Úskalí jídelníčku ve vyšším věku

Žena si ho způsobila tím, že začala jíst ze dne na den hodně zeleniny a ovoce, celozrnného pečiva a ořechů. Přečetla si článek v časopise. Vysvětloval, že to je nejlepší prevence zácpy. Navíc jde o nejpřirozenější způsob, jak předejít nedostatku vitamínů a dalších životně důležitých látek. Což je sice pravda, jenže každý člověk je jiný a prudké stravovací změny snadno napáchají víc škody než užitku. Zvyšovat množství vlákniny bychom měli postupně. To platí zejména pro starší lidi.

S postupujícím věkem dochází v lidském těle k řadě změn. Naše buňky stárnou, stále častěji dochází k poškozování DNA, tedy kódu dědičnosti, a pro náš organismus je čím dál tím víc složitější tyto nežádoucí změny opravovat. Hůř čelí i nadměrnému působení agresívních kyslíkových radikálů, jejichž přílišnou aktivitu bychom mohli přirovnat k motoru, který místo optimálního spalování zbytečně kouří. Velmi nebezpečná je jejich aktivita pro srdeční sval.

Ubývá také hmota našich svalů, což má řadu negativních důsledků: zhoršení výkonnosti, koordinace pohybů, větší riziko pádů atd. Slinné žlázy produkují v ústech méně slin a žaludek méně kyseliny potřebné na zpracování potravy, zpomaluje se náš metabolismus, hůře vstřebáváme potřebné živiny i další látky a tak bychom mohli pokračovat ve výčtu větších i menších zhoršení. Podstatné je, jakou máme šanci tyto potíže eliminovat a čelit jim. Většinou dost dobrou.

Ztrátu svalové hmoty lze zastavit nebo významně zpomalit tím, že budeme jíst dostatek potravin obsahujících kvalitní bílkoviny (maso, nejlépe lehčí bílé: kuřecí, krůtí nebo rybí, ale také mléko a mléčné výrobky, vaječný bílek aj.). Zároveň s tím se začneme věnovat vhodné pohybové aktivitě, kterou nám doporučí lékař. Zná naše možnosti i zdravotní stav. Pohyb přirozeně posiluje svalstvo.

„Kolik bychom měli sníst denně bílkovin, poradí nutriční terapeut,“ říká specialistka z poradny Nutriservis Lucie Růžičková. „Jiné množství to bude u padesátikilové ženy a jiné u stokilového muže. V úvahu musíme brát i zdravotní stav klienta a jeho věk.“

Dostatek bílkovin má význam i při různých nemocech nebo operacích. Pomáhá nám s hojením a s rekonvalescencí, včetně rehabilitace, a je například součástí prevence proti tvorbě proleženin, při dlouhém pobytu v nemocnici na lůžku. V těchto situacích někdy nestačí jíst dostatek masa a dalších potravin. Dobré je doplnit jídelníček o některý z přípravků umělé výživy (Nutridrink, Fresubin, Resource, Protifar aj.).

„Starší lidé trpí nedostatkem bílkovin i proto, že jim maso a mléčné výrobky připadají drahé, či nemají na maso chuť anebo se jim špatně kouše,“ vysvětluje Lucie Růžičková. „Je dobré, když se poradí s nutričním terapeutem, který jim vysvětlí, co by mohli zvládnout a v jakém množství, aby zmíněný nedostatek eliminovali nebo aspoň co nejvíc zmírnili. Pomoci jim mohou i jejich děti, když jim třeba místo vánočních multivitamínů koupí a přinesou do nemocnice třeba nápoje s koncentrovanou bílkovinou.“

Starší lidé často ztrácejí pocit žízně. „Proto by si měli připravit na každý den určité množství čisté vody, čaje, či stoprocentního džusu naředěného vodou, které vypijí bez ohledu na to, jestli nedostatek tekutin pociťují nebo ne,“ vysvětluje Lucie Růžičková. „Znamená to zvládnout jich 2 až 3 litry denně, v horkých dnech i víc. Nedostatek tekutin snižuje u některých lidí i chuť k jídlu. Když začnou dost pít, obvykle se znovu vrátí.“

Pomalejší metabolismus, horší vstřebávání důležitých látek nebo nedostatek slin vyžadují, aby jedli dost ovoce, zeleniny, mléčných výrobků, masa a ryb, hlídali si pitný režim a vyhýbali se suché stravě (k přílohám si dopřávali omáčky, kompoty, saláty apod.).

Ovoce a zelenina jsou důležité kvůli vitamínům, minerálům a antioxidantům (vitamín C, E, bioflavonoidy aj). Ty potlačují nadměrnou tvorbu agresívních kyslíkových radikálů, které jsou jednou z příčin předčasného stárnutí organismu.

Zelenina s ovocem obsahují také vlákninu (té bývá dost i v celozrnných výrobcích). Spolu s pohybem stimuluje činnost střev, upravuje stolici, podporuje tvorbu správné střevní mikroflóry atd. Rozpustná vláknina je zároveň prevencí zácpy i průjmu (většinou ji obsahují dužiny), nerozpustná zlepšuje vyprazdňování (najdeme ji ve slupkách, semínkách, zrníčkách). Člověk, který na ni není zvyklý, by měl její dávky zvyšovat postupně, případně jíst menší porce salátů po jídle.

S postupujícím věkem se u člověka může projevit nedostatek vitamínu D a vápníku, nesnášenlivost mléka a další potíže. Většina z nich má své racionální řešení. Je jen nutné se o ně zajímat.