Článek
„Studenti mají úkoly a povinnosti často spojené s negativními emocemi a nevědí, jak si věci zorganizovat. Roli ale může hrát také strach ze selhání a nedostatek sebedůvěry,“ vysvětluje osobní kouč Aleš Kalina, který se tématům osobního rozvoje věnuje.
Odkládání se však dle výzkumníků netýká pouze nepříjemných a nudných úkolů. „Výzkum vědců z univerzity v Calgary jasně ukazuje, že lidé více odkládají ty činnosti, které nemají rádi. Mnoho lidí se ale chorobně vyhýbá i činnostem, které je baví. Typickým příkladem jsou právě studenti, kteří se nemohou přimět k napsání práce i přesto, že je téma i celé studium mimořádně zajímá,“ upozorňuje Tatiana Malatincová, autorka projektu Nejsme líní, který se zkoumáním prokrastinace studentů zabývá.
Za prokrastinaci u velmi inteligentních a kreativních lidí může dle odborníků často nejasně definovaná pracovní doba a svoboda, kterou tito lidé při organizaci svého času mají.
Rozmach prokrastinace pak vědci připisují též odlišné strukturaci času a větším možnostem v oblasti volnočasových aktivit. Největším problémem je podle nich rozvoj internetu a sociálních sítí, které jsou dnes běžně dostupné všem generacím.
Chorobné odkládání činností může způsobit vážné psychické problémy
Problémy s chorobným odkládáním věcí přesto nelze podceňovat. „Prokrastinace může vyústit ve stres, pocit viny, psychickou krizi a ztrátu produktivity. V krajním případě pak může dojít k depresi, kdy jedinec přestane své povinnosti plnit úplně. Prokrastinace může být rovněž příznakem pracovního vyhoření,“ vysvětluje Kalina.
Specialisté proto apelují na dostatek odpočinku, který by měl být do plánování aktivit zahrnut. „Odvedení pozornosti od povinností působí na náš organismus taktéž velmi pozitivně. Při plánování činností je proto nutné myslet na pravidelné přestávky,“ dodává psycholog Tomáš Repka.
Zásadní podmínku pro úspěšný boj s prokrastinací vidí psychologové především v převzetí zodpovědnosti za své jednání. Problém chorobného odkládání totiž podle nich tkví hlavně ve špatných návycích a nesprávném nastavení myšlení. Pro překonání prokrastinace pak odborníci doporučují detailní plánování činností a stanovení závazných termínů s dostatečnou rezervou.
Důležité je také rozložení úkolů na menší jednotky a především stanovování dosažitelných cílů. Riziko prokrastinace pak dle osobního kouče není tak velké, pokud se člověk věnuje činnosti, pro kterou má talent a která ho naplňuje.