Typy odpočinku, které by si měl každý dopřát

„Jako klinická lékařka se setkávám opravdu velmi často s lidmi, kteří za mnou chodí s tím, že jsou neustále unavení a nic jim s tím nepomáhá. Vyčerpání je bohužel vážným problémem pro řadu z nás a jen obyčejný spánek na to nestačí. Naopak pokud budete spoléhat jen na něj, můžete se propracovat až k vyhoření, protože nebudete věnovat pozornost ostatním důležitým aspektům,“ uvádí na svém blogu lékařka a poradkyně Claudia Skowronová.

Odpočinek (a to nejen spánek) je přitom bezpečná a velmi účinná, přitom ale velmi málo používaná forma terapie, kterou máme k dispozici a při které nejsou potřeba žádné léky, popisuje nejen ve své knize Sacred Rest autorka, vědecká pracovnice a poradkyně Saundra Dalton-Smithová.

Na základě toho představila sedm typů odpočinku, které naše tělo i mysl potřebují k boji s únavou a vyčerpáním.

Fyzický odpočinek je většinou tím prvním, který potřebujete a který si dopřáváte při únavě. Do této kategorie spadá jak spánek, tak i relaxace či krátké zdřímnutí. A paradoxně také aktivní fyzický odpočinek, jakkoli to může znít jako protimluv. Takovým odpočinkem mohou být podle řady studií lehké regenerační aktivity typu jóga, strečink nebo masáže.

Lehnete si do postele, ale nemůžete usnout, protože se vám hlavou honí tisíce myšlenek, které neumíte ovládat? Pak potřebujete mentální odpočinek. Spánek je sice také užitečný, ale není všespásný a dostatečně regenerační.

V takovém případě radí odborníci zaměřit se třeba na krátké přestávky během dne, kdy prostě na chvíli zcela „vypnete“, nebo psaní deníku, který může pomoci roztřídit a zklidnit myšlenky. Pomoci mohou i mnohá specializovaná mentální cvičení. Všechny uvedené metody jsou pro zdraví mozku velmi důležité, jelikož kromě mnoha jiných potíží pomáhají snižovat například i riziko propuknutí Alzheimerovy choroby.

Žijeme ve světě neustálé stimulace – ať už jde o obrazovky všeho druhu, konverzace s kýmkoli, světla, hudbu, domácí mazlíčky, děti atd. O to víc Dalton-Smithová doporučuje tzv. koncept okamžiků záměrné smyslové deprivace, které nám pomohou dobít energii vyčerpanou nadměrnými vjemy a stimuly. Základní krok může být už jen ten, že zhruba 45 minut před spaním vypnete veškeré obrazovky.

Podobně povzbuzující může být i cvičení, kdy omezíte většinu svých smyslů a chvíli se soustředíte pouze na jeden vybraný. Podobné techniky zabývající se zaměřováním na různé smysly mohou pomáhat například i při vyrovnávání se s různými traumaty.

Dostatečný emocionální odpočinek pomáhá vyjadřovat autentické emoce. Pokud se vás někdo zeptá, jak se máte, a vy (viditelně naštvaní) odpovíte „dobře“, je jasné, že své emoce potlačujete. To vytváří vnitřní tlak, který na sebe nabaluje další negativní emoce. Proč to tedy nezměnit?

Naučte se emocionálně otevřít a dovolit si být autentičtí i ve chvílích, kdy nejste v pohodě. Zvládnete-li to, odrazí se to i na vaší emoční pohodě.

V rámci tohoto odpočinku je nejprve potřeba zhodnotit, zda jste spíše introvert, nebo extrovert. Získáváte energii od ostatních, nebo ji z vás ostatní spíše vysávají? Pochopením těchto limitů lze najít řešení, jakým způsobem potřebujete energii v tomto ohledu dobít.

Zatímco někdo tak zůstane na večírku jen dvě hodiny, jiný klidně celou noc a ve společnosti ostatních se skvěle uvolní. Nebo třeba jen při kávě s kamarády.

K tomu patří i schopnost umět si stanovit vlastní hranice a vědět, kdy je lepší polevit a naučit se říkat ostatním ne. Pomůže vám to nejen zvládat vlastní emoce a prostor, ale stejně tak lépe vycházet ve vztazích s ostatními.

Tento způsob je obzvláště potřebný u lidí, kteří se běžně pohybují v kreativních oblastech – spisovatelé, umělci atd. I mnozí ostatní ale jeho výhody jistě pocítí a pomohou tak sami sobě vyhnout se vyhoření nebo neustálému kupení úkolů.

Jak na to? Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je obklopit se inspirací a zároveň se zbavit tlaku, že s ní musíte něco dělat. Dalton-Smithová navrhuje například vyrazit do přírody a jednoduše si dovolit jen „cítit“ věci kolem. Stejně tak je vhodné dovolit si v tvůrčím procesu malou pauzu a jakýkoli projekt na chvíli opustit a zcela vypnout myšlenky na něj.

Jakkoli to může někomu připadat směšné, i duchovní odpočinek je potřeba. Jde o to spojit se na hlubší úrovni s něčím větším, než jsme my sami. Pro někoho to znamená modlitbu, pro jiného meditace. Ale také třeba zapojení do dobrovolnického programu v jakémkoli rozsahu.

Jak na závěr dodává Dalton-Smithová, abychom v boji s vyhořením a vyčerpáním měli šanci uspět, je třeba se pravidelně věnovat každému z uvedených typů odpočinku. Pro začátek stačí krátké okamžiky věnované konkrétnímu typu.

„Některé půjdou zrealizovat snáze než jiné, ale nejdůležitější je, že tím začnete dobíjet vlastní tělo a mysl v mnoha ohledech, což učiní váš život smysluplnější,“ doplňuje.