.sk  - měl radost. I proto, že Jitku její životní styl těší a není frustrovaná.

Tím pádem nemá problém odolávat kampaním obchodníků, lákajících slabší povahy na přebohatou nabídku zbytečných pamlsků v obchodech a na nepotřebné „podpůrné“ doplňky k hubnutí.

V každém případě by jí však lékař zpestřil jídelníček. Obohatil by její střídmost, spočívající ve snídaňové šunce a sýru cottage na celozrnném chlebu, o spoustu druhů zeleniny, koření, semínek, výrobků ze sóji a dalších zdraví prospěšných a chutných produktů.

A také by Jitce vysvětlil, že ořechy jsou velmi zdravé. Pravda, ne zrovna solené a konzumované po balíčcích. Sníme-li však pár kousků 20 minut před hlavním jídlem, chráníme se před zbytečným přejídáním.

„V místě, kde žaludek přechází do tenkého střeva, jsou speciální buňky - vycvičené ucítit tuk a ihned vyslat do mozku a žaludku signál, jenž potlačí hlad,“ píše autor a vysvětluje, že tím signálem je hormon cholecystokinin, který oznámí mozku, že žaludek už je plný.

„Tentýž hormon současně zpomalí pohyby a vyprazdňování žaludku a to je přesně to, co potřebujeme, abychom neměli za chvíli zase hlad. Několik ořechů nebo kousek hořké čokolády 20-30 minut před jídlem sníží i hladinu hormonu grelinu a my si můžeme sednout k jídlu bez hladu.“

Kniha vyvrací spoustu nesmyslů, jimiž nás prodavači diet oblbují. A také potvrzuje pravdivost starého přísloví: „Snídej sám, obědvej s přítelem a večeři dej nepříteli.“

„Jděte spát trochu hladoví a těšte se na snídani,“ radí odborník.

Správnou snídani naše tělo úžasně zpracuje, aniž bychom museli vyvinout víc námahy, než jakou vydáme dopolední běžnou činností, navíc bychom neměli mít hlad ještě čtyři hodiny.

Ještě i oběd, pokud není extrémně tučný, tělo zpracuje, obzvláště když si kancelářskou práci proložíme občasnými přestávkami spojenými s jakýmkoli druhem pohybu. Oběhnout budovu, vyjít po schodech nahoru, udělat si pár dřepů anebo mít po ruce gumovou stuhu a protahovat se s ní.

Hlavně nechoďme domů hladoví, což nás dovede rovnou k lednici. Kdo má dostatek vůle nepřehnat to, může zkusit podle rady odborníka kousek hořké čokolády pár minut před tím, než usedne ke stolu. A raději s někým než sami, člověk se zabaví a potravu do sebe nenahází za pár vteřin. Navíc je rychlé jedení nezdravé.

Večeři je dobré zahájit třeba zeleninovou polévkou nebo salátem, postačí i nakrájená zelenina. Poslouží i v mikrovlnce spařený šálek brokolice. Vláknina z takového předkrmu nám mimo jiné pomůže naplnit žaludek.

Na talíři by neměly chybět bílkoviny s nízkým obsahem tuku - fazolové chilli, tofu, cottage sýr, nízkotučný tvaroh, bez tuku připravené drůbeží maso nebo ryby bez oleje v rajské omáčce.

K bílkovinám patří i komplexní sacharidy - celozrnný knäckebrot, celozrnné pečivo a těstoviny, naturální rýže.

Ani po tak zdravé večeři bychom neměli skončit v křesle. Odbourat zlozvyk, který nás vede po večeři do křesla před televizi, však bude asi jeden z nejtěžších kroků, rozhodneme-li se změnit svoji životosprávu. Odměnou nám za to bude postava bez „michelinů“ v pase. Ne každý si uvědomuje, jak jsou nebezpečné.

Však taky v ambulanci klinické výživy vůbec nepoužívají BMI (index tělesné hmotnosti) jako ukazatel posouzení hmotnosti. Vzorec, kdy hmotnost dělená druhou mocninou výšky v metrech nezohledňuje pohlaví, věk ani složení těla. MUDr. Bukovský to vysvětluje na BMI dvou stokilových mužů, kdy jeden je Schwarzenegger a druhý normální tlusťoch. Velký rozdíl, že?

Průkaznější je obvod pasu. Muž by neměl mít víc než 102 cm a žena by se měla vejít do 88 cm.

Lidé s tukem nad uvedené limity jsou několikanásobně víc vystaveni různým nemocem, cukrovkou počínaje. Tato nemoc spojená s obezitou urychluje stárnutí a degeneraci. A naopak: čím je náš obvod pasu bližší k ideálu, tím jsou naše cévy čistější, imunita a sebevědomí silnější a naše tělo i duše mladší.

Z toho vyplývá, že se musíme také hýbat. Systematicky. Vynechávat alespoň na kousek cesty hromadný dopravní prostředek a výtah směrem nahoru. A přidat aktivitu, která nám posílí svaly.

Ideální je cvičit třikrát týdně po 30 minutách. Možností je hodně, zmiňme alespoň dvě nejdostupnější. Nejpřirozenější pohyb je chůze. Svaly při ní spalují více tuku, protože si šetří cukr na speciální příležitosti. Měli bychom za den ujít asi 10 000 kroků, což je zhruba 7 kilometrů, a dopřejme si alespoň půlhodinu souvislé chůze.

Kdo raději posiluje, vhodné je cvičit dvakrát týdně 30 až 40 minut na fit balónu anebo cvičení pilates, cvičení s gumou, činkami či na posilovacích strojích. Komu to nestačí, může zvolit bojové sporty a některé druhy aerobiku.

Už při pěti kilogramech tuku navíc jsou naše kolena při každém kroku vystavena takovému tlaku, jako kdybychom na zádech nesli 15kilový batoh. Jdeme-li po schodech nahoru, je to stejné, jako by ten batoh vážil 35 kg.