Článek
Usilovné přemýšlení často způsobuje stres, při němž si tělo žádá o zvýšený přísun energie.
Doktor Angelo Tremblay z Universite Laval v Quebeku se zabýval výzkumem energetické náročnosti jednotlivých procesů myšlení, jako je čtení, sumarizace textu, počítání a provádění nejrůznějších testů. Během pokusů se studenty zjistil, že ve srovnání se stavem relaxace si tělo při mentálních činnostech žádá o čtvrtinu až třetinu více energie, přestože jí tolik nespálí.
Při přemýšlení dochází ke kolísání hladiny cukru
Krevní testy před, během a po testech prokázaly, že hladina cukru a inzulínu v krvi nejvíce kolísá právě při nejusilovnějším přemýšlení.
Krevní testy před, během a po testech prokázaly, že hladina cukru a inzulínu v krvi nejvíce kolísá právě při nejusilovnějším přemýšlení.
Krevní testy před, během a po testech prokázaly, že hladina cukru a inzulínu v krvi nejvíce kolísá právě při nejusilovnějším přemýšlení.„Tato kolísání mohou být způsobena stresem z intelektuální práce nebo také odrážet biologickou adaptaci při spalování glukózy,“ míní jeden z autorů studie Jean-Philippe Chaput.
Krevní testy před, během a po testech prokázaly, že hladina cukru a inzulínu v krvi nejvíce kolísá právě při nejusilovnějším přemýšlení.„Tato kolísání mohou být způsobena stresem z intelektuální práce nebo také odrážet biologickou adaptaci při spalování glukózy,“ míní jeden z autorů studie Jean-Philippe Chaput.
Krevní testy před, během a po testech prokázaly, že hladina cukru a inzulínu v krvi nejvíce kolísá právě při nejusilovnějším přemýšlení.„Tato kolísání mohou být způsobena stresem z intelektuální práce nebo také odrážet biologickou adaptaci při spalování glukózy,“ míní jeden z autorů studie Jean-Philippe Chaput.„Kalorické přesycení následující po intelektuální práci, spolu se skutečností, že jsme při ní méně fyzicky aktivní, může přispívat k epidemii obezity v industrializovaných zemích světa,“ dodal Chaput.
Krevní testy před, během a po testech prokázaly, že hladina cukru a inzulínu v krvi nejvíce kolísá právě při nejusilovnějším přemýšlení.„Tato kolísání mohou být způsobena stresem z intelektuální práce nebo také odrážet biologickou adaptaci při spalování glukózy,“ míní jeden z autorů studie Jean-Philippe Chaput.„Kalorické přesycení následující po intelektuální práci, spolu se skutečností, že jsme při ní méně fyzicky aktivní, může přispívat k epidemii obezity v industrializovaných zemích světa,“ dodal Chaput.
Studie kanadských odborníků byla publikována v časopise Psychosomatic Medicine.