Článek
Už nyní se ukazuje, že to může pomoci detekovat řadu nádorů mnohem dříve, než tomu bylo doposud.
Jak řekl expert na mamografii a předseda komise pro program screeningu rakoviny prsu na ministerstvu zdravotnictví Jan Daneš z pražského centra Waltrovka, umělá inteligence už odhalila několik případů nádoru prsu, který lékařům unikl.
„Umělá inteligence lékařům pouze pomáhá. Není samostatným hodnotitelem snímků, jen ohodnotí míru rizika nádoru. Diagnózu stanoví vždy lékař,“ vysvětlil Daneš.
Od využití umělé inteligence si do budoucna slibuje, že bude šetřit práci lékařů a tím i finanční prostředky ve zdravotnictví. „Zatím lékaře zcela nenahradí, ale v budoucnosti může nahradit jednoho ze dvou,“ předpověděl.
Rakovinou prsu onemocněla ve 23 letech, léčba se neobešla bez komplikací, dnes nabádá k prevenci
Podle něj bude moci umělá inteligence například v budoucnu automaticky určit pacientky, které mají vyšší riziko nádoru prsu; ty pak půjdou na mamografické vyšetření přednostně.
„Studie v prestižním lékařském časopise Lancet ukázala, že použití umělé inteligence při čtení mamografických snímků zvyšuje pravděpodobnost nalezení nádoru o 20 procent. Naším hlavním cílem je snížit úmrtnost na rakovinu a v tom umělá inteligence pomáhá,“ uvedl lékař.
Umělá inteligence pomohla vyšetřit zhruba deset tisíc pacientek. „V některých případech, které by lékař přehlédl, ukázala umělá inteligence vyšší riziko. Udělal se ultrazvuk a byl tam karcinom,“ řekl Daneš, ale zároveň před umělou inteligenci varoval: „Problém AI jako takové je, že se může naučit i nesmysly.“
Dobrý sluha, zlý pán
Podle Daneše je umělá inteligence dobrý sluha, ale zlý pán. „Například takzvané deepfakes (uměle vytvořená videa, při kterých člověk na první pohled nerozpozná, že nejsou pravdivá) jsou opravdu nebezpečné. Děsí nás možnost účelově upravené zdravotnické dokumentace, pozměněných snímků,“ řekl.
Zdravotní ředitelka OZP Jitka Vojtová uvedla, že v budoucnu se uvažuje o využití umělé inteligence například i v kožním lékařství a v odhalování velice nebezpečných kožních nádorů.
V Česku je mamografické vyšetření hrazeno ženám od 45 let ve dvouletých intervalech. „Účast je u nás zhruba 60 procent,“ konstatoval Daneš s tím, že ženám v Česku nechodí pozvánky, mamograf jim nabízejí praktičtí lékaři a gynekologové. „Což je na úkor nižší účasti,“ podotkl.
Odborník také vyvracel časté mýty o tom, že samotné vyšetření na mamografu může rakovinu prsu způsobit. „Dávka záření je extrémně nízká, Česká republika beze zbytku splňuje přísná kritéria kvality. Ženy se nemusejí bát,“ zdůraznil Daneš. „Mamografie je zatím jediná metoda, která umožňuje snižovat úmrtnost na nádor prsu,“ dodal radiolog.