Tři a více spálení pokožky několikanásobně zvyšují riziko rakoviny

Bohužel řada lidí rizika spjatá se slunečním zářením stále podceňuje. Dost často je to dáno i tím, že vážné poškození kůže nebývá patrné hned, ale často až za několik let.

„Deset i dvacet let po spálení pokožky nemusí dojít k žádným projevům, pak ale může dojít k vyčerpání imunitního systému pokožky, který se snaží každé poškození buňky opravit či zničit, a začne docházet k dělení buněk a vzniku kožního nádoru,” vysvětluje primářka Darina Zelenková z pražské Nemocnice Na Bulovce.

Ani to ale nemusí být pravidlem. U někoho se může rakovina kůže objevit mnohem dříve. Což potvrzují i statistiky onemocnění. Neustále totiž roste počet nemocných mladších třiceti let, kteří onemocní zhoubným melanomem.

O hrozbách slunečního záření tak nelze pochybovat a nutnost ochrany před spálením pokožky je třeba respektovat. Pokud se zanedbá ochrana kůže během vrcholící sezóny, může to mít i tragické následky. Což potvrzují i samotní nemocní. Až u dvou třetin z nich za jejich onemocněním stálo vystavování škodlivému slunečnímu záření bez dostatečné ochrany. Podceňovat ochranu pokožky se tedy skutečně nevyplácí.

Poslední zprávou, která vyvolala strach z používání opalovacích přípravků, byla informace od vědců z brněnského Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Masarykovy univerzity. Týkala se zjištění, že látka zvaná ethylhexyl metoxycinamát (EHMC), obsažená například v opalovacích krémech, ale i denních pleťových krémech, lacích na vlasy a parfémech, je pod vlivem ultrafialového záření nestabilní a může způsobovat poškození lidské DNA. [celá zpráva]

Přestože tento výzkum ještě není u konce a nebyly prokázány konkrétní hrozby, většina výrobců opalovacích přípravků již tuto látku vůbec nepoužívá, a pokud se ještě v některých kosmetických produktech objevuje, pak to bývá většinou v mnohem menší míře, než je povolených 10 %.

Pravda je taková, že se tento chemický filtr velmi osvědčil v kombinaci s dalšími látkami a výrobci jej především používali u opalovacích přípravků s vyšší ochranou, dnes se ale jedná o výjimečnou záležitost.

Pokud se přesto bojíte používat přípravky s touto látkou, připravili jsme pro vás několik variant, které tuto látku neobsahují. Naprosto všechny produkty uvedené v tomto článku jsou bez dané látky.

Na internetu ale koluje mnohem více zpráv varujících před chemickým složením přípravků, které považují autoři článků za mnohem nebezpečnější než samotné sluneční záření. Dermatologové, ale i odborníci ze Státního zdravotního ústavu všechny tyto informace již několikrát vyvrátili, a naopak varují před podléháním těmto zprávám.

Každý výrobek, než se dostane na trh, musí mít zpracováno tzv. zhodnocení bezpečnosti, které zohledňuje nejen bezpečnost kosmetických ingrediencí zapracovaných v receptuře výrobku v určité koncentraci, ale i bezpečnost výrobku za podmínek výrobcem deklarovaného použití cílovou skupinou osob, pro kterou je určen, včetně tzv. zranitelných skupin populace, např. dětí do tří let věku.

Použití některých látek, které mohou představovat zdravotní riziko, např. látek toxických pro rozmnožování, mezi které patří i některé endokrinní disruptory, a dále látek karcinogenních a mutagenních, je explicitně závazným předpisem zakázáno.

Mnozí lidé si myslí, že slunce v našich klimatických podmínkách není tak silné jako například v exotických destinacích, a pokud se nechceme vyloženě opalovat, není třeba se před ním chránit ani v létě. Opak je bohužel pravdou. Sluneční paprsky mají i u nás v ČR obrovskou sílu a vyrazit třeba jen na procházku nebo nákupy během léta bez ochranných opalovacích přípravků není vhodné.

Právě z této situace vzniká řada nepříjemných spálenin, které si mnohdy uvědomíme až po návratu domů. Měli bychom proto mít na paměti, že i v případě, že jsme na slunci v pohybu, se nám riziko nemusí vyhnout.

Slunce navíc může být nebezpečné i ve chvíli, kdy je zatažená obloha, opaluje totiž i přes mraky či okna. Na pozoru buďte také v případě, když plánujete dovolenou na horách. Ve výšce 1500 metrů nad mořem je totiž intenzita záření asi o 20 % větší než u moře.

Nemusíte se bát, že kvůli ochranným opalovacím prostředkům nezískáte potřebnou denní dávku vitamínu D.

„K tomu postačí 30minutový pobyt venku (i časně ráno či odpoledne), a to dokonce i ve stínu,” upozorňuje MUDr. Yvonne Bergerová z BcD Clinic v Praze.

Výše UVA a UVB faktoru přípravků by měla odpovídat kožnímu fototypu, místu pobytu a délce slunění. Čím světlejší kůže, oblast blíže rovníku a delší doba strávená na slunci, tím vyšší faktor je nutné zvolit.

Číslo faktoru označuje, o jakou dobu déle můžeme být na slunci než v případě, kdy krém nepoužijeme.

„Jako příklad si představme podmínky, kdy se určitý člověk bez opalovacího krému po 20 minutách pobytu na slunci spálí. Použije-li tento člověk za stejné situace opalovací krém s ochranným faktorem číslo 10, může být na slunci bez spálení až 10krát delší dobu,“ vysvětluje MUDr. Ivana Krajsová, MBA, primářka Dermatovenerologické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK.

Opalovací krém s ochranným filtrem se má natírat v tenké vrstvě na čistou suchou kůži. Na jeden nátěr by mělo připadnout 35 gramů přípravku, tedy sedm kávových lžic. Pozor by lidé měli dát zejména při nanášení opalovacích přípravků ve spreji či na olejové bázi, protože velmi dobře roztíratelná textura často svádí k použití menšího množství přípravku a ochrana před zářením je tak výrazně nižší.

Pamatujte, že vysoce citlivá místa jako nos, rty, uši či pěšinka vlasů jsou paradoxně sluníčku vystavena nejvíce – potřebují tedy intenzivnější ochranu.

„Voděodolné opalovací krémy jsou velmi praktické, ale je nutné je po osušení natřít znova, především v časnějších odpoledních hodinách. Voděodolnost znamená, že ochrana ve vodě vydrží přibližně 40 minut. Odolnost vůči vodě zahrnuje i odolnost vůči pocení,” radí Tomáš Andrt z Prozdravi.cz.

Během poledních hodin od 11-14 hodin je lepší vůbec ven nevycházet. A to nejen kvůli hrozbě spálení, ale také úpalu, úžehu či dehydratace.

Dětská kůže se velmi rychle vyvíjí a zároveň snadněji reaguje na dráždivé podněty. Je tedy mnohem citlivější, tenčí, pigmentace ještě není vyzrálá. Navíc v ní nejsou vyvinuté potní žlázy, a kromě spálení tak hrozí také přehřátí organismu.

Děti do jednoho roku by tak na slunce neměly chodit vůbec. Chráněny musí být také před odrazy slunečních paprsků od bílých ploch domovních zdí, písku a vody.

„Rodiče by měli mít na paměti, že až 50 % nebezpečného UV záření získá člověk do 18 let věku. Pokud se dítě jednou za život spálí tak, že má puchýře, zvyšuje se riziko onemocnění melanomem dvojnásobně,” dodává přednosta Dermatovenerologické kliniky pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.