U zákeřného meningokoka rozhodují minuty

Zatímco u některých lidí původce invazivní meningokokové infekce, bakterie Neisseria meningitidis, zvyšuje odolnost proti těmto vysoce infekčním onemocněním, u jiných lidí způsobuje velmi závažné stavy. Proč se tak děje, lékaři doposud nevědí.

Jisté je, že meningokoky kolonizují nosohltany mnoha lidí, kteří jsou tzv. nosiči a zpravidla chorobou nikdy neonemocní. Mohou se ale stát zdrojem nákazy pro ostatní a zvlášť pro malé děti. Riziko přenosu bakterie je v případě přímého kontaktu s přenašečem až 800krát vyšší.

Nejrizikovější skupinou jsou děti do 4 let věku a dospívající ve věku 15-19 let. Zatímco ty nejmenší nejvíce ohrožuje kolektiv mateřských školek a družin, dospívající pak zejména koncerty a diskotéky.

Meningokok může způsobovat meningitidu (zánět mozkových blan) nebo sepsi, tedy otravu krve. Případně může dojít ke kombinaci obojího.

Tím, že má onemocnění velmi rychlý průběh a nemocní jsou velmi záhy ohroženi na životě, je velmi důležitá rychlost, s jakou jim je nasazena léčba. A to je kámen úrazu, protože počáteční příznaky onemocnění se příliš neliší od jiných běžných nemocí.

Mezi nejčastější příznaky patří:

Tyto příznaky ale často připomínají chřipku, u nejmenších dětí pak mohou odpovídat například růstu prvních zubů.

U každého člověka se navíc objevuje trochu jiná kombinace příznaků s různou intenzitou, kvůli čemuž pak snadněji dochází k podcenění situace. Bohužel na to, aby meningokok napadl mozek, přivodil otravu krve a v nejhorším případě i smrt, stačí jen několik desítek hodin.

Zejména rodiče malých dětí by proto měli přikládat větší důležitost i atypickým a nespecifickým příznakům onemocnění a tedy:

V každém případě se v takových případech vždy vyplatí okamžitě vyhledat lékaře.

Přestože na toto onemocnění existuje účinná léčba pomocí širokospektrých antibiotik, pokud není zahájena v řádu hodin, nemusí stačit. Nezřídka je nutné nasadit i umělou plicní ventilaci a připojit pacienta na dialýzu, protože nemocným často selhávají plíce, ledviny i další orgány. Vše se odehrává na jednotce intenzivní péče.

Bohužel v ten okamžik už může být pozdě a lékaři přes veškerou snahu už nemusí být úspěšní. Přibližně každý desátý nemocný tak umírá a z těch, co přežijí, si až sedm z deseti s sebou nese doživotní následky.

Vyléčení tak mohou mít poškozený zrak, sluch, srdce i mozkové funkce. Kvůli nedokrvování a následnému odumírání tkání přicházejí o prsty i větší části rukou či nohou. Hrozí jim rozvoj epilepsie a další nepříjemné zdravotní a psychické následky.

V České republice toto onemocnění nejčastěji způsobuje meningokok skupiny B.

„Výjimkou byl jen loňský rok, kdy jsme po 15 letech zachytili víc onemocnění způsobených meningokoky skupiny C. Bylo jich 24, což je ale pouze o jeden případ více než onemocnění způsobených meningokoky skupiny B,“ uvádí lékařka Pavla Křížová z Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Státního zdravotního ústavu.

Jedinou skutečně účinnou prevencí je tedy očkování, které dnes existuje na většinu nejrozšířenějších typů onemocnění (A, C, Y, W a B).  Existují 2 vakcíny, první proti skupinám A, C, W a Y a druhá proti séroskupině B.

Pro co nejširší ochranu se doporučuje kombinovat oba typy vakcín s tím, že očkování lze uskutečnit současně, nebo s odstupem minimálně 14 dnů. Vakcíny si musí lidé sami hradit.

„Imunitní obranná reakce po očkování vyzbrojí organismus před napadením touto nemocí. Očkovat se mohou děti od 2 měsíců věku, přičemž tato ochrana je považována za jedinou účinnou a smysluplnou. To by si měli uvědomit především rodiče malých dětí a zajistit jim bezpečné dospívání,“ zdůrazňuje primářka Hana Roháčová z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce.

Pokud už jedinec přišel do kontaktu s onemocněním a nebyl očkován, jsou preventivně podávána antibiotika, aby nedošlo k propuknutí nemoci.

Zdroj: Státní zdravotní ústav